MATE x 24

10. září 2017 v 22:44 | khaleesi |  MATE
The prettiest egg


Otočil jsem se ke koupelně. Dveře do ní byly zavřené, ale zevnitř se ozývaly tiché zvuky. Skoro jako pláč. Při bližším poslechu jsem zjistil, že je to opravdu pláč.
Chystal jsem se otevřít dveře, vtrhnout dovnitř a zachránit ho. Sotva jsem ale sáhl na kliku, ozval se jeho hlas. "Nechoď sem!" vyjekl najednou. Oddechl jsem si, ale ruce se mi stejně nepřestaly třást. Sice zněl naprosto zlomeně a slyšel jsem, že mu nešlo najít dech, ale alespoň byl při vědomí. Nemyslím si, že bych psychicky zvládl další vlnu jeho nemoci.
"Tommy?" oslovil jsem ho jemně, bez toho, abych se díval dovnitř. Neodpovídal, ale usilovný pláč mluvil za vše. Fuck. Lámalo mi to srdce. "Jdu dovnitř, okay?"
Nepočkal jsem na odpověď. Vlezl jsem dovnitř koupelny. Než jsem se stihl pořádně porozhlédnout a uvést se do situace, přišel další šok. Umyvadlo naplněné blonďatými vlasy a strojek ležící o kousek dál. Na zemi ležel hřeben a Tommy se zdrceně skláněl nad umyvadlem. Jeho hlavu ani zdaleka nepokrývalo tolik vlasů, jako předtím. Vlastně - zbývalo mu na ní jen pár dlouhých a několik částí krátkých vlasů. Zbytek byla jenom holá hlava. Můj bože.

"J-jenom jsem šel spát," vydechl, "a vypadlo to, prostě - prostě skoro všechny vypadly, když jsem chtěl trochu učesat t-ten zbytek!"
Chtěl jsem mu něco říct, ale nemohl jsem najít slova. Měl jsem pocit, že cokoliv ze mě vyleze, udělá situaci jenom horší. Hluboce jsem se nadechl.
"Nemůžu se na sebe podívat do zrcadla," zašeptal roztřeseně. "Jsem nechutný, proto nic neříkáš, že?"
Tou větou mě probral z mého transu. Přišel jsem k vaně a sedl si na kraj.
"Pojď sem, babe," promluvil jsem na něj. Pustil jsem berle na zem a natáhl se pro Tommyho, abych ho přitáhl k sobě. Okamžitě mi padl kolem krku a dojalo ho to ještě víc.
"Nemám vlasy," plakal do mého ramene, "teď jsem ještě hnusnější, než jsem byl předtím a- a tobě se už vůbec nebudu líbit a - proč zrovna já?! Zasloužím si to snad?! Já nechci umřít!"
"Ne, ne, love," odtáhl jsem ho od sebe. Podíval se na mě. Měl červené, uslzené oči, napuchlé rty, rudé tváře. Natáhl jsem k němu ruku a palcem mu setřel slzy. "Není to o vlasech, pro mě jsi kurva nádherný. Nezasloužíš si to, máš pravdu, ale musíš s tím bojovat, dobře?" Políbil jsem ho přes stékající slzy. Vzal bych si všechnu jeho bolest na sebe, kdyby to šlo. Radši bych trpěl, abych ho viděl žít naplno, než žít a sledovat ho, jak trpí. Shit, zním jako hrdina, ale nic z mých zbytečných myšlenek a keců doopravdy nemůžu vyplnit. "Babe, bojuj s tím. Je to těžké, ale musíš. Vlasy narostou zpátky, vždycky."
"A-ale… chemoterapie! Já-já- nebudu mít zpátky vlasy!" Hroutil se mi v náruči znova a znova, proudy slz telky dolů z krásných hnědých očí.
"Neplač," opřel jsem si čelo o jeho a snažil se ho uklidnit. Stál jsem v uklidňování za hovno. Nevěděl jsem, co říct klukovi, který za chvilku ztratí naprosto všechny vlasy. Protože ty ostrůvky vlasů, co se vytvořily na jeho hlavě, jsme museli oholit kompletně. Nevěděl jsem kurva vůbec nic o tom, jak mu mám pomoct. Vidět ho plakat mě hnalo do pekla a zpátky jenom proto, abych našel způsob, jak donutil se cítit líp.
"Promiň, jsem takový loser, omlouvám se," potahoval. Pohladil mě po tváři a druhou rukou mi svíral mikinu na zádech. "Nejsi, shh," snažil jsem se vyvrátit jeho domněnky, "seženeme ti vlasy, paruku, bude vypadat reálně, ano?"
Potřeboval chvíli na pláč, ale přemohl se a pokračoval v chaotické řeči: "Nemusíš to pro mě dělat, já- nemám peníze na paruku, nemám ti to jak vrátit a-a jsem tak hrozně k ničemu, nemocný neschopný idiot, stejně umřu."
Zakroutil jsem hlavou a podíval se mu do očí. Sklopil pohled k zemi. "Hey, podívej se na mě," nařídil jsem. Neposlechl mě. "Tommy," oslovil jsem ho znova a navedl ho k sobě prsty.
"Nemluv tak o sobě, ty jsi víc, než tvoje nemoc. A vím, že ti moje kecy nepomůžou, ale musíš vědět, že jsem do tebe tak moc zamilovaný. Tahle nemoc nedefinuje, kdo jsi. Ty jsi nádherný člověk, jsi chytrý a takové sluníčko a sakra, tak atraktivní. Prosím, neshazuj se kvůli… tomuhle." Doufal jsem, že ví, jak upřímně to myslím. Neuměl jsem dávat tyhle motivační proslovy, ale pro něj jsem se snažil i přes svoje možnosti a schopnosti.
Mlčel a souhlasně kývl hlavou. Trochu sebral svoje emoce a vstal. Dělal, co mohl, aby se nepodíval do zrcadla. Sebral strojek a vložil mi ho do dlaně a dal mi jednoduchý pokyn: "Ohol ten zbytek."

Zapnul jsem strojek a ticho koupelny přerušilo monotónní vrčení. "Připravený?"
"Ne, ale lepší to nebude," povzdechl si a sedl si na zem mezi moje nohy, zády ke straně vany. Vzhledem k tomu, že jsem si nemohl stoupnout, jsme to museli udělat takhle. Natáhl ruku nahoru na úroveň svého ramene a já na chvíli stiskl jeho dlaň. Pak jsem ho pohladil po hlavě a začal holit.
Po prvním tahu strojku se znovu rozplakal. Moje srdce kleslo hlouběji, ale pokračoval jsem. Když to udělám rychle, možná bude Tommy míň psychicky trpět.

Po pár minutách bylo po všem. Položil jsem strojek na vanu a dal Tommymu pusu na vrch hlavy.
"Hotovo," pohladil jsem ho po hlavě, "podívej se, jak to vypadá."
Vzal si kus toaletního papíru a utřel si celý obličej.
"Nechci se na sebe dívat. Vím, že to bude hrůza," zakroutil hlavou a postavil se na nohy. Otočil se ke mně a smutně se usmál. "Tak co na to říkáš?" zeptal se a pokrčil rameny. Chápal jsem, že pro něj vlasy znamenaly hodně, ale pokud šlo o mě, viděl jsem ho jako pořád stejně krásného.
Podal jsem si berle a stoupnul si. Prohlédl jsem si ho a od srdce se usmál.
"Aww," zašklebil jsem se, "vypadáš jako vajíčko."
Tommy dotčeně pootevřel pusu, pak ji zavřel a zamračil se. Zatnul svoje malé ruce v pěst a hravě pohrozil: "Mám tě praštit?!"
Usmál jsem se a upřímně ho pochválil: "Jsi pořád krásný, baby."
"Jo, jasně," souhlasil ironicky. Přejel si rukou po holé hlavě a otřásl se znechucením. Pak mi sáhl na vlasy a kousl se do rtu. Dost lidí na internetu si holili hlavy pro své partnery, aby jim byli oporou, aby je v tom nenechali samotné - a na moment jsem o tom uvažoval, ale nešlo to. Nemohl jsem se zbavit vlasů. Sice jsou to jenom vlasy a dorostou… ale ne. Musel jsem uznat, že jsem opravdu zbabělec.

"Děkuju, Adame," řekl najednou, "víš, za to, žes tu byl tak rychle a- že jsi se mnou a tak různě."
Mrkl jsem na něj a odpověděl: "Nemáš za co, nejkrásnější vajíčko." Poté jsem se vydal do jeho pokoje, protože celá akce mě vysílila. A jeho očividně taky.
"Jsi otravný," utrousil a následoval mě.

Dopadl jsem na měkkou matraci a vydechl. Najednou jsem se cítil extrémně ospalý, ale stejně jsem v sobě měl odhodlání odlákat Tommyho myšlenky jinam. Posunul jsem se tak, abych se mohl opřít o čelo postele. Tommy se opět vyhnul zrcadlu, zhasnul světla a podíval se na hodiny.
"Donutil jsem tě sem jet ve tři? Promiň, myslel jsem, že je alespoň šest, nechtěl jsem tě vzbudit," omlouval se. Místo velkého světla rozsvítil stolní lampu.
"O čtvrt na čtyři," opravil jsem ho, "nevadí mi to. Po cestě mě ještě zastavil otec a ptal se mě, jestli jsem teď jako gay."
"A jsi teď jako gay?" zeptal se, sedl si na mě obkročmo a začal mi rozepínat mikinu. Sarkasticky jsem se na něj pousmál a utrousil: "Speciálně pro tebe."
"Děkuju," zarazil se, "to je asi jedna z nejhezčích věcí, co jsi mi kdy řekl."
Svlékl jsem si mikinu a odporoval mu: "Yeah, jako bych ti každou chvíli neříkal něco hezkého."
"Neříkáš," protestoval, "většinou to myslíš ironicky nebo takovým tím tvým svérázným humorem."
"Ale já tak mluvím se všema," bránil jsem se, "s některýma víc a s některýma míň, ale se všema."
Tommy se zamračil a naklonil se k mému uchu. Rukama mi znova přejel po hrudi (tentokrát zahalené trikem) a zašeptal mi: "Kecáš. Třeba na Louise jsi hodný." Hned na to si sedl zpátky a tvářil se jako čistota sama.
Nespokojeně jsem mlaskl a drsně ho chytil za zátylek. Donutil jsem ho se naklonit ke mně. Skousl jsem jeho ušní boltec a zašeptal: "Stejně víš, že jsi můj oblíbený."
Chytil jsem ho jednou rukou okolo celého jeho pasu a hodil ho vedle sebe na postel.
"Okay, obře, ale nemusíš se mnou hned házet," promluvil chaoticky a chytil se matrace, aby se ujistil, že pevně přistál.
"Okay, love, ale zavolal jsi mě sem a já v tu dobu spal, teď jsem unavený a ty najednou máš moc energie, ale oznamuju, že budu spát, takže dobrou," vtiskl jsem mu pusu na čelo a sklouzl dolů na polštář. On se jako správný afektovaný přítel okamžitě tulil ke mně. Přesněji položil hlavu na moji nataženou ruku - a to znamenalo jediné: za chvíli mi upadne celá paže.

"Nespi ještě." Prstem mi dloubl do žeber a pak přehodil ruku přes moje břicho, "čistil jsem si kvůli tobě potřetí zuby, abych neměl ranní dech, takže chci ještě pusu."
"Oh bože," uchechtl jsem se, "já jsem v autě vyžvýkal asi tři žvýkačky, ale spíš ze stresu, než kvůli dechu. Ale vidíš, jak se staráme o svůj zevnějšek!" Tommy mě skoro nenechal domluvit a už se natahoval k mým rtům. Těsně u nich se ale zastavil a na moment se na mě zadíval. Zdaleka to nevypadalo tak divně, jako když jsem ho pozoroval já. Čekal jsem, jestli z něj vypadne nějaká romantika, tak jsem radši nic neříkal, abych mu nekazil moment.
"Jsi super." Několikrát kývl hlavou, jako by si sám potvrzoval váhu svých slov. Zoufale jsem se zasmál a povzdechl si: "Ach jo, romantika."
"No dovol? Ty jsi mi uprostřed líbaní řekl, že jsem dobrý," připomněl mi. Chvíli jsem musel zavzpomínat, kdy jsem takovou hovadinu vypustil, ale pak jsem si vzpomněl na naši noc po prom.
Rozhodl jsem se mu to pěkně vrátit.
"A tys mi na to odpověděl, že je to zvláštně nepřitažlivé," mrkl jsem na něj, "takže pomlč, love."
Tommy se kousl do rtu a věnoval mi několik něžných polibků. Cítil jsem to známé teplo a mravenčení až v článcích prstů a ten výbuch všech pocitů v žaludku a ugh, Tommy je opravdu dobrý.
Ne jenom dobrý, perfektní…
a to jsem si říkal, jak se nenechám oblbnout klukem. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem to oblbování nemiloval. Ten pocit, dívat se na někoho, kdo je pro mě to ono, to pravé… neuměl jsem to popsat. Když jsem s někým chodil, třeba i krátce, přemýšlel jsem nad tím, jestli bych si je někdy vzal. Protože pokud spolu nechodíme pro svatbu, chodíme spolu pro rozchod. A díval jsem se na ně všechny, na moje ex, a nikdy mi do hlavy nevstoupila myšlenka na to, že s tímhle dotyčným bych chtěl strávit zbytek života. S Tommym bych do toho praštil klidně po týdnu.
Fuck, jsem takové klišé.

Poté kousl do rtu ještě mě a po chvilce ho pustil. "Kdybys mi alespoň řekl, že jsem sexy, ale dobrý? Co jsem ti na to měl odpovědět?"
"Sexy je kompliment na tělo," objasnil jsem mu, můj hlas překrývala únava, "a já jsem jako dobrou označil tvoji povahu, což je podle mě lepší, než chválit vzhled, který si nikdo nevybral."
Podložil si bradu dlaněmi a lehl si mi na hruď. Zamyslel se.
"To je vlastně pravda," uznal. Musel jsem si stejně přihodit ještě malou připomínku: "Ale sexy jsi, a pro jednou bys to ode mě mohl vzít vážně."
"Wow, asi se ti fakt líbím," divil se. Hodil jsem na něj překvapený výraz a připomněl mu: "Chodíme spolu, chlapče. To by se asi nedělo, kdyby ses mi nelíbil." Na to se Tommy široce usmál a to mi zahřálo srdce.
"Chodíme spolu? Jako, oficiálně?" Rozzářil se, i přes svůj stále skleslý obličej. Říct mu, že do toho s ním chci jít oficiálně, se mi zdálo jako to nejmenší, co jsem mohl udělat pro to, aby zapomněl na celou tuhle akci s holením hlavy.
"No," začal jsem, "ne-"
"A nezkoušej na mě vytáhnout: nejsem na city bullshit," varoval mě, trochu vyděšený mým ne, "protože vím, že mě miluješ."
Zakroutil jsem hlavou a přejel mu prsty po zádech. Pokračoval jsem tam, kde mě můj drahý oficiální přítel (a nejhezčí holohlavé vajíčko) přerušil. "Chtěl jsem říct, že nevidím důvod, proč by ne. Jako, milujem se a asi by bylo lepší, abysme si to vyjasnili."
Viděl jsem tu nefalšovanou radost v jeho tváři, jak se mu rozsvítily ještě nedávno slzavé oči.
Měl jsem chuť ho obejmout a hodně dlouho ho mačkat, protože vypadal tak roztomile. Opravdu jsem se musel pozastavit nad tím, jak často používám slovo roztomilý v kontextu s Tommym. Možná tyhle myšlenky jenom odrážely to, jak jsem ve skutečnosti unavený. To se potvrdilo zívnutím, kterým jsem pokazil celou chvíli.
"Miluju tě, bad boy," špitl. Zvláštně jsem ho přitáhl co nejblíž k sobě a objal ho. "Mhm," zamumlal jsem. Samy od sebe se mi zavřely oči a dál už jsem nevěděl o světě.

***
Po půl hodině strávené v koupelně děláním ranní hygieny jsem konečně vyšel ven z Tommyho pokoje. Tommy se chystal do školy, do které jsme, chtě nechtě, museli. Já zameškával už dost a s mými výsledky jsem si nemohl dovolit zameškat víc. Vstali jsme dřív, abychom stihli jet ke mně domů. Potřeboval jsem se převléknout. "Buď připravený tak za čtvrt hodiny," řekl jsem mu a zavřel dveře. Chtěl jsem se jít nasadit do auta o něco dřív, abych pak nezdržoval. Hned před nosem se mi ale objevil jakýsi bezzubý ohyzda. Fucking Keith.
"Hej, nejsi ty to Lambertovo děcko? To… druhé, co má vždycky v hubě cigaretu?" Promluvil na mě. Zamračil jsem se znechucením. Mezi zuby jsem procedil odpověď: "Nejsi ty ten Keith, který, mimochodem, mlátil svého nevlastního syna a svoji přítelkyni?"
"Ah, zavři hubu," zaprskal, "slyšel jsem o tobě jenom sračky a jak vidím, jsou pravdivé. Šukáš Dianina syna, že?"
Se sarkastickým tónem hlasu a rádoby soucitným kýváním hlavou jsem mu bohužel potvrdil jeho starosti. "Obávám se, že ano. Co uděláš, zmlátíš mě, jako jsi to dělal jemu?"
Pohrdavě se nade mnou uchechtl a snažil se vypadat drsně: "Kdybys nebyl kripl, nakopu ti prdel."
"Kdybys neměl prdel místo pusy, možná bych poslouchal, co říkáš, ale vzhledem k tomu, že říkáš samé sračky, nemám ani zdaleka v úmyslu tě brát vážně," pousmál jsem se s tou největší dávkou ironie, jakou jsem do úsměvu mohl dát. Mlčel.
"Yeah jasně, naser si, buzno. Vem si toho druhéhu buzeranta a vypadněte z tohohle domu, nebo vás vykopnu osobně." Snad se nesnažil mi vyhrožovat. Ne, o to se určitě nesnažil, protože pokud by mi vyhrožoval, položil bych ho tady i se zlomenou nohou.
"Jo, ty zvrácený kreténe, tak si teď něco řekneme," přibelhal jsem k němu o krok blíž a on o jeden couvl, "jednou, JEDNOU uvidím ba jenom náznak násilí na Tommym, nebo uslyším nejmenší stížnost a skončíš tam, kam dávno patříš. Rozumíme si?"
Všechno, co musíte udělat, abyste někoho ovládali, je donutit dotyčného cítit strach. Keith necítil strach, ale cítil, že na mě není radno si vyskakovat. Mohl zametat s Ratliffovou a do jisté míry mohl i s Tommym, ale ne, pokud jsem měl možnost tomu zabránit. Ratliffová mi po našem konfliktu ohledně Tommyho pokoje už nestála ani za slovo, ale on by za svoji matku i dýchal. Navíc, domácí násilí prostě neuznávám.
"Fuck off." Odbyl mě a s těmito slovy odešel. Další muž vstoupil do rajónu, ve kterém si myslel, že vládne jenom on a jeho pevná ruka. Tak to se mýlil, kretén.
"Nech ho!" Vyletěl ze dveří najednou T, s vínově červenou beanie na hlavě a připravený se s někým pobít. V obraně si stoupl přede mě a já zvedl obočí. "Přísahám, že jsem slyšel Keitha," divil se a otočil se zpátky, aby se mi podíval do tváře.
"Yeah, chtěl si pokecat," pokrčil jsem rameny klidně a vydal se ven z jejich domu. Tommy mě následoval, stále trochu zmatený. Zkusil se ptát, ale nechtěl jsem mu zatěžovat jeho hezkou hlavu Keithem.

Po nějaké době jsme přijeli ke mně domů. Tommy vyběhl nahoru do mého pokoje a přinesl mi nové oblečení. Nakonec jsme spolu skončili v jedné z koupelen v přízemí, kde jsme se střídavě chichotali jako japonské školačky, líbali se a snažili se mě převléct z jednoho outfitu do druhého. U toho jsme párkrát narazili do okolních předmětů a shodili pár kartáčků na zuby z umyvadla. Nepotřeboval jsem nutně pomoc, ale byla to zábava.
Když mě Tommy svlékl do spodního prádla, najednou se zasekl. Odkašlal si a sklopil pohled. Pochopil jsem, co má na mysli.
"Yeah," vydechl jsem. "Já se… otočím," zabreptal a bez nejmenšího pohledu na mě se otočil a zamířil ke dveřím. Asi bral otočení se jako útěk a chystal se odejít z místnosti.
"Hey," upoutal jsem znova jeho pozornost, "tu noc, co jsi byl opilý, jsi mi přiznal, že jsi mě viděl nahého ve sprše."
"Umh," zrudl, stále připravený k odchodu, "yeah, to bylo… jednou, náhodou. Zavolej mě, až budeš potřebovat." S těmito slovy zmizel za dveřmi. Nespokojeně jsem mlaskl a začal s převlékáním z boxerek do druhých boxerek. Vzhledem k tomu, že v téhle koupelně se nebylo kam posadit, jsem musel improvizovat: střídavě pokládat a brát si berle, držet se umyvadla, držet se sprchového koutu… Bylo by snadnější se rozvalit na posteli a nějak se převléknout, ale tu jsem zrovna neměl k dispozici. Šlo to prostě skvěle. Narazil jsem sádrou do skříňky pod umyvadlem, což se ozvalo jako tupá rána.
"Jsi tam v pohodě?" zeptal se starostlivě Tommy. Akorát jsem měl problém s natahováním boxerek přes zadek. "Fuck!" zanadával jsem naoko a doufal, že ho tím přilákám. "Seru na to," zaprskal jsem. Stejně se mu líbí můj zadek, tak snad nebude vadit, když ho zavolám na malou asistenci.
A ani jsem ho nemusel volat! Jakmile mě slyšel nadávat, vlezl zpátky dovnitř. Viděl jsem ho v odraze v zrcadle, kterým se sám tak usilovně vyhýbal.
"Natáhni to nahoru," pobídl jsem ho. Neváhal a udělal, jak jsem mu řekl. Zaregistroval jsem, jak zdržuje svoje prsty na určitých místech. Když pustil lem boxerek, sjel trochu dolů. Pak mi opřel hlavu mezi lopatky a promluvil: "Zavolals mě sem schválně?"
"Možná," drze jsem se usmál a skousl si spodní ret. On mě objal zezadu a dal mi malou pusu na záda.
"Nesnáším tě," podotkl. Poté mě pustil. Pomalu jel rukama přes celá moje ramena a záda, zastavil se nad zadkem a nesměle se zeptal: "Můžu?"
"Nemusíš se ptát, jsem tvůj," ujistil jsem ho. Fascinovalo mě, jak ho zajímá moje tělo. Ne jenom po sexuální stránce, ale po takové, kdy se mě chtěl dotýkat, nechat si vzpomínku na každou křivku. Cítil jsem jeho dlaně na svém zadku. To se mi víc, než zamlouvalo.
"Ugh, ty jsi tak… luxusní." Rozuměl jsem tomu, co chce říct. Přesně ten pocit jsem měl, když jsem se dotýkal já jeho - dokonce když jsem se na něj jenom díval. A kdybychom v téhle situaci byli naopak, asi ho pozvu do sprchy a tam ho ošukám.
Nebo teda, "ošukám" - dokud by se zas nerozhodl mě zastavit, nebo utíkat. O sexu v blízké době si můžu nechat jenom zdát.
"Jsem?" zeptal jsem se hravě.
"Já nevím, co ti mám říct- necítíš to ze mě, nebo něco? Mám pocit, že za ty roky máme takové spojení, že ze mě můžeš cítit pocity a myšlenky," konstatoval.
"Yeah, rozhodně z tebe můžu cítit," přitakal jsem spokojeně.

Otočil jsem se k němu (na jedné noze) a oběma dlaněmi mu pohladil tváře. Chvíli jsem jemně držel jeho obličej a obdivoval, jak hezký je zblízka. Stáhl jsem mu z hlavy beanie a Tommy si nad tím okamžitě povzdechl. Přestal se mi dívat do očí a místo toho sklouzl mimo. Zkusil jsem nasadit nejvlídnější hlas, jaký jsem uměl: "Pořád ses na to nepodíval?"
"Ne," odpověděl posmutněle. Ne, sakra. Nechtěl jsem ho tím rozhodit. "Podíváme se spolu?" Udělal jsem malou nabídku, aby věděl, že jsem pořád tady - pro něj k dispozici. A že ho podpořím, ve všem.
Přejel jsem rukou po odhalené holé kůži. Nedělalo to pro mě žádný rozdíl, ani s odstupem času - vlasy nebo ne, pořád to byl stejný Tommy. Nahnul jsem se pro polibek, ale on mě odstrčil.
"Adame, nech toho, jsem odporný," zamumlal.
Zvedl jsem obočí. "A kvůli tvému výmyslu ti nesmím dát ani pusu?"
"Můžeš, ale prostě - vidím tě jenom v boxerkách a můžu si tě osahat… čím dýl se na tebe dívám, tím mám větší komplexy," vyhazoval rychle slovo za slovem, "ty máš svaly a hezký zadek a obličej jak bůh a vlasy a tetování, které ti na tom všem ještě přidávají a jak bych se před tebou sakra mohl někdy vysvléct?"
Párkrát jsem zamrkal nad jeho rychlým monologem a usoudil: "Wow, to je hodně myšlenek najednou." Obratem ze mě ještě vyletěla připomínka: "A zmiňoval jsem se už o tom, jak jsi atraktivní?"
"To nevíš, viděls mě bez oblečení tak třikrát za celý život."
"A to si myslíš, že když se na tebe podívám po čtvrté, že najednou začnu hodnotit, jak vypadáš, nebo tě dokonce porovnávat se mnou?" otázal jsem se. Dobře, tvrdí, že má komplexy, ale když mu tak záleží na tom, co já si myslím, proč nebere můj názor vážně? Pokrčil rameny. Přivřel jsem oči v nechápavém výrazu.
"Proč tě vůbec zajímá, co si ostatní myslí o tom, jak vypadáš? Jako, já bych tě vzal do postele kdykoliv a poslední věc, co bych dělal, je prohlížení nedokonalostí."Zkoušel jsem ho přesvědčit, aby na chvilku vypustil obavy o to, co si kdo řekne o jeho těle. Poslouchal mě, ale nebral mě vážně. Jemně mě plácl dlaněmi do hrudě a odbyl mě jednoduchým: "Ty to nemůžeš chápat."
"To není pravda, já-"
"Nemůžeš to chápat," zdůraznil první slovo, asi, aby mi docvaklo, že se v tom nemám rýpat.
Vzal mi z ruky beanie, nasadil si ji zpátky na hlavu. "Pojedem busem," oznámil suše a odešel.
Protočil jsem očima a navlékl se do zbývajících kusů oblečení. Nebyli jsme spolu dlouho a rozhodně jsem nechtěl tlačit na tohle téma. Když už si ho ale sám začal, není důvod, proč bych si něco nepřihodil - ale že se mu zas pokazí nálada, to jsem nečekal. Ugh, však se snažím, ale on se mnou ani nehodlá diskutovat!

Vylezl jsem ven ze dveří jen proto, abych schytal znechucený pohled od Ashley, která právě prošla okolo. Zahlédla Tommyho, zahlédla mě a očividně měla potřebu nám dát najevo, že nás stále nenávidí. To jsem jí na otočku vrátil, díval jsem se jí přímo do očí a vyjádřil všechno to zklamání ze svojí vlastní sestry.
Zastavila se. Přidržela si batoh, který jí sjížděl z ramene, upravila si spadené prameny vlasů z drdolu. Čekal jsem, co mi řekne za poklad. "Jedeš autem?" zabrblala otráveně. "Autobusem. Noha," odpověděl jsem klidně. Sice mi nebylo jasné, proč na mě vůbec mluvila, ale přesto mě to trochu potěšilo. Nezapojovala do každé věty homofobní urážku - pokrok.
"No, tak busem nemusíte," pokrčila nezaujatě rameny, "mamka mě chtěla odvézt, ale já nepotřebuju. Tak alespoň místo mě vezme vás."
Koutkem oka jsem se podíval na Tommyho, který nic neříkal a pohled upínal na opačnou stranu od ní. Na jednu stranu, ano, je to kráva a neměla právo útočit na Tommyho, ale na druhou stranu je to pořád moje sestra. Viděl jsem na něm, jak se chce vyhnout ba i nejmenšímu kontaktu s ní. Vrátil jsem se ke zpovídání Ashley.
"No, a ty půjdeš pěšky?"
Zakroutila hlavou s malým úsměvem. Odpověděl jsem jí nechápavým výrazem. Wow, najednou se její nálada změnila.
"Mě veze Eli," pípla rozverně. Eli? Máš moji pozornost, sestro. Kdo je Eli? Přešlápl jsem na berlích a pokračoval. "Eleanor? Ta tvoje kámoška?"
"Elliott," ujasnila. Začala růžně klepat a šoupat nohou o zem. Snažila se skrýt úsměv, ale nedařilo se jí to. Zdá se mi to, nebo má moje sestra známost? Hodně štěstí jejímu klukovi.
"A-" Zkusil jsem se vyptávat ještě víc, ale přerušilo mě hlasité zatroubení auta. Ashley zpanikařila, přiběhla k nejbližšímu zrcadlu a upravila si rudou rtěnku. Já i Tommy jsme sledovali, jak na poslední chvíli rozpačitě běhá okolo. Ona nás ignorovala a před odchodem ze dveří stihla pozdravit mamku jednoduchým: "Měj se, mami."

Přibelhal jsem k oknu a nakoukl ven. Došlo mi totiž, že pokud její Elliott řídí, musí mu být nejméně osmnáct. A jejich věkový rozdíl s tím, jak se kluci chovají k mladším, naivním holkám… probouzelo to ve mně ochranářský pud velkého bratra vůči malé sestře.
Viděl jsem, jak Ashley přichází k šedému autu. Z něj vystoupil dotyčný týpek. A ne ledajaký, zrovna náš spolužák Elliott. Sestra po něm nadšeně skočila a asi se políbili, přičemž jsem odvrátil pohled. Jsou věci, které vidět nemusím.

"Nešpehuj," praštil mě Tommy do ruky, když procházel okolo a já zavrávoral. Nevěděl jsem, co se dělo dál, protože moji pozornost si získal Tommy.
"Moje patnáctiletá sestra se právě kouše s naším, skoro devatenáctiletým spolužákem," objasnil jsem mu a obratem se zeptal: "ale já jsem špatný, protože špehuju?"
"To neříkám, jenom říkám, že možná-"
"Říkej si, co chceš, ale Elliott dostane přes hubu tak jako tak," utnul jsem ho.
"Adame," povzdechl si nad mojí reakcí, "nech ji žít." Zakroutil jsem hlavou v údivu a zopakoval Tommyho slova. Asi abych se ujistil, že jsem slyšel správně.
"Nech ji žít? Elliott holduje trávě a chlastu, navíc, Ashley není ani šestnáct a tohle je jako špatně, pokud sis nevšiml!" Kdybych neměl berle, rozhodil bych rukama pro větší drama.
"Ale to ty taky, baby boy," Tommy si založil ruce na hrudi a podíval se na mě s vítězstvím v očích, "trávu sis opatřil u Simona, jak jsem slyšel, a o pití ani nemluvím."
"Ale já nejsem její kluk, ale bratr. Navíc, jsem zodpovědný, chodím s někým věkově přiměřeným, a rozhodně nejsem…" nemohl jsem najít správná slova, "prostě nejsem jako Elliott!"
Tommy ke mně přišel a obmotal své ruce okolo mého pasu a klidně promluvil: "Přestaň být tak dramatický, ani nevíš, jestli spolu fakt chodí, nebo je to jenom nějaká chvilková slabost."
"Oceňuju, že se mě snažíš uklidnit objímáním, ale - "
Než jsem stihl doříct větu, umlčel mě polibkem. Chtěl jsem protestovat dál, ale přes jeho rty to nešlo - a nestěžoval jsem si.

"Ehm!" ozval se najednou ženský hlas a Tommy se ode mě v rychlosti odtáhl. Stoupl si nejméně metr ode mě a já otočil hlavu jeho směrem. Připadalo mi to tak hezké a vtipné, musel jsem se usmát.
"Ahoj, mami."
Mamka si založila ruce v bok a naoko naštvaně se zeptala: "A svého přítele mi představit nehodláš?"
Tommy okamžitě střelil pohledem po mně. Koutky jeho rtů se zvedly. Pokrčil jsem rameny a na mamčinu žádost je představil.
"Tak jo, mami, tohle je Tommy, můj přítel. Pořád ten stejný Tommy, akorát teď mi říká baby boy, nebo něco," odfrkl jsem si nad oslovením. Věděl jsem, že kdybychom byli sami, tak mě můj chlapec hravě praští a pak bude hrát uraženého. A teď moje poznámky holt musel překousnout. Smůla.
"Tommy, tohle je moje matka. Víš, pořád ta stejná, akorát se mě teď bude pořád vyptávat na nás dva," protočil jsem očima. Na to mě mamka napomenula, ať se chovám slušně a hned na to Tommyho objala. Sledoval jsem je z povzdáli. Možná moje drahá maminka zastávala Tommyho druhou, víc podporující rodičovskou figurou. Ona ho vždy brala jako svého a vlastně si s ním povídala skoro víc, než se mnou.
Odtáhla se a nadšeně stiskla Tommyho paže: "Tušila jsem to už dávno a hrozně jsem vám přála, ať to konečně dáte dohromady!"
"Ani nevíte, jak jsem si to přál já," dodal TJ potichu. Opět jsem se nechtěně zasmál. Nechal jsem je konverzovat a šel si pro bundu.
"Mami, jsem nesmírně rád, že mi děláš ostudu, ale Ashley říkala, že jsi volná na odvoz. Nechtěla bys nás hodit?"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janimi Janimi | 11. září 2017 v 21:55 | Reagovat

Vďaka za tento milý diel !!!! :-D  :-P  :-P  :-)

2 Karin Karin | 13. září 2017 v 21:41 | Reagovat

To byl perfektní dílek moc dík. :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama