MATE x 21

11. května 2017 v 23:29 | Khaleesi |  MATE
Accidents


Probudil jsem se až moc brzo. Na to, že předchozí noc se konal ples a můj nepovedený útok na Tommyho, mě to moc neunavilo.
Tommy okamžitě strhl moji pozornost na sebe, protože místo toho, aby na mně ležel, tak ke mně seděl zády a díval se do prázdna.
Prsty jsem mu přejel po zádech. "V pohodě?"
"Umh-co? Jo, myslel jsem, že spíš," otočil se na mě a snažil se na mě zapůsobit svým hraným úsměvem. Nakrčil jsem ustaraně obočí a posadil se vedle něj.
"Okay, řekni, co tě žere." Jemně jsem položil dlaň na jeho stehno, ale hned jsem si to rozmyslel. Nepotřebuju, aby utekl.
Vzal si chvíli času, než se nadechl a bez toho, aby se na mě podíval, se zeptal: "Jsi naštvaný?"
"Měl bych být?" zatvářil jsem se zmateně. Pokrčil rameny a upřel na mě svoje pronikavé, hnědé oči.
"Nemám důvod se naštvat, sunshine," promluvil jsem k němu upřímně, "jsem rád, žes mi řekl ne. Nebudu tě do ničeho nutit."
"Díky," pousmál se na mě, "můžu se tě ještě na něco zeptat?"
"No?" zajímal jsem se.
Poznal jsem, že trochu zaváhal a na to jsem kývl hlavou, abych naznačil, ať začne mluvit.
"Tak… co tě donutilo zahodit tu masku bad boye?"
"Nevím, o čem mluvíš. Pořád jsem fucking bad boy," odpověděl jsem a mrkl na něj. Na chvíli stydlivě sklopil pohled. "Proč jsi najednou tak jiný? Tohle není moc jako Adam, kterého znám. Ne, že bych si stěžoval…"
"Yeah, souhlasím, asi nejsem typ člověka, co by si vyléval srdíčko ostatním." Schválně jsem přeháněl, aby pochopil, co myslím. Podíval jsem se na něj a viděl, jak mě poslouchá snad celým tělem, ne jenom ušima. "No, uvědomil jsem si, že místo utíkání a nasrání se za to, žes mi o sobě neřekl, bych ti asi měl pomoct. A taky jsi mi volal opilý od policie, takže jsem neměl moc na výběr, než tam za tebou jet a… čelit ti?"
Povzdechl si. "Mám ještě jednu otázku. Jak ses cítil, když ti to mamka řekla?"
Podíval jsem se na něj tázavým pohledem. Nebyl jsem si jistý, jestli to opravdu chce slyšet. Tommy mlčel a čekal na odpověď.
"Co si tím dokážeš, když to budeš vědět? Jestli mi na tobě záleží? Jestli jsem se složil?"
Pravděpodobně se lekl mojí reakce a začal zamlouvat: "Co? Ne, nemyslel jsem to tak, jenom jsem myslel-" Protočil jsem očima a přerušil ho.
"Jestli to fakt chceš vědět, nemyslím si, že jsem kdy cítil větší bolest. A taky vztek, hodně, hodně vzteku… a měl jsem o tebe strach. První, co mě napadlo, bylo vykouřit krabičku a zavolat mamce. Ale brečel jsem tak, že jsem skoro nemohl mluvit."
Tommy mi prohrábl vlasy, načež jsme si vyměnili úsměv. Pak se ke mně naklonil a objal mě se slovy: "Nemusíš se bát, už ti nebudu o ničem lhát, nebo něco zatajovat... a neublížím ti, slibuju. Omlouvám se, že ses to musel dozvědět tou drsnější cestou."
Zastavil jsem ho. Ve tváři se mi okamžitě objevil vážný výraz, načež on se odtáhl a mlčel. "Neslibuj."
"Věř mi, vím, co říkám," ujišťoval mě. Měl jsem potřebu mu vysvětlit, proč si vysloveně nepřeju, aby mi něco sliboval. Na druhou stranu jsem si ale říkal, že na něj hned z rána nenahážu svoje vlastní problémy. Měl svých dost a já mu nehodlal motat hlavu.
"Já vím, jenom prostě neslibuj, kay?" pousmál jsem se, abych překryl svoje černé myšlenky.
Očividně jsem ho zmátl. "Jak chceš…" Pokrčil rameny. Jasně, neznal mě jako citlivku. Nikdy jsem nebyl moc na otevírání-se lidem, ani svému nejlepšímu kamarádovi. Na druhou stranu, on a moje mamka věděli nejvíc - ale zdaleka ne všechno.


Natáhl jsem k němu ruku a setřel mu šedou šmouhu z tváře. "Přes noc se ti rozmazala tužka na oči."
Jeho výraz se v ten moment změnil v naprosto panický. V okamžiku vyletěl ven z postele a tryskem to vzal rovnou do koupelny: "Ohmůjbože, úplně jsem na to zapomněl!"

Zavřel za sebou dveře. Na rtech se mi, i když nechtěně, začal formovat úsměv. Je roztomilý. A to jsem si nemyslel, že to slovo někdy použiju. Nezbylo mi nic, co bych mohl dělat. Rozhodl jsem se jít si zapálit, stejně si budu muset čistit zuby, až si Tommy sundá ten jeho famózní make up. Vyhrabal jsem se zpod přikrývky a natáhl se na druhou stranu pro cigarety, které ležely na stolku. Vedle nich zrovna zavibroval jeho mobil. Neodolal jsem a podíval se, jaká zpráva mu přišla. Neotevřel jsem ji, jen jsem rychle přečetl, co stálo na displayi.
Bruno: Ahoj, krasavče. Chtěl bych tě znovu vidět a to co nejdřív. Odepiš brzo xx B

Oh. Moje radost najednou vymizela a cítil jsem svoje srdce klesnout. Najednou jsem se cítil o něco prázdnější. Samozřejmě, já a Tommy jsme nebyli oficiálně něco, takže jsem neměl právo žárlit. Teda, právo jsem měl, ale žárlení nikoho nezajímalo. A taky, že jsem nežárlil. Možná trochu. Fuck.
Otráveně jsem si povzdechl a s malým třísknutím ruky do stolku si vzal cigarety. Navlékl jsem na sebe tepláky a zašmátral do kapsy pro zapalovač - a on nikde.
"Fuck," zanadával jsem a prohrabal i druhou kapsu. Oblékl jsem si bundu a začal hledat i v ní. V tom se sunshine vrátil z koupelny, v celé své kráse, bez tužky na oči, ale pořád úžasný.

"Takže… teď jsme jako spolu?" Zeptal se najednou, všechno sebevědomí v jeho hlase. Zasekl jsem se s rukou v kapse od bundy a překvapeně se na něj otočil.
"Počkat, co?"
Nechci říkat, že v tu chvíli vypadal ublíženě a zklamaně, ale bohužel tak vypadal. "No, tvrdils, že mě miluješ…?"
"To jsem říkal?" podivil jsem se. Přitvrdil: "Ano, řekls, že mě miluješ."
Vymysli si něco. "Yeah, možná jsem ti to neřekl, ale na plese jsem něco pil, moc si toho nepamatuju."… což byla ta nejhorší lež, jakou jsem mohl vyplodit ze své hlavy.
"Děláš si teď srandu? Měls tak dva drinky, co to teď na mě hraješ?" osočil se na mě.
"Well, tvoje nálada se najednou změnila. Kde je ten stydlivý Tommy? Jestli je v koupelně, navrhuju, abys pro něj došel. Každopádně, jdu na cígo," odpověděl jsem. Všiml jsem si, jak se moje oči i nechtěně zužují v ostrý pohled. Rozhodl jsem se pro jednou nechovat jako typický já, nepropalovat Tommyho. Setřásl jsem ze sebe narůstající zklamání z té zprávy a zapálil cigaretu už v pokoji. On mě u toho pořád divně sledoval. Radši jsem se rozhodl odebrat na balkon.
On u mě uměl vynutit úsměv a taky mi uměl dokonale pohnout žlučí. Nehodlal jsem mu vyznávat nehynoucí lásku, jestli to očekával, spletl se. Řekl jsem mu, co cítím. Včera. Ujišťovat ho o tom ale nebudu. Slyšel až moc dobře - na to, abych to musel opakovat.
"Teď jsme jako spolu?" zopakoval jsem si pro sebe otravným tónem. Jo, první, co udělám po tom, cos mi na moje miluju tě neřekl nic, bude určitě zavázání se s tebou do stereotypního vztahu.
Nechtěl jsem si připustit, že mě ta zpráva od jistého Bruna sere. Opravdu se zdržel dvě hodiny s nějakým starým chlapem, místo toho, aby šel na ples? Tak já se mu jak idiot cpal do prdele pořád dokola, staral jsem se a psal mu ještě těsně před vyhlášením, mezi tím, co on si doma cukroval s dědou Brunem. Nevěřil jsem sám sobě. Udělal jsem ze sebe až takového debila, že mě postupně odhalila i Melanie, která mě ve finále nakopla k tomu, abych se mu šel vyznat. Chvíli po tom, co se setkal s jiným chlapem. Wow, a to mi pár minut dozadu sliboval, jak mi nebude lhát. Bull-fucking-shit.
Musel jsem se ironicky zasmát nad svojí naivitou. Co jsem kurva čekal? Jasně, že nebude čekat na to, až se blb, se kterým se kamarádí už od mala, odhodlá k citovým projevům. Jasně, že nebude čekat, když se mu nabídl někdo starší a stabilnější, vyrovnanější v životě.
Vzpomněl jsem si, jak jsem pročítal jeho deník. Jak hrozně se do mě zamiloval, hm? Až natolik, že se rozhodl to odpálit se skoro o deset let starším chlapem. Ani se mi nechtělo myslet na to, co všechno v těch zprávách ještě má. Zakroutil jsem hlavou a už poněkolikáté potáhl z cigarety a vyfoukl kouř.

"Jak dlouho hodláš stát v takové zimě?" zabreptal vedle mě - kdo jiný - než Tommy. Protočil jsem očima tak, aby to neviděl. Uslyšel jsem trhané dýchání a klepání zubů. Otočil jsem se na něj, abych viděl, jak si dlaněmi tře paže a přešlapuje z místa na místo, v mém tričku Bowieho, v teplácích a naboso. Chuť odpovídat mě přešla hned po otázce, takže jsem si jen v rychlosti stáhl bundu a přehodil ji přes něj. Když si všiml, že reaguju, začal mě znova dobývat. "Teď se mnou nebudeš mluvit?"
"Budu, whatever, ale na takovou stupidní otázku jsi nemohl čekat solidní odpověď," odvětil jsem a krátce pozvedl obočí, "vlastně se divím, že ty mluvíš se mnou. Přece čekals na… vztah?"
Nechápavě zakroutil hlavou a ptal se dál. "Oh bože, co s tebou pořád je? Máš nějaký pádný důvod k tomu, proč jsi mě odpálkoval? A k tomu ti nesmím nic slibovat?"
Zadusil jsem cigaretu do popelníku a zkoušel zapálit druhou. To se mi ani za nic nedařilo. "A přestaň pořád s tím!" Natáhl se a vyrazil mi cigaretu z ruky. Ta spadla přímo dolů, z druhého patra.
Frustrovaně jsem vydechl, ale cigareta byla stejně to poslední, co jsem v tu chvíli řešil.

Otočil jsem to rovnou zpět do pokoje a u toho vysvětloval: "Fajn, Tommy, chceš důvod, máš ho mít."
"Poslouchám," následoval mě.
"Jak jsem říkal včera, nezasloužím si falešné naděje," začal jsem. Hned na to mě přerušil: "A já snad jo?"
Ignoroval jsem jeho dotazy a poznámky a pokračoval směrem do koupelny: "A taky ze sebe nenechám dělat idiota, s tím si můžeš být jistý. Tam už jsem byl a znovu do takové pozice nechci. Všichni mi všechno slibovali a vždycky, pravidelně jsem jim bezmezně věřil. A pak mě podrazili, někdo dřív, někdo později."
"Kdy si uvědomíš, že já nejsem tvoji ex, Adame?" promluvil, tentokrát už klidněji. Sedl si na vanu a sledoval svoje prsty v klíně.
"Nejsi moji ex, jasně. Ale taky slibuješ věci, které nedokážeš dodržet."
"Nevím, o čem mluvíš," podíval se na mě zoufale. "Yeah, jasně, že nevíš."
Rozhodl jsem se, že mu toho jeho Bruna rozetřu po ksichtě. Možná si pak uvědomí, o čem mluvím. Přejel jsem ho od hlavy až k patě a podíval se mu do očí. Poznal bych, jestli lže. "Kdes byl včera ty dvě hodiny?"
Odkašlal si a zamumlal: "Co?" Bere si čas, aby promyslel, co mi řekne, nebo si nepamatuje, co mi řekl včera.
"Zdržel ses dvě hodiny, kde?" zopakoval jsem otázku. Tommy si jemně poupravil vlasy a povzdechl si.
"Říkal jsem ti, že jsem něco měl." Pokrčil rameny.
"Co něco?" Opřel jsem se dlaněmi o umyvadlo a sledoval mimiku jeho tváře. Podíval se mimo a poškrábal se na krku.
"Musel jsem si jít nechat přišít knoflík na košili, na poslední chvíli se mi odtrhl, tak jsem musel jít najít nějakou tu švadlenu, aby mi ho přišila zpátky." Tón jeho hlasu se zvedl a opakoval, že musel.
"Oh, fakt? A ono to trvalo dvě hodiny?"
"Jo, měli tam hroznou frontu, jako asi deset lidí, přede mnou stála taková bába, pořád mluvila o svém manželovi a třech kočkách, bylo to fakt otravné, tak jsem musel čekat, až se to uvolní."
Příliš mnoho detailů, opakování frází, uhýbání pohledem, zakrývání krku, krčení rameny při pozitivní informaci. Vím, že lžeš.
"A teď pravdu," založil jsem si ruce na hrudi a čekal, co z něj vyleze.
"Pravdu? Upadl mi knoflík, co víc chceš vědět?" zadíval se na mě a zamrkal. Kývl jsem hlavou, abych naznačil, ať to okamžitě vyklopí. "Nevěříš mi to?" osočil se na mě.
"Tommy, nehraj to na mě," vydechl jsem klidně. Ve tváři se mu objevil provinilý výraz.
"Byl jsem doma…" zkusil to znova. Zakroutil jsem hlavou s jednoduchým: "Nebyl."
"Fajn! Byl jsem v takové kavárně, nebo baru a trochu jsem se tam zdržel," mluvil do země a pravděpodobně čekal jednu z mých životních lekcí, "vypil jsem pár nealko koktejlů a šel na prom."
Slyšel jsem svůj vlastní hlas a na chvíli zapochyboval, jestli nezním moc hnusně, abych mu nezpůsobil nějaké depky. "S kým?"
"S Brunem," pípl. Ironicky jsem se zasmál a podotkl: "Jak moc mě musíš milovat na to, abys šel pít koktejly s náhodným chlapem… asi to nepochopím."
"Promiň, nevěděl jsem, že se mě hodláš vzít domů o pár hodin pozdějš," snažil se bránit, ale moc mu to nešlo. Prostě věděl, že cokoliv řeknu, budu mít pravdu. Oh, ale jak jsem mu to chtěl dát sežrat, to se ani slovy vyjádřit nedá.
"A kdybych tě nevzal domů já, nechal by ses vzít od Bruna? Berme v potaz i to, jak mě bezmezně miluješ," rýpl jsem si. On vstal a zakroutil hlavou: "Kde tě vůbec napadlo se mě ptát, kde jsem byl?"

Běžně jsem vyhledával konflikty. Asi mě bavily výrazy lidí po tom, co jsem jim řekl, co si myslím.
Sledoval jsem jeho pokleslou tvář. Jako by toho měl málo, musel se starat ještě o to, co mu jeho záložní milenec vyčítá. Měl jsem sto chutí mu zopakovat tu zprávu, ale pak by mi mohl vyčíst, že mu projíždím mobil.
"Kde tě napadlo jít do baru s chlapem, který tě naposled ožral tak, žes skončil na policii? A při tom tak hrozně chtít jiného, samozřejmě. Třeba bys utáhl i dva najednou, co já vím, co v tobě je…" mrkl jsem na něj. Mrknutí pravděpodobně znamenalo poslední kapku pro něj, protože se hned po tom vzdal.
"Ne- já- ugh! Nebudu tě poslouchat, dneska perlíš už od rána." Rychlým krokem se odebral ven z koupelny, zpátky do mého pokoje.
"Správně, uteč, to je nejlepší řešení!" zavolal jsem za ním. Pokrčil jsem rameny a začal si čistit zuby.

Zhruba po patnácti minutách jsem se vrátil do pokoje jako nový člověk. Hned, co jsem prošel dveřmi a zavřel je, uviděl jsem Tommyho, jak se prohlíží v mém zrcadle s trikem vyhrnutým až pod krkem. Když mě zaslechl, otočil se a vypadal, že za chvíli vytáhne svého vnitřního gangstera a řekne mi opět nějaký zápich.
"Nemohls mi říct, že jdeš?!" Zanadával a rychle si natáhl triko zpátky dolů. Zakroutil jsem nezaujatě hlavou. "Mohl jsem klepat, ale tohle je můj dům."
"Jasně," zaprskal.
"Máš pro mě ještě něco, Casanovo?" Projel jsem ho od hlavy až k patě a zpátky, přičemž jsem si založil ruce na hrudi.
"Žárlíš, co?" usmál se, jakoby se chválil, že se mě na to konečně zeptal. Pozvednul jsem na chvilku obočí a v rychlosti zatřásl hlavou jako nesouhlas. Ve skutečnosti jsem si ale nebyl moc jistý.
"Nežárlím, jenom ti říkám, abys to na mě nehrál, protože si nezasloužím falešné naděje, stačí ti to?"
"Jo, řešíš to pořád dokola, protože jako vůbec nežárlíš," podotkl ironicky.

Svůj pohled směřoval znovu k zrcadlu a znovu povytáhl své triko, pod kterým schovával několik fialových značek ode mě. Nenápadně jsem se ušklíbl, když jsem je viděl v odraze zrcadla. Pak si položil prsty na jednu z nich, kterou měl na straně krku. "Kdy tyhle všechny zmizí?"
Vyšel ze mě nechtěný povzdech zároveň s odpovědí. "Týden, dva, záleží na kůži a na to, jestli je chceš pryč rychleji, nebo je necháš být."
"Kdybych je chtěl pryč, čistě teoreticky?" Sjel prsty na svoji klíční kost, kde měl další, o něco světlejší. Zamrzelo mě, že jsem si nedal víc záležet. Mohly mu vydržet i ty dva týdny, to by pak měl co vysvětlovat Brunovi.
"Najdi si to na internetu, já chci, abys je měl dlouho, dalo mi to práci," usmál jsem se na něj falešně, "jsem hrozný, co? Posral jsem tvoje schůzky s dědou. Jako, přece mu neukážeš cucáky od svojí bokovky."
"Taky tě miluju," řekl, bez ohledu na to, o čem jsem doteď mluvil. Na chvilku jsem se zastavil.
"Jsem si tím jistý."
"Ne, ty sarkastický idiote. Já tě TAKY MILUJU," zopakoval mi to, jako bych tomu nerozuměl. Potěšilo mě, že mi to řekl, ale stejně to nesmazalo myšlenku na to, s kým trávil čas včera. Nechtěl jsem být přecitlivělá Barbie, jako všichni ostatní, ale pálilo mě to v hrudníku. Pocit, že Tommymu se zdál někdo jiný lepším, ten mě pálil. Moje pěst se na chvíli zatnula, dostal jsem chuť do něčeho praštit. Naštěstí sebekontrola znovu zasáhla a já to vydýchal.

"Tak proč ses s ním včera sešel v nějakém baru, Tommy?" rozhodil jsem nechápavě rukama.
"Nevím," s těžkým výdechem padl na postel, "ale nic se mezi náma nestalo."
Přešel jsem k němu a stoupl si naproti místu, kde momentálně seděl. Podíval jsem se na něj a viděl někoho hrozně hodného a čistého - proč by mi měl lhát? Na druhou stranu, lhal mi už předtím.
"Políbils ho?"
"Prosím? Ne," nakrčil obočí a zatvářil se dotčeně. Jako by ho ta otázka zasáhla.
"Políbil on tebe?" Ptal jsem se znova. Jestli měl zmeškat víc jak dvě hodiny plesu, pak jsem musel vědět, co za tím stálo.
Začal tikat očima po místnosti a řekl něco ve smyslu: "Podívej, na tom nezáleží."
"Políbil tě?" zopakoval jsem otázku. Tommy trhaně vydechl. Ani to nemusel potvrzovat, prostě jsem to věděl.
"Jo," odpověděl, vypadal, jako by se za to styděl. Já se styděl za nás oba - víc ale za sebe, protože co všechno jsem předváděl, abych ho získal, a tohle dostanu? Díky, nechci.
"A teď - proč by ses nechal, kdybys byl do mě zamilovaný, jak tvrdíš?" stiskl jsem jednu ruku v pěst, abych ventiloval všechny emoce ve mně.
Odpovídal nejistě, pomalu. "Já nevím, nemyslel jsem, že bys mě mohl někdy chtít, tak jsem šel za někým, u koho mám alespoň malou jistotu, že by mohl."

Došla mi slova. Nemohl jsem mu na to říct ani jednu posranou větu, protože upřímně, nechtělo se mi rozvádět tohle téma někam dál. Slyšel jsem všechno na to, abych si udělal svůj vlastní obrázek o tom, jestli mi Tommy stojí za další snahu, nebo ne. Na vrch toho všeho, několikrát po sobě mi dokázal lhát do očí.
Zakroutil jsem nad ním nevěřícně hlavou a bez jakékoliv odpovědi vzal svůj mobil.
-lewise, za 20 min před tvým barákem buď ready + motorka, hned jsem tam -a
"Chci, abys šel domů," podíval jsem se Tommymu do očí a tím si zajistil jeho plnou pozornost, "jdi domů, nevolej mi, nepiš mi."
"Já jsem se s tebou ale nechtěl hádat!" bránil se. "Zase na měsíc zmizíš, že?! Děláš si prdel?!"
"Nehádali jsme se, vyměnili jsme si názory a tys mi odpověděl na pár otázek, teď chci, abys šel domů, rozumíš?" mluvil jsem relativně v klidu. Rezignoval jsem na naštvaný tón - neměl jsem důvod být naštvaný. Měl pravdu, asi jsem mu nemohl nabídnout to, co starší chlap. Finance, životní stabilitu a ostatní těžce dospělácké sračky.
Louise G: ok budu tě čekat Adumb-e

***
Stihl jsem se v rychlosti převléknout. Nechtěl jsem s ním teď trávit v jedné místnosti víc času, než je nesmírně nutné. Když jsem vybíhal ven z domu a slyšel jeho pomalé kroky za sebou. Ocenil jsem alespoň to, že neutíkal za mnou. Nevzal jsem si ani helmu a prostě jel. Po příjezdu k Louise mě hned čekal výslech.
"Vidím, že dneska nemáš helmu, musíš se cítit extra," prohlédla si mě. Seděla připravená na své motorce.
"Skórovalas s Deborah?" Jak jsem říkal, pokud to nemělo vyjít mně, doufal jsem, že to vyjde jí.
"Kolik skóre je pusa?"
"Záleží, co z toho pak vylezlo. U mě - z jedné pusy - vylezlo to, že Tommy měl rande těsně před plesem a tam dostal taky, od někoho jiného," procedil jsem snad celou větu skrz zuby, až jsem se divil, že mi rozuměla.
"Au, dude! Debb mi jenom řekla, že je zmatená a že uvidíme, ale vy dva jste to vzali hopem! Na stupnici od jedné do Adam Lambert každodenní nálada, jak moc jsi naštvaný? " Stejně si neodpustila škádlení. Podíval jsem se na ní jako Kámo, vážně?, ale stejně jsem odpověděl: "Dvakrát každodenní a něco k tomu. Ještě horší je, že jsme se nestihli ani líbat, než se to všechno zase posralo."
Hned poté jsem se rozjel. Přivřel jsem oči, foukal mi do nich vítr, ale to mi v ten moment bylo nějak jedno. Zaslechl jsem, jak mě Louise dohání.

"Dude, zpomal, pak to neubrzdíš!"
Nereagoval jsem. Jenom jsem se chtěl projet, dostat ze sebe ten vztek. Vztek směřovaný čistě na mě. Moje chyba. Měl jsem být rychlejší než ten stařec - s touto myšlenkou jsem se předklonil a dostal motorku do ještě rychlejšího chodu. Jezdil jsem tisíckrát v životě, věděl jsem, co dělám. Nebo alespoň jsem si to myslel. Zajel jsem do zatáčky v plné rychlosti. Motorka se svezla po asfaltu a já se na ní neudržel.
Cítil jsem, že padám a valím se o několik metrů dál, ale bolest z toho ještě převažovala bolest mojí nohy, kterou jsem slyšel křupnout v okamžiku, kdy se mi na pár vteřin zasekla pod motorkou.
Rukama jsem si chránil hlavu, a když jsem se dokutálel, odtáhl jsem dlaň ze svého spánku a podíval se na ni. Viděl jsem krev, která rozhodně nevytékala z té dlaně.
"Fuck, fuck," zašeptal jsem a cítil, že celé moje tělo to vzdává. Poslední věc, co jsem zaslechl před tím, než se mi před očima zjevila kompletní tma, byla: "Do prdele s tebou, jako bych ti to neříkala!"

__
thanks for your support and patience
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janimi Janimi | 12. května 2017 v 14:58 | Reagovat

To Adamovi vadia také malichernosti u Tommyho a on spal už s kadekým a ešte aj s niekým čaká dieťa?... no to si Tommy nezaslúži,....ale zase dúfam že Adam prežije :-(  ;-). Čakám pokračovanie a dík za tento diel !!!! :-)  :-D

2 Karin Karin | 12. května 2017 v 21:02 | Reagovat

Tommy dostal jednu pusu a co všechno dělal Adam a Tommy to musel všechno skousnout doufám že Adam bude v pořádku. :-(  O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama