MATE x 18

9. října 2016 v 0:16 | Khaleesi |  MATE
"Sing something!"


"Jste si jistí?" zeptala se Debbie a sevřela okolo sebe paže. Měla na sobě síťkové punčochy, koženou sukni a crop top ze stejného materiálu. Klepala se zimou. Vystoupil jsem z Noahova auta jako poslední, zabouchl dveře a půjčil si jeho klíče, abych mohl zamknout.
Noah zvedl prst jako největší diva a použil svůj sassy tón: "Zlato, s výběrem klubu jsem si vždycky jistý."
Já jen pokrčil rameny a nenápadně se usmál na Debbie, než jsem mu vrátil jeho klíče. Noah měl rád hodně lidí, zábavu a všechno okolo. Dokud mu to dělalo radost a nemyslel při tom na to, jak ho zmlátili, byli jsme všichni ochotní jít do klubu s ním.
"Kdo vlastně pojmenuje klub E?" zakroutila hlavou, když se chvilku dívala na blikající ceduli nad budovou. Stihl jsem napočítat asi do tří, než jí Noah začal precizně popisovat každý detail důvodu, proč zrovna E.
"Hey, mohl bys jí to vysvětlit vevnitř, ne?" zeptal jsem se řečnicky a odvážně vstoupil dovnitř klubu. Stáli jsme před ním už nějakou dobu a já tam dál nehodlal zmrzat.

Vcházel jsem dovnitř tmavou chodbou, osvícenou tlumenými červenými světly. Z jinak jednobarevných stěn vyčnívaly dvoje dveře, asi toalety. Všechno mělo takový tajemný nádech, u nohou se mi linul kouř a všude se ozývala hudba. Teď ještě tlumená, přede mnou totiž byly ještě jedny dveře. Široké, černé a hlavně zavřené.
"Stůj. Vstupné." Zastavil mě drsný hlas. Skoro jsem nadskočil leknutím. "A nějaký doklad?"
"Jo, jo…" zahmatal jsem do svojí kapsy a vytáhl z ní peněženku, abych ukázal občanku a zaplatil si vstup. To samé udělali Noah a Debb. Já jediný ale měl problém - nemohl jsem najít žádný doklad. Do E jsem nikdy předtím nešel. Vlastně, nikdy jsem nebyl v žádném klubu, možná právě proto jsem si zapomněl občanku.
Prostě mě takový druh zábavy nelákal.
"Vypadám snad na šestnáct?" zeptal jsem se, když dvoumetrový security stále čekal na moji občanku.
"Chcem Éčku udržet dobrou pověst, takže doklady kontrolujem každému, bez toho, na kolik vypadají," vysvětlil mi, "máš?"
"Umh, moment, někde by tu měla být-" znejistil jsem.

Najednou jsem ucítil dotyk okolo mých ramen.
"O tohohle se postarám, Steve," řekl klidně neznámý hlas. Jeho majitel mě vedl dovnitř klubu. Podíval jsem se mu do tváře. Mohlo mu být okolo třiceti, na tvářích strniště, okolo očí pár vrásek. Teď, při jasnějším světle šlo vidět trochu líp.
"Pardon, znám vás?" vyhrkl jsem nějakou blbost, mezi tím, co on se na mě ani nepodíval. Mohl jsem vidět jeho ostré křivky v obličeji. Promluvil: "Ne, ale mohl bys poznat. Jsem Bruno, ty jsi?"
Konečně odtáhl svou ruku z mého ramene, místo toho mi ji ale formálně podal.
"Umh… Tommy," pousmál jsem se a udělal to samé gesto. Nečekal jsem, že můj první zážitek v klubu proběhne v gentlemanském duchu.
Uvnitř jsem se třásl, ale nechtěl jsem to dát najevo. Pohledem jsem střelil ke dveřím, do kterých právě vešla moje dvojka. Povzbudivě na mě ukázali palce nahoru a odešli k baru.

"Dlužíš mi vysvětlení, Tommy. Jak sis představoval, že se dostaneš do mého klubu?"
"Já-já nevím," panikařil jsem ještě víc, "do klubu mě nikdy nikdo nevzal a sám bych nešel, takže…"
"Poprvé? Kolik ti je?" potichu se zasmál.
"Devatenáct…" odpověděl jsem a uhnul pohledem, čehož si on hned všiml a omluvil se: "Nemyslel jsem to špatně, promiň. Jenom je zajímavé, že někdo tvého věku nikdy nebyl na pravé party… ale tím líp pro mě. Alespoň ti všechno můžu ukázat." Tím znovu přilákal moji pozornost.
Mrkl na mě a já se usmál. I když ho osvěcovala jenom blikající světla, poznal jsem i jeho barvu očí. Podobné, jako Adamovy oči. Dalo by se v nich utopit.
"V klubu ve všední den? Odvážné."
"Jo, prostě jsem dneska měl chuť na něco jiného," řekl jsem suše.
"Moc toho nenamluvíš, že? To nevadí, nějaký alkohol ti rozváže jazyk. Jako majitel vím, které pití je nejlepší. Jdu pro to, počkej tady," mluvil, přičemž ze mě nespouštěl oči, a pak si ještě zopakoval moje jméno: "Tommy."
"Díky," zamumlal jsem, "myslím…"

Když se Bruno vzdálil do bezpečné vzdálenosti, Noah a Debbie okamžitě doběhli ke mně. Museli vyzvídat, to by nebyli oni.
Noah si v kapesním zrcátku překontroloval svůj make-up, který musel mít, aby skryl modřiny na obličeji z dneška a hned se do mě pustil: "Tvůj nový objev?"
S úsměvem a trochu překvapeně jsem mu odpověděl: "Ani nevím, kdo to je. Nějaký Bruno a prý majitel."
"Awh, Tommy," Debb se zachichotala jako japonská školačka, "to je až přehnaná lovestory. Prostě si poprvé vlezeš do klubu a hned si někoho najdeš."
"Nenašel jsem si ho, on mě ukradl, viděli jste to, ne?" obhajoval jsem se. Sám bych ho asi nehledal, vypadá trochu strašidelně, vyhýbal bych se mu.
"Jasně, jasně," protočil oči v sloup žertovně Noah, "máš u sebe kondomy? Nevypadá na někoho, kdo by nechodil na testy, ale nikdy nevíš.."
Nakrčil jsem obočí a okamžitě mu začal vyvracet jakoukoliv situaci, ke které mířil.
"Kondomy? Ne- já- nehodlám se s ním vyspat!"
"Jak chceš, ale nabízí se ti a vypadá, že je zkušený. Být tebou to alespoň zkusím," mrkl na mě.
"Nevyspím se s ním… nedám mu ani pusu! Neumím dělat takové kroky," přiznal jsem.
"Oh, blíží se tvůj už-brzo-milenec. Zvedni hlavu a usmívej se! Tady máš, kdyby náhodou," řekl potichu a strčil mi něco do kapsy.
Bruno se objevil až moc blízko. Noah pohotově popadl Debbie za ruku a tahal ji zase pryč.

Vzchopil jsem se a nasadil nejupřímnější úsměv, jaký jsem uměl.
"Snad tvým přátelům nevadí, že jsem si tě ukradl pro sebe?" znejistil Bruno a podal mi pití. Whiskey, myslím.
"Vůbec, vystačí si sami," zakroutil jsem hlavou. "Výborně," pochvaloval si, "v tom případě, na dnešní večer, Tommy."
Symbolicky jsem pozvedl ruku a pak do sebe, hned po něm, hodil panáka. Tekutina se rozlila mým hrdlem, nečekaně silně. Musel jsem zakašlat.
"Jsi v pohodě?" zeptal se vlídně. Přikývl jsem.
"Pojď," chytil mě za ruku a táhl na parket, mezi ostatní, vlnící se lidi. Přitiskl mě k sobě. Snažil jsem se pohybovat do rytmu zároveň s ním.
"Neboj, dostaneš se do toho," povzbudil mě s úšklebkem.
***
"… a nejlepší na tom je, že mě nikdy nechytili!" chlubil se mi Bruno. Já se nekontrolovatelně smál a válel se na baru. Kupoval mi jednoho panáka za druhým a vzhledem k tomu, jak málo jsem byl zvyklý na alkohol, mě to brzo dostalo.
"Bože," vydechl jsem, "jsi hrozně zábavný."
"Sluší ti to, když se směješ," komplimentoval mě. Skoro všechen stud ze mě opadl s počtem promile v krvi.
"Aw, děkuju. Ty jsi hrozně sexy," zdůraznil jsem slovo hrozně, "a to se ani nemusíš smát."
"Jsem?" zeptal se, jako by si nebyl jistý a já si upravil vlasy. Bál jsem se na ně sahat, aby mi jich nevypadlo ještě víc. Naštěstí jsem ještě úplně neplešatěl, takže pár vlasů sem a tam šlo přehlédnout.
"Mhm," kousl jsem se do spodního rtu a natočil se i s barovou stoličkou víc k němu.
"Někomu se tu rozvázal jazyk," opřel se rukou těsně vedle mého boku a naklonil se ke mně.
Jeho dech šel cítit alkoholem, ale to můj taky, takže se to dalo přehlížet. Dýchal mi na rty.
"Jenom říkám, co vidím," promluvil jsem nazpátek. Bez jakékoliv odpovědi mě drsně políbil. Okamžitě převzal kontrolu nad mojí pusou a jediné, co jsem mohl dělat, bylo spolupracovat. Neplánoval jsem se odtáhnout, právě naopak. Dlaní jsem mu přejel po tváři a on mě chytil za bok.

"Pojedeme ke mně?" promluvil mezi polibky. Ignoroval jsem otázku, nevěděl jsem totiž, jak na ni odpovědět. Pokračoval v boji s mým jazykem, nevím, jak to stíhal s dechem, ale nepotřeboval pauzu.
Na rozdíl ode mě, já se musel odtáhnout pro trochu vzduchu.
"Tak co, chceš jet?" nabídl znova. "Ehm, já…"
Uprostřed mojí odpovědi se k nám do konverzace přidal někdo jiný.
"Nerad vás ruším, ale já a De-" chytil se mě za ramena, když zakopl o vlastní nohu, "já a Debbie musíme jet. A ty jedeš s náma, zlato."
Oproti Noahovi jsem střízlivý, pomyslel jsem si.
"To je v pohodě, pojedeme ke mně," Bruno se snažil odpálkovat Noaha. Asi bych ho taky poslal pryč, ale Debbie potřebovala pomoc s naložením ho do auta.
"Musím jít, omlouvám se, Bruno. Moje číslo je…" hned, jak jsem zmínil číslo, vytáhl svůj mobil. Spíše po paměti jsem nacvakal čísla do mobilu a vrátil mu ho.
"Škoda. Měj se, Tommy," vtiskl mi poslední polibek a pustil mě pryč.

Nabral jsem opilého Noaha a zablábolil něco jako: "Tak pojď, kámo."
Sám jsem nevěděl, co mluvím. Debbie mi ho pomohla podepřít z druhé strany a společnými silami jsme ho odtáhli k autu.
"Budeš řídit?" zeptal jsem se Debb. Vypadala z nás nejvíc jako člověk. Opilý člověk, ale člověk. Vzhled mě a Noaha se mohl rovnat mrtvolám. "Jo," přikývla. Sáhla Noahovi do kapsy, vytáhla klíče od auta odemkla si.
Naložil jsem Noaha na zadní sedadlo a sedl si vedle něj. Neobtěžoval jsem se se zapínáním bezpečnostních pásů, ani mě to v ten moment nenapadlo.
Debb bez jakéhokoliv slova nastartovala a vyjela směrem k mému domu. Bydlel jsem nejblíž, navíc, oba u mě odpoledne nechali věci, aby nemuseli jezdit za město.

Po asi půl hodině celkem tiché cesty vedle mě začala houkat siréna.
"…feel like a dangerous womaaaaaaan!" začal z ničeho nic zpívat Noah. Asi zaslechl rádio. Rozesmál jsem se, stejně jako Debbie za volantem.
"Somethin' 'bout you!"
Debb přidala hlasitost rádiu a společně jsme začali zpívat - zároveň s Noahem: "Makes me wanna do things that I shouldn't!"
Všichni jsme se smáli jako šílení, dokud se za námi neozvala policejní siréna. Tentokrát opravdová siréna, ne jenom vášnivé zpěvy Noaha.
"Poldové," zvážněla Debbie a najela ke kraji silnice, "hlavně nic neříkejte. Není to jako, že bychom pašovali pět kilo trávy přes hranice."
Dostal jsem strach, ani nevím proč. Nic jsme neprovedli, nebo ano? Oh, jasně, jenom Debbie řídí pod vlivem. Jsme v prdeli, povzdechl jsem si.
Vedle předního okýnka se objevil polda s baterkou v ruce. Debbie okno samozřejmě stáhla předem.
"Doklady, prosím," řekl slušně. Vytáhla Noahovy doklady z přihrádky a předložila je. Policista si je zkontroloval, pak zasvítil na nás dva na zadním sedadle a pokládal další otázky.
"Jste majitelkou vozidla?"
"Ne, majitel je vzadu," odpověděla klidně. Policista nespokojeně mlaskl.
"Víte, že jedete vysokou rychlostí? Vystupte si, prosím, všichni," otevřel přední i zadní dveře.
"A do prdele," zamumlal Noah, když se snažil vyvalit ven z auta. Musel jsem mu pomoct na nohy.
Přivolal druhého poldu, ten držel v ruce nějakou pěknou věcičku a mířil s ní k Debb.

"Tady do toho dýchněte, slečno," zaslechl jsem.
"Zvedněte ruce," pokynul jiný policista. Soustředil jsem se spíš na něj, než na ty dva vedle. Prohmatal mi všechny kapsy, celé tělo a všechno, co potřeboval.
"Čistý," prohlásil, když skončil s ohmatáváním mého těla. Pustil se do Noaha.
"Čistý být může, ale jedou s náma, slečna má něco v krvi," oznámil první policista druhému a hned na to to přetlumočil jí.
"Všichni pojedete s námi a strávíte noc na stanici. Máte právo na jeden telefonát, zaplatíte pokutu a můžete jet domů."
"Víte, co mě zajímá? Proč nikdy nevidím mláďata holubů?" zeptal se Noah a já se začal stydět za jeho celou existenci.
Policisté si vyměnili pohledy a pak jeden zavelel: "Do auta, všichni."

***
"Sedněte si tady a posedíte si tu do rána."
Všechny tři nás naházeli do cely, ve které seděl ještě jeden chlápek. Nemluvil s námi, jenom seděl v rohu a díval se do země.
"Mů…" zamotal se mi jazyk, "můžu si zavolat?" Ozval jsem se hned, co za mnou, jakožto za posledním vězněm, zavřeli dveře. Chystali se zamknout.
"Pojďte," polda mě zase drsně vytáhl z cely. Zamknul za ostatními a mě vedl k podobnému telefonu, jako bývá v telefonních budkách.
"Po zadání čísla máte dvě minuty na hovor," vysvětlil mi. Přikývl jsem a snažil se rozvzpomenout. Věděl jsem, komu chci zavolat. I když mi to nemusí vzít, risk je zisk.

Svíral jsem mobil v ruce a zaslechl jsem ránu. Noah se za mnou v cele elegantně položil na tvrdou lavici. Až tak elegantně, že si u toho málem rozbil hlavu.
Na druhém konci seděla Debbie s výrazem, jakoby každou chvíli měla zaspat. Všichni tři jsme se fakt zřídili. Možná ten klub nebyl tak dobrý nápad.
"Ah, musím volat," připomněl jsem sám pro sebe a přenesl váhu z jedné nohy na druhou. Trochu se se mnou motala celá místnost, včetně lidí v ní. Vytáhl jsem svůj mobil a podíval se na první číslo v kontaktech - A-damn! To samé číslo jsem vytočil na policejním telefonu a doufal, že to Adam slyší a vezme.
"Zvedni toooo," nasadil jsem hloupý hlas a čekal, až se mi z mobilu přestanou ozývat ty táhlé, pravidelné zvuky.

"Ano?" v telefonu se mi ozval známý hlas. Jak mi chyběl.
"Jsem tak šťastný, žes mi to konečně zvedl!" Čelem jsem se opřel o zeď a usmál se.
"Tom-"
"Jsem na policii, lásko," protahoval jsem slova, "a potřeboval bych, abys mě přijel vysvobodit."
Jeho tón se okamžitě změnil. Z naštvaného na starostlivý: "Na policii? Co se stalo?"
Hrozně rychle mi bušilo srdce. Musel jsem se rukou opřít o nejbližší věc, abych nespadl.
"Chyběl jsi mi," vydechl jsem. "Tommy, řekneš mi, co se stalo?" naléhal Adam. Dostal jsem ušní orgasmus jenom z toho, jak vyslovil moje jméno.
Skousl jsem si spodní ret, pustil ho a hravě odpověděl: "Budeš si to muset zjistit sám, až přijedeš! U-uvidíme se brzo…"
"Kde je ta policejní stanice?"
"Já nevím, nejbližší policejní stanice od klubu E? To najdeš, věřím ti. Jo, a je tu se mnou ještě Noah a Debb, kdyby něco."
"Tommy, přísahám, že tě zabiju, až tě najdu," promluvil drsně a mně se podlomila kolena.
"Přijeď si pro mě, vezmi si mě, bad boy," zašeptal jsem, rádoby svůdně, "a vezmi si peníze, bude nějaká pokuta. Děkuju, miluju tě, zlato!"
Když jsem dodal část o penězích, už to tak hezky neznělo.
"Modli se, abych nenakopal tvou opileckou prdel," upozornil mě, překvapivě až moc klidně.
"Těším se."
Než stihl odpovědět, položil jsem mu hovor. Na displayi mi blikalo volných 30 sekund, ale já už je nepotřeboval. Věděl jsem, že Adam přijede.
"Přijede pro nás!" zaradoval jsem se a natáhl ruce do vzduchu.

Strážník mě hodil zpátky za mříže a já se posadil na jediné volné místo - vedle chlápka, co byl taky zadržený.
"Hej, děcko," promluvil na mě tiše. Nečekal jsem to, ale zareagoval jsem.
"Zdravím?"
"Pojď sem blíž," pobídl mě. Rozhlédl jsem se, jestli se nikdo nedívá. Debb s Noahem se něčemu smáli, on jí ležel na klíně.
Bezmyšlenkovitě jsem se přesunul blíž k neznámému. "Vypadáš opile, to je sranda. Chceš, aby tobě a tvým kamarádům bylo ještě líp?"
Proč ne, řekl jsem si. "Jo."
"Vezmi si tohle a dejte si každý dvě," podstrčil mi nenápadně malý sáček s pár tabletkami, "o prachy se nestarej, poprvé zdarma."
"Díky," pousmál jsem se. Hlavou mi proběhly všechny ty nové věci, zábava, kterou bychom mohli zažít se dvěma tabletkami. Pokrčil jsem rameny a schoval si sáček do kapsy. Možná později.

"Neměla bys chodit s Justinem. Já ho chci," posmutnil najednou Noah.
Debbie si povzdechla: "Proč vždycky mluvíme o chlapech?"
"Já nevím, chceš mluvit o holkách? Třeba Louise?" rýpl si a Debb ho praštila do ruky. On se ale zvedl, posadil se vedle ní, pořádně ji objal a dal jí pusu na tvář.
"N, táhne z tebe alkohol!" ostrčila ho se smíchem.
"Z tebe taky, snad to Louise nebude vadit, až sem přijde," znovu ji začal popichovat.
"Ona sem nepůjde, díky bohu, alespoň mě neuvidí, když vypadám jak popelnice."
Popelnice? Vážně?
"Ale přijde, jsou teď s Adamem jako nejlepší kamarádi, nebo co," přesvědčoval ji. Musel jsem souhlasit.
"Víte, že Adam prý bude mít dítě?"
"Co?" podívali se na mě oba udiveně.
"A jo, vlastně to víte, seděli jste za nima na tom srazu ohledně plesu," povzdechl jsem si. A to už jsem si začínal myslet, že je překvapím.
"Já o ničem nevím," obhajoval se Noah. Ale víš, jenom si teď nedokážeš vzpomenout ani na vlastní adresu.
"Jeho holka Melanie si nějak vynechala antikoncepci prý týden a pak spolu spali na jejím večírku a teď asi chce od Adama nějaké prachy," vysvětlil jsem, "Debbie mi všechno info, co slyšela, dala přes mobil."
"Už vím, proč jsem radši kluk," řekl a znovu si lehl na Debbie.
Ta se zamyslela.
"Antikoncepce? Ta ale nefunguje takhle, alespoň myslím."
"Ne? Takže Adam nebude mít dítě s tou šlapkou?" zajímal jsem se.
"Někdo tady žárlí!" vyplázla na mě jazyk. "Většina žen má problém otěhotnět po tom, co vysadí antikoncepci. A za týden se určitě nemohla dát uvnitř do normálu. Jako, asi se to může stát, ale pravděpodobnější je, že oblbuje Adama a chce buď jeho prachy, nebo to, aby s ní zůstal."
Mlčel jsem. Na jednu stranu mi došlo, že bych mu to měl říct, ale na druhou stranu se mi chtělo ho nechat se koupat ve vlastní blbosti. Koho napadne se s někým vyspat bez kondomu?
Z myšlenek mě vyrušil Noah, který začal opět mluvit.
Smáli jsme se jako malí, asi půl hodiny. Jeho opilecké kecy byly neskutečně vtipné.
Přerušila nás až návštěva, která právě prošla dveřmi do budovy. K recepci, nebo jak se tomu u policie říká.
"Dobrý večer… nebo ráno," promluvil známý hlas.
"Je tady," radoval jsem se jako malá holka.
"Chtěli bychom zaplatit pokutu za naše přátele a vzít je domů," promluvil druhý hlas. Ten jsem tak dobře nepoznal, za to Noah i Debb se rázem probudili. Debbie se začala upravovat a různě si přehazovat vlasy.
"Podepište mi tohle a majitel vozidla a řidič vozidla se nám ozvou na tohle číslo…"
"Děkujeme," ozvalo se za chvilku.

Mužská postava, oblečená v kožené bundě a černých, roztrhaných skinny jeans, s tunely v uších a s drsným výrazem v tváři přišla směrem k cele.
"Ahoj," široce jsem se usmál a zamával na něj zpoza mříží.
Vedle něj se postavila s ustaraným výrazem další osoba. Louise.
Adam si založil ruce na prsou a čekal, až mě vyvedou z cely.

*AML
Když jsem viděl zřízeného Tommyho, jak se na mě usmívá a mává z cely, měl jsem chuť ho praštit přes jeho opilý ksicht. Právě ho z té cely vyváděli, přesněji. Hned, co ho pustili, se mi zřítil do náruče. Měl jsem co dělat, abych ho stihl zachytit.
"Adame, konečně ses mi přestal vyhýbat," usmál se na mě sladce.
"Nejsi zvyklý na alkohol, zítra je škola a ty se tak zřídíš, to ses kurva předvedl," řekl jsem tak hlasitě, aby to slyšel jen on. S mojí pomocí se nějak postavil na nohy. Já mu věnoval naštvaný pohled a pomalu se s ním odebíral ven z budovy, směrem k mému autu.
"Louise, zvládneš to?" zavolal jsem na ni. Odpovědí mi bylo prosté: "Jo!"

"Zazpívej mi něco!"
"Fuck, neser mě a vlez dovnitř," zakroutil jsem nevěřícně hlavou a otevřel dveře od auta.
S hravým úšklebkem a malým ne-e mi odporoval.
"Sedni," strčil jsem ho na sedadlo spolujezdce.
"Au, to bolí!" zafňukal. Protočil jsem očima. "Ale stejně, zazpívej mi něco, prosím!"
Obešel jsem auto a posadil se za volant. Věnoval jsem mu zklamaný pohled, zapnul si pás a nastartoval.
"Zapni si pás, dělej," poručil jsem mu a čekal, až to udělá. Cítil jsem na sobě jeho pohled.
Chvíli si mě prohlížel, olízl si rty a naklonil se ke mně.
Vydechl mi na stranu krku a pošeptal: "Donuť mě."
"Drž hubu a okamžitě si zapni pás!" Odstrčil jsem ho od sebe tak, že zapadl zpátky do sedadla.
"Zazpíváš mi něco? Vím, že zpíváš krásně. Slýchával jsem tě ve sprše a tak, máš nádherný hlas," přiznal se mi.
Zopakoval jsem svůj požadavek: "A jestli se mi pozvracíš v autě, zabiju tě, Thomasi. Zapni si pás!"
"Vlastně jsem tě jednou viděl v sprše, jsi fucking hot."
Když jsem se na něj podíval, sklopil pohled. Natáhl jsem se přes něj a zapnul mu bezpečnostní pás. Bez zbytečných keců, nehodlal jsem s ním v tomhle stavu mluvit. Vyjeli jsme.

Ani ne po patnácti minutách cesty jsem zaslechl zvuk odepnutí pásu a ucítil dotek na svojí noze. Nevnímal jsem to, věnoval jsem se řízení. Tommy mi stiskl stehno a pak začal rukou postupovat nahoru.
"Tommy, dej tu ruku pryč," řekl jsem naštvaně. Nedal. Místo toho mi dal další ze svých opileckých odpovědí.
"Vím, že to chceš. A já to chci taky zkusit, tak se nebraň," zaryl mi nehty do vnitřní strany stehna.
Znovu jsem zakroutil hlavou a najel na kraj silnice.

Odepnul jsem i svůj vlastní pás a vrátil mu ruku na jeho vlastní stehno. Opět jsem se natáhl přes něj. Když jsem mu po druhé zapínal pás, ucítil jsem balíček v jeho kapse.
"Kondom? Plánovals s někým šukat?"
Hravě se zasmál. "Možná s tebou…"
"Jasně," oplatil jsem mu úsměv, samozřejmě falešný a ironický.
"Byl tam tenhle chlápek Bruno, majitel klubu," vysypal ze sebe. Zpozorněl jsem. "Hrozně mě chtěl."
"Yeah, Bruno," zopakoval jsem jméno Tommyho nové známosti.
Odvážně mi položil ruku mezi stehna a natáhl se pro moje rty, se slovy: "Žárlíš, hm? Ale nemusíš se bát, chci jenom tebe."
"Ne," zastavil jsem ho svou vlastní rukou a promluvil: "Jsi opilý, litoval bys toho."
"Máma děťátka tě nenechá se líbat s klukem, co?" škádlil mě. Vrátil jsem jeho ruku zpátky na jeho stehno. Sedl jsem si zpátky, dál od něj. Začínal mi lézt na nervy.
"Jak to vlastně kurva víš?!"
"Zlato, já," ukázal dramaticky na sebe, "o tobě vím všechno." Hned poté ukázal na mě a zasmál se.
"Tak o tom alespoň nemluv, nepotřebujem, aby se to dostalo ven," podíval jsem se ven z okna. Byla naprostá tma, s výjimkou pár lamp, co svítily na silnici. Všude ticho a klid.

"Kdybys nebyl idiot…" mlaskl nespokojeně. "Každopádně! Já a tenhle chlápek Bruno jsme se líbali, jemu to žádná mamka nezakazuje."
"Tušil jsem to. Jako - jde z tebe cítit toho chlapa. A chlast, samozřejmě," poklepával jsem prsty na volant a nevracel pohled k Tommymu, "majitel - kolik mu je, padesát?"
"Adam Lambert žárlí!" smál se TJ z druhé strany auta. "Tak hrozně mě miluješ! Prostě si to přiznej, srabe! Nechceš šukat nějakou Melanie Slutvitt, chceš mě!"
Zakroutil jsem hlavou a zopakoval otázku: "Kolik mu je?"
"Asi třicet."
"Sugar Daddy první noc v klubu? Pěkná práce, Tommy," usmál jsem se falešně a konečně se na něj podíval.
"A ve věznici jsem potkal dalšího milého pána. Dal mi," zahrabal si v druhé kapse a vytáhl sáček s něčím neznámým uvnitř, "tohle."
Vytrhl jsem mu sáček z ruky a začal zkoumat, co to je. On na mě valil nějaké kecy, jakože beru jeho majetek, ale ignoroval jsem ho.
"Vzal sis to?" otočil jsem se na něj s přísným pohledem. Protáhl se a nevinně odpověděl.
"Možná!"
"Mám akorát dost tvých sraček. Dal sis tu tabletku, nebo ne?!"
"Přestaň na mě být zlý!" vyšpulil spodní ret a dodal: "Řeknu ti to, když mě políbíš."
Měl jsem chuť omlátit si hlavu o sklo a jeho poslat domů pěšky. Ale to jsem nemohl.
"Nebudu tě líbat, ani jsem tě nechtěl vidět! Proč jsi nevolal svojí mámě, když tě zatkli? Proč jsi nevolal Brunovi, když tě tak hrozně chtěl?"
"Protože jsi vždycky tady, když jsem v nebezpečí. Jinak bys se mnou nemluvil a já nevím proč. Možná proto, že mě tolik miluješ, ale nechceš si to přiznat! To je ono!"
Povzdechl jsem si a položil tabletky před Tommyho.
"To je extáze, pravděpodobně hodně špatná. Může se ti zvednout tlak, bude ti bušit srdce, bolet svaly, bude ti blbě, budeš se potit a budeš unavený. Kdyby byla dobrá, budeš tancovat ještě pár hodin. Vzal sis?" odvedl jsem ho od tématu.
"Nevzal," odpověděl mi, konečně normálně.
"Výborně, můžeme jet," vydechl jsem a natáhl se znova k Tommymu, abych mu zapnul bezpečnostní pás. Vzal moje tváře do dlaní a vtiskl mi krátký polibek na rty.
"Chybíš mi, proč už se mnou nemluvíš?"
Nevěděl jsem, co říct. Otevřel jsem pusu, na náznak toho, že něco řeknu. Jediné, co jsem udělal, byl povzdech.
"Vezmu tě domů. Je pozdě, už bys tam měl být," změnil jsem téma a odtáhl se.
"No tak, Adame! Přestaň být tak chladný vůči všemu!" dupnul si. Ochlasta.
"Uklidni se, drunk-ass. Ráno budeš mít kocovinu, nachystej si k posteli aspirin a vodu. Dneska v noci si neber svoje prášky, nemíchej léky a alkohol. Jestli zítra zvládneš jít do školy, dostanu tě z hodin, aby ses nemusel moc soustředit, protože ti to stejně nepůjde," vjel jsem zpátky na silnici a pokračoval, "pár lidí dělá na předělávání sálu na plesové téma a já mám poslední hodinu tance. Nějak tě tam protlačím, jestli budeš chtít."

"Vypadám špatně v beanie?"
"Ne," odpověděl jsem. Chtělo se mi dodat, že mu sluší, ale spolkl jsem tu poznámku.
"Můžu přespat u tebe?" položil mi další otázku.
"Jasně, jak chceš," pokrčil jsem rameny. Pokračoval jsem v cestě. Jestli na mě bude ještě něco zkoušet, bude to zábavná noc, pomyslel jsem si.
"A už mi něco zazpíváš?" rozzářil se trochu.
Pousmál jsem se. "Umh… co si představuješ?"
"Jako… Stay nebo něco, znáš text?" podíval se na mě, záblesk nadšení v očích, když jsem konečně svolil ke zpěvu. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, jak zpívám - prostě jsem zpíval, když se mi chtělo. A Tommy byl první, kdo mě kdy pochválil… nebo spíš první, od kterého jsem to bral vážně.
"All along, it was a fever."

_
Fun fact: Part má 4111 slov, což je nejdelší věc, co jsem kdy napsala.
Fun fact 2: když jsem přejmenovávala part, klikla jsem místo "Přejmenovat" na "Odstranit"
a málem jsem se rozbrečela, než jsem si uvědomila, že je to v koši:D
Fun fact 3: Děkuju moc všem za podporu, doufám, že se vám tenhle part líbil, fakt mi to dalo zabrat.
Fun fact 4: see u soon

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 11. října 2016 v 22:20 | Reagovat

Adama bych bacila po hlavě aby se mu rosvitilo chuděrka Tommy. :-D  :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama