MATE x 17

25. září 2016 v 0:33 | Khaleesi |  MATE
Lots of talking


*Adam Mitchel Lambert
"Vypadni, nebudu tě brát do školy," řekl jsem znechuceně. Na sedadle spolujezdce v mém autě totiž seděla moje sestra, celá nabalená a připravená na další školní den.
Přehodila si žvýkačku na druhou stranu pusy a líně si povzdechla.
Vlezl jsem za volant, natáhl se přes ni a otevřel dveře na její straně.
"Táhni, neslyšelas mě?" Věnoval jsem jí přísný pohled. Zase neodpověděla. "Ashley!"
"Mamka řekla, že mě máš odvézt," odsekla a přitiskla si svůj batoh blíž k sobě. Pravděpodobně si myslela, že jí ho vyhodím z auta - a jak rád bych to udělal. "Teď už nevozíš toho nemocného přítele, takže se pro mě místo najde."
"Jo, tak mamka řekla… řekla ti taky něco o tom, jak se máš chovat, krávo?" Moje sestra sama zabouchla dveře a nevinně se na mě pousmála.
"Dala mi přednášku, ale vím svoje a omlouvat se nebudu," oznámila mi sebejistě.
Promnul jsem si kořen nosu a napočítal do deseti, abych jí jednu nevrazil. Výbušná povaha a idiotská sestra jsou vražedná kombinace.
Místo toho, abych cokoliv říkal, jsem se rozjel ven z garáže. Hned po tom, co jsme vyjeli, začala mluvit.

"Těšíš se, až budeš král plesu?" Slyšel jsem její žvýkání až na svou stranu. Letmo jsem si ji prohlédl, vypadala jako stereotypní freshman hoe - drdol, bílé tričko, roztrhané džíny a flanelová košile. Na tohle počasí celkem odvážné, asi chce zápal plic.
Jednoduše jsem jí odpověděl: "Neřeším to."
"Jakto? Kdybych já měla prakticky v kapse královnu plesu, skákala bych radostí. Myslíš, že bys mě mohl seznámit s Melanie? Víš, nějaké tipy a triky na to, jak být tak super, jako je ona."
Začala na mě vyhazovat slovo za slovem, které jsem pomalu ani nevnímal.
Protočil jsem očima a otráveně odpověděl: "Mette nestojí o fracky, jako jsi ty. Upřímně, zklamalas mě, Ashley."
Zvedla ke mně zrak a skoro uraženě se zeptala: "Já tebe? Jsem já ta, co ti dělá ostudu po celé škole?"
"Netahej do všeho to zkurvenou školu," můj hlas se stal o trochu hlubším, "zklamalas mě jako sestra. Myslel jsem, že se nějak vzájemně chápeme, přes všechny bitky a hádky."
Sklopila pohled a neodpověděla.
"Jasně, je to stejně jedno," utrousil jsem a pokračoval v jízdě.

Vjel jsem na školní parkoviště a rovnou zaparkoval. Předtím, než Ashley vystoupila z auta, mi věnovala krátký pohled. Pak zmizela mezi ostatními, co mířili do školy. Stáhl jsem si okno, abych trochu vyvětral auto od sestřina silného parfému.
Opřel jsem se rukama i čelem o volant a chvilku vstřebával všechno okolo. Už jenom fakta, že jsem musel jít do školy a že jsem musel mít další lekci tance, byly unavující. Ne, že bych byl líný, ale učit tolik lidi jednu věc a snažit se u toho být slušný - ne, díky.
"Nějaká depka?" ozvalo se najednou vedle mě. Nadskočil jsem leknutím a podíval se na majitele hlasu.
"Ne… hey Louise," pozdravil jsem brunetku s cigaretou v ruce.
Prohlédla si mě a konstatovala: "Jo, to vidím. Neboj, budeš mít dost času na to, abych ti svým psychologickým umem pomohla."
"Oh fuck, ty jsi vlastně taky ten student pro pomoc čemukoliv," obnovila se mi paměť. Přikývla. Pak otevřela dveře od mého auta a popohnala mě ven. Podala mi novou, zapálenou cigaretu, mezi tím, co sama dokuřovala tu svoji. S tichým díky jsem ji přijal.
"Ženský parfém, beztaks dovezl tu svoji královnu plesu," popichovala mě Louise. Potáhl jsem z cigarety a po chvilce vyfoukl kouř.
"Ségru, Melanie mě teprve bude hledat, dávám tomu půl hodiny," odpověděl jsem jí. Přede mnou se o kus dál poflakovala skupina lidí. Poznal jsem v nich Simona a ostatní.
Vydali jsme se rovnou k nim.

"Okay, prý má přijít dneska," říkala Deborah, pravděpodobně Noahovi. Přerušil ji hromadný pozdrav, co mně a Louise skupina věnovala. "Dneska má přijít kdo?" načala Lou a podívala se na Deborah, která ji doplnila.
"Tommy. Konečně, celkem mi chybí." Při myšlence na Tommyho příchod se usmála. Já se při zmínce jeho jména nepřirozeně narovnal. Nechodil jsem za ním celou dobu, lehké jako facka, ale vyhýbat se mu ve škole, když máme většinu hodin stejně spolu? Ne tak lehký úkol.
Mezi tím, co jsem tiskl jednu ruku do kapsy a druhou potahoval, na mě Lou hodila pár hrozně nenápadných pohledů.
Trochu jsem si odkašlal, hodil cigaretu na zem a zašlapal ji. "Pamatuje si někdo z vás alespoň něco z těch lekcí-whatever?"
"Jo, jako celkem jo," souhlasili hromadně, "dá se to."
"Dneska by to mělo být po škole, tak tam buďte nebo co," utrousil jsem otráveně. Hlavně si udrž co nejvíce lidí spokojených, Adame! Bullshit.
"Simone, koho vlastně bereš na prom?" zeptal se někdo, čímž znovu rozjel konverzaci.

Mezi tím, co zbytek skupiny debatoval, se najednou Noah-kid, kterého jsem si předtím ani nevšiml, ohlédl za mě. Doširoka se usmál, stejně jako Deborah. Došlo mi, co nebo kdo je za mnou.
"Ahoj Debbie!" rozezněl se známý hlas, hned poté smích. Asi ho objímala, nebo co.
Noha mi začala nervózně poklepávat o zem. Rozhlížel jsem se okolo, abych se rozptýlil.
Vedle mě stála Louise, z druhé strany se ale postavil Tommy a jeho dvoučlenný gang. Nedíval jsem se na něj, oči mi těkaly mezi zbytkem lidí.
Koutkem oka jsem ale zahlédl, že mě sleduje.
Ucítil jsem drcnutí do mé levé ruky. Fucking Louise.

"No… cítíš se líp?" zeptal jsem se, aby řeč nestála. Všechny oči najednou spočinuly na mně.
"A ty?" odpověděl mi otázkou. S nespokojeným výrazem jsem se na něj konečně otočil. Všiml jsem si jedné neobvyklé věci na něm - měl na hlavě čepici. Vínově červenou beanie. A na tváři falešný úsměv. Rozhodl se používat moje vlastní taktiky proti mně?
Nadechl jsem se, že něco řeknu, ale místo čehokoliv rozumného jsem zablábolil něco jako: "Musím jít, uvidíme se pak."
Tommy to prostě musel pichlavě okomentovat: "Jako vždy."
Simon se začal potichu smát. Zakroutil jsem hlavou a odešel dovnitř budovy školy.

***
O přestávce na oběd jsme se se Simonem vytratili za školu, na místo, kam chodí kuřáci, jako my. Nějakou dobu jsme už stáli na místě a on kontroloval hodiny, abychom mohli jít zpátky na hodinu v správný čas.
"Líbí se ti, co?" zeptal se mě Simon a vydechl kouř z cigarety. Otočil jsem se na něj a nadechl se. Jediné, co se mi podařilo udělat, bylo kousnout se dovnitř tváře a odjet pohledem jinam.
Zasmál se: "Ne, fakt sorry, kámo, jenom se ptám. Vypadáte trochu komicky."
"No, tak to mě těší, že se bavíš. Smál ses mi milionkrát za to, že jsem se o něm rozkecal, když mě Louise pozvala za váma. Ještě nemáš dost?"
S úsměvem si olízl ret a znovu potáhl. "Poslali mě, abych se věnoval psychologii, tak se věnuju."
"Drž hubu s tvojí psychologií, stačí, že ses dal do řeči s Tommym při lekci. Vy dva jako parta, to by mi kurva ještě chybělo," zanadával jsem pro sebe.
"Chudák Melanie, její kluk je ve skutečnosti buzna." Neodpustil si rýpnutí. Otráveně jsem se zhluboka nadechl.
"Chtěl bys mě taky, jako všichni ostatní, Simone," vrátil jsem mu jeho narážky. Pokrčil rameny a chystal se zase něco říct, když v tom se ze zadního vchodu školy vynořila další osoba.
"Pojďte už, zapálíte si potom," pokynula Louise a my ji následovali černými dveřmi s kovovou klikou a nápisem Pouze pro zaměstnance školy. Předtím jsme odhodili cigarety na zem, samozřejmě.

"Adame?" oslovila mě Louise. "Jo?" "Máš dneska nějaký trénink?"
"Box, proč?" Za pochodu jsem si upravoval vlasy, které mi trochu zničil vítr z venku.
"Myslela jsem, že zajdem na to… na motorky a tak," nabídla mi. "Můžem zítra, jestli chceš…" přestal jsem se soustředit na odpověď. Moji pozornost upoutalo oblíbené trio fotbalistů. Právě s potěšeným výrazem vyšli z části chodby, do které moc lidí nechodilo. Navzájem si dávali high five a pochvalovali se. Jeden z nich měl natrženou bundu.
Nespokojeně jsem mlaskl a vydechl: "Myslím, že si budu muset jít s někým promluvit."
Nezbyl mi čas na to, abych si vyslechl, co mi na to řekl Simon nebo Louise. Prostě jsem se rozešel rovnou proti nim.

"Co to má být?" ukázal jsem na odřené klouby na rukou Shawna. Odřenou kůži jsem mohl vidět na pár metrů daleko.
Zastavili se přímo přede mnou. "Ukázali jsme tomu drzému buzíkovi, jak to tu chodí."
Zatnul jsem ruce v pěst a zase povolil. "Zmlátili jste Tommyho?"
"Mám já vědět, jak se jmenuje? Stejně už nepoznáš jeho ksicht," snažil se na mě hodit drsný vtip. Jim to asi zábavné přišlo, ale mně vůbec.
"Kreténi," odstranil jsem si je z cesty tím, že jsem odstrčil dva z nich na opačnou stranu a prošel mezi nimi. Slyšel jsem za sebou více kroků, ale asi nemířily za mnou. Koutkem oka jsem postřehl všechny ty dveře od učeben, co jsem míjel. Zatočil jsem za roh, abych zkontroloval situaci.

*Tommy Joe Why Ratliff
"Hey, je to v pohodě, neboj, tohle se mi stává běžně," pomohl jsem Noahovi na nohy. On si setřel krev z nosu a přikývl.
"Nevěděl jsem, že to tu bude až tak hrozné," řekl sklesle.
Podal jsem mu další kapesník a odlepil mu pár vlasů z čela. "Můžeme to nahlásit v kanceláři, jestli chceš. Ty z toho nevyjdeš blbě, jenom jsi mě bránil."
"Mám tu být delší dobu, když to nahlásím, podají si mě ještě víc. Sami to říkali, mám to za to, že jsem na ně tenkrát promluvil. Nečekal jsem, že mě poznají a hned mi to vrátí takhle," popotahoval, aby mu přestala téct krev. Soucítil jsem s ním, chápal jsem, jaké to je, když tě poprvé zmlátí. Noah se mě snažil bránit a nevyšlo mu to. Chtěli mě, ale poznali Noaha a dostal nakládačku.
"Bude to v pohodě, Adam něco udělá, jestli se o tomhle dozví, věř tomu," uklidňoval jsem ho.
Místo toho, aby něco řekl, mě objal. Nahlédl jsem přes jeho rameno a viděl vysokou postavu ve více osvětlené části, jak právě vyšla zpoza rohu. Adam.
Změnil se mu výraz a zablábolil něco jako: "Oh, sorry, nebudu vás rušit." Hned znovu zmizel.

"Víš co?" navrhl jsem Noahovi. "Potřebujeme se trochu odreagovat. Nechceš večer někam jít?"
"Je to dobrý nápad? Nejde tak moc o mě, ale ty jsi teprve přišel do školy a tak," připomněl mi starostlivě, "navíc, nemáš rád večírky, pokud vím."
"Všechno se musí zkusit poprvé, snad bude sranda. Zapomenem na školu a na všechno. Myslím jako, tak to dělávám já, když se mi stane něco blbého - jdu na to zapomenout."
A pak většinou skončím s Adamem, připomněl jsem si.
"Dobře."

Hlavou mi proletělo, že to, co dělám, je správně. Potřebuju ukázat Adamovi, že se umím bavit i bez něj a potřebuju převést myšlenky Noaha na něco jiného, než je jeho první stetkání s fotbalovým triem. Zabiju dvě mouchy jednou ranou.
__
asi všichni čekáme, o čem bude další díl.
tommyho první návštěva tanečního klubu, dokonce ve všední den:D
xx

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 25. září 2016 v 20:53 | Reagovat

To jsem zvědavá jak to dopadne v klubu. :-D  :-?

2 Khaleesi Khaleesi | 29. září 2016 v 21:03 | Reagovat

[1]: Děkuju ti moc za komentář u každého dílu:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama