MATE x 15

26. srpna 2016 v 1:56 | Khaleesi |  MATE
Dancing Queen & Pills


Zaklepal jsem na kabinet. Lidi okolo se na mě dívali jinak, než obvykle. V zádech šlo cítit jejich pohledy. Adame, probuď se. Oni se tě nepřestanou bát a nepřestanou tě obdivovat; našeptávala mi moje mysl. Možná - možná jsem byl paranoidní. Nedívali se jinak. Dívali se tak, jako vždycky. Jako na krále školy.
"Dále," zavolal ženský hlas a já vstoupil do malé místnosti, vymalované světle zelenou barvou. Jestli zelená má přinášet klid, nebo whatever, tak tahle zelená stála za hovno. Poprvé jsem pochyboval sám o sobě, poprvé jsem pochyboval o tom, jestli dělám správnou věc. Nešlo jenom o to, říct jo, naučím pár desítek fakanů tancovat, spíše šlo o to, přiznat si, že jsem ochotný ztratit respekt po zbytek roku jenom proto, abych nepropadl. Vždycky se to dalo obejít, kolikrát už mě chtěli nechat propadnout. A vždycky jsem to obešel, stačilo pár mých triků. Jenže tahle učitelka se obejít nedala. Její věk - tuhle fosilii bych nesbalil, a kdyby ano, při soukromé schůzce v kabinetu bych se asi pozvracel. U mladých učitelek a převážně učitelů se to dalo, většina pedagogů na naší škole měla pod čtyřicet let. Taky tu ale stále učilo pár… starších. Co jsem tím chtěl říct, je, že s touhle starou rašplí se pro lepší známku nevyspím. A to by si někdo řekl, že mě rodiče dají na soukromou školu, kde se to dá všechno podplatit, když jsou prachatí…

"Vidím, že jsi přišel," pousmála se a založila nějaké papíry do složky. Pak se podívala na hodinky a dodala: "Právě včas."
Nadechl jsem se a přikývl. Věděl jsem, že ještě můžu vycouvat.
"Nebuď z toho nervózní, pár lekcí a dva společenské tance zvládneš," snažila se mě povzbudit. "Víš, proč jsem tě vybrala? Na škole o tobě jednu dobu kolovaly drby, že prý jsi absolvoval taneční kurzy. Potvrdil mi to jeden z tvých přátel, potvrdil jsi to i ty sám na plese, plus - pro děcka jsi autorita, budou tě poslouchat."
Zatrnul jsem. "Kdo vám to řekl?"
Podívala se na mě a zopakovala: "Jeden z tvých přátel. Nebudu ho jmenovat. Proč, vadí ti, že to vím?"
"Bylo to tajemství, ty lekce jsem absolvoval tajně, před dvěma lety," potlačoval jsem touhu nadávat. Nějaký zmrd mě prozradil. Nikdo nevěděl o mých lekcích, nikdo. Teď to někdo ví, ví to celý učitelský sbor a za chvilku to bude vědět celá škola, protože ty lekce dokonce budu dávat. O čem je můj život?
"Neboj, nic neřeknu. Každopádně, nejsme tu na tlachání; rozhodl ses už?"
"Jo, já - to vezmu," přijal jsem místo. Učitelka se opět usmála a zapsala mě na papír.
"Výborně," pochvalovala si, "a teď přichází ta špatná zpráva. Jestli je nenaučíš alespoň základní krok těch dvou tanců, budeš opakovat ročník. Mimo to budeš lekce dělat tady v hale, tvoje pracovní doba zahrnuje i sobotu a snaž se udržet co nejvíc lidí."
"Počkat - co když to někomu nepůjde? To je budete kontrolovat? Já neprojdu kvůli nějakým debilům, co si neumí zapamatovat pět a půl kroku?! A mám je učit v sobotu?! Ani oni nebudou chodit do školy v sobotu, co je tohle za bullshit?!"
"Ztiš se. Ty si poradíš, všichni tě známe. Je to formální záležitost, čtyřicáté výročí školy. A navíc, potřebuješ motivaci," poplácala mě po rameni a já jí uhnul, "a teď jdi na hodinu, už teď máš zpoždění."
Vyhodila mě.
"Seru na to," zaprskal jsem a odešel.

*** (2 days later)
Přišla mi další SMS. Za poslední čtyři asi po sto padesáté.
Protočil jsem očima, povzdechl si a otevřel zprávu.
tj: Není to vtipné. Nemohl bys alespoň zvednout ten mobil a odepsat?
tj: Adame Mitcheli, od středy ses na mě úplně vykašlal. Je pátek. Co máš za problém?
Pohrával jsem si s mobilem v ruce, přemýšlel, jestli odepsat, a u toho se stíhal houpat na židli.
Fuck. Nedalo mi to. Začínal jsem si promýšlet slova, co použiju. Jediné, co vyšlo z mojí mysli, bylo Fuck you. Hned poté, co jsem to napsal, moje ruka instinktivně zamkla mobil, bez odeslání zprávy.
tj: Tak jsme se líbali, A CO?
tj: Žádný velký deal, prostě se to všechno stalo, já jsem ti všechno odpustil, pokud ti jde o tohle.
tj: adame satanberte.
tj: co děláš?
tj: odepiš.

Vypnul jsem zvuk a chystal se hodit mobil za sebe na postel. Něco mě ale napadlo. Potřeboval jsem rozptýlit od Tommyho a osoba, která se mi nedávno nabídla, by se mi zrovna mohla hodit. Vytočil jsem její číslo a čekal.
"Prosím?" ozval se klidný hlas.
"Říkalas, že máš ráda problémy, nebo tak něco, ne? Takže pokud jsem se nedovolal k psychologovi, tak bys měla být Louise," prodloužil jsem "tady Adam" na něco delšího.
"Adame, jak… nečekané," zkusila být zdvořilá, ale hned to vzdala, "tak co chceš, big-head?"
"Myslím, že prostě chci s někým pokecat. Kam můžu přijet?"


*Tommy Joe Sadliff (3 days later od Adamova pohledu) /raději vám to píšu, protože jsou tu velké časové skoky/)

Jestli se mi Adam dneska neozve, pak to bude pátý den, co spolu nemluvíme. Pokud nepočítám to, že mi v pátek v noci zavolal. Celý náš hovor se skládal z toho, že Adam se smál a něco si dost nahlas povídal s ostatníma. Slyšel jsem ještě další hlasy, mimo ten jeho. Vypadalo to, že asi ani nevolal on, muselo tam s ním být nejméně pět lidí.
Po tom, co všechno slyšela Debbie v té plesové hale a co mi poslala do zpráv, jsem hodně přemýšlel. Taky jsem měl chuť Adamovi pořádně nadávat, protože podle toho, co jsem slyšel, by mohla být Melanie těhotná. Něco mi na tom ale nesedělo.
Každopádně mi nedocházelo, proč mi nic neřekl. Přece jsem býval ten, komu se vždycky svěřoval s problémem a snažil jsem se být i tím, kdo mu vždycky poradil.
Doufal jsem, že mu brzo dojde, že vyhýbáním se mi se nic nevyřeší.

Další fakt mi připomněla zpráva od Debbie, ve které stálo: Vůbec Mc Alleyskou střední nikdo nezval na lekce společenského tance a vůbec je NEVYUČUJE tvůj kluk. #Hotasfuck
Přiložila mi k tomu i krátké video toho, jak Adam chodí okolo párů mladších žáků a upravuje jejich držení těla.
Kvůli téhle zprávě jsem se právě nacházel na cestě do školy, přesněji skoro ve škole. Nechtěl jsem flákat svoje domácí léčení a odpočinek, taky jsem kvůli tomu měl tašku nabalenou tabletkama. Tancující Adam bylo něco, co jsem prostě musel vidět.

Uvnitř budovy ještě nesvítila světla, oficiálně se začínalo učit až v devět. Celou halou se rozléhalo hlasité dunění nohou, hluk a jeden obzvlášť pevný hlas, který každou chvilku něco opravoval.
Všechen randál šel z haly, zamířil jsem proto hned k ní.

"Jméno?" "N-Nate," vykoktal kluk.
"Nate, zvedni tu ruku výš a dívej se jí do očí," uslyšel jsem autoritativní hlas, vycházející z pootevřených dveří.
"Justine, jsi Justin, ne?"
"Jo," odpověděl mu mně známý hlas. Debbie tancovala s Justinem, kdyby to viděl Noah, tak se asi roztrhne. Ne kvůli ní, ale kvůli tomu, že by s Justinem chtěl tancovat on sám. Shippuju je.
"Nemyslel jsem si, že seniors potřebují tolik pomoci. Raz-dva-tři, chápeš? Nic na tom není, jde jenom o to, abys jí nestoupl na nohy."
Justin mlčel.
"Fuck, uhni!" zavrčel na něj po chvilce Adam. Nenápadně jsem sledoval, jak přebírá Justinovi Debbie a tancuje s ní základní kroky. Do toho počítal a díval se Debbie do očí. Ona se smála jako sluníčko, mezi tím, co její partner stál naštvaný vedle.

Potichu jsem vstoupil do tělocvičny. Nikdo si mě ani nevšiml, až na jednu speciální holku.
"Musím tady být?" ozval se její hlas. Ashley Michelle Lambert, slečna, co mě nesnáší.
"Mlč Ashley! Deborah, dávej si bacha na svoje nohy," poradil Debb a vrátil ji Justinovi. Pak přešel ke svojí sestře, která seděla na jedné z židlí, a začal jí promlouvat do duše. Já mezi tím pořád stál u dveří a sledoval plnou tělocvičnu tančících párů. Občas se někdo začal smát a občas si navzájem pošlapali nohy, ale jinak jim to celkem šlo. Pár lidí sedělo na druhé straně sálu. Přesněji pár kluků a Melanie, těm klukům mohlo být tak šestnáct. Jeden z nich pokukoval po Zacovi a usmíval se na něj, přičemž Zac ho absolutně ignoroval. Tak to si s Adamem můžete potřást rukou, Zacu.

Najednou se na mě otočil taneční instruktor a přeměřil si mě jeho naštvanýma, modrýma očima. Z jeho pohledu jsem mohl cítit, že teď prostě není pravá chvíle na to, abych tu vůbec byl. Všiml si mě hned po té, co ho na mě upozornila jeho sestra, samozřejmě. Konečně jsem si ho stihl prohlédnout. Měl na sobě černou košili, rozepnutou tak, aby odhalovala jeho potetovanou hruď, úzké černé skinny jeans a černé společenské boty.
Došlo mi, že nechtěl být nápadný před tolika lidmi, ale zareagoval pohotově, jako vždycky. Vzal svoji sestru za ruku a rychlým krokem ji táhl ke mně.
Znervózněl jsem. Srdce se mi pokoušelo utéct z hrudníku a nenápadně jsem se kousl do rtu.
"Nechtěla jsi toho, jakkoliv-se-kurva-jmenuje," začal Adam.
Ashley ho doplnila, "Harryho. Jmenuje se Harry."
Její bratr pokračoval: "Super, tak dostaneš někoho podle mého vkusu. Nechci slyšet jediné slovo, rozumíš? Jinak ti zajistím to, že tě na ten ples nepustí."
"Brácho, já nechci tancovat s ním, budou se mi smát!" procedila mezi zuby tak, aby ji nikdo jiný, než my dva, neslyšel. Trhaně jsem se nadechl a na chvilku sklopil pohled, než moji pozornost znova upoutal Adam.
"Najednou jsme příbuzní? Do teď jsi mi říkala fag, buzna. Měla by ses mi omluvit," promluvil. Kdybych ho neznal, lekl bych se ho. Ostatně, lekl bych se ho, i kdyby nemluvil, jenom okolo mě prošel. Přece chodil na fotbal a fotbalisti mě nenáviděli.
"Nebudu se omlouvat! Nemáš právo mi říkat, co mám dělat!" urazila se. Na to ji Adam propálil pohledem.
"Já mám všechna práva ti říkat, co máš dělat, jsem tvůj STARŠÍ bratr. Vím věci líp, než ty, tak zavři hubu a drž krok." Poslední slovní spojení zdůraznil tak, aby tomu rozuměla.
Řekni něco, Ratliffe, řekni něco! "Já… jsem se chtěl jenom podívat, jak to jde," vydechl jsem, "umím- já, teda myslím - umím kroky, radši se to uč s Harrym."
"Ráda," odsekla a běžela pro Harryho. Když se dostala do bezpečné vzdálenosti, Adam uhnul pohledem a rychle se snažil odebrat na druhou stranu místnosti. Vyrazil jsem hned za ním.

"Nate! Oči jsou víc nahoře!" napomenul toho kluka, co předtím. Snažil jsem se ho zastavit, ale prodíral se mezi tancujícími páry tak rychle, že jsem chvílema ani nevěděl, kde je.
"Nemohl - bys prostě - zastavit?" mluvil jsem na Adama v průběhu toho, co jsem se marně snažil prodřít davem i já. Samozřejmě, že zmizel a neodpověděl. Všiml jsem si ho až tehdy, když vylezl na pódium, aby obhlédl všechny v místnosti.
"Hey, přestaň mi šlapat na nohu, teplouši!" uslyšel jsem za sebou další známý hlas, těsně před tím, než do mě jeho zdroj strčil tak, že jsem málem povalil dalších pět lidí.
"Promiňte, promiň," začal jsem se okamžitě omlouvat a sbírat několik tabletek, co se mi vysypalo z jedné z lahviček. Asi se mi musela otevřít, nebo co. Lidi ode mě odstoupili a začali se na mě dívat, jako by v životě neviděli někoho, kdo prostě sbírá svoje rozsypané tabletky. Nejhorší na tom všem byl fakt, že tabletky tohohle druhu byly poslední, co jsme si mohli s mamkou finančně dovolit. Já je teď rozsypal. Musely jít do koše.

"Nemáte co dělat?!" zařval z pódia na lidi, co stáli okolo mě. Když uslyšeli Adama, okamžitě se vrátili k tanci. "Williame, ty speciálně máš co dělat!"
Dostal jsem se ven z davu a s povzdechem padl na jednu z volných židlí.
"Tak slavný quaterback je taky gay, lidi budou šílet, až se to dozví," řekl spokojeně kluk vedle mě, "i když, Londýn a americký fotbal spolu moc nejdou. Vypadá to, že Adamovi jde opravdu všechno." Otočil jsem se na něj, nepoznával jsem ho.
"Původem z Ameriky, ale přistěhovali se, když byl fakt hodn malý, takže americký fotbal má v genech. Jak jsi přišel na to, že je gay?" zeptal jsem se udýchaně. Nečekal jsem, že by mě procházka davem tak zmohla.
"Vzhledem k tomu, že ty jsi a jak o tobě mluvil před pár dny… je dost možné, že lidi mají pravdu a vy spolu fakt šukáte. To ale nevysvětluje, proč má za přítelkyni moji sestřenici. Tobě to nevadí?" zajímal se.
"Ne-ano-teda-cože? Kdo sakra jsi?"
"Tak jo, dáme si nové tři kroky. Pamatujte na to, že jsou to jenom dva tance a tohle všechno je jenom kvůli tomu, že ples se protnul se čtyřicátým výročím školy!" promluvil Adam tak, aby ho všichni slyšeli. Upoutal dokonce i moji a Simonovu pozornost. "Deborah, mohla bys mi asistovat?" natáhl ruku k Debbie, která stála blízko pódiu. Šlo vidět jeho lesklý piercing v bradavce. Možná bych si teď mohl splnit to přání a sáhnout na něj-
"Simon Leavitt, vedu školní časopis a ve volném čase kouřím trávu tady s tanečním lektorem," pokynul pohledem k Adamovi, právě ukazoval nové kroky celé hale, "a taky jsem jeden z pomocných studentů z MC Alley."
__
prý by se na konec partů neměly dávat informačky, ale přijde mi otravné ji dávat nakonec, nebo dělat speciální part jenom proto, abych se vykecala lidem.
:d kdo čekal progress Adommy, dočkal se akorát full sassy lektora Adama, co se vyhýbá Tommymu a Sad Tommyho
KOMENTY DOLŮ
HVĚZDIČKY TAKY
LUH<3
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 26. srpna 2016 v 20:36 | Reagovat

Adama bych praštila po hlavě.********* :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama