MATE x 14

12. srpna 2016 v 22:30 | Khaleesi |  MATE
#BF

Malé info na začátek: V minulých dílech jsem něco sem tam pozměnila, hlavně lokaci celého příběhu. V CA asi nemají sychravý podzim. (GRATULUJU SI, ŽE MI TO NEDOŠLO DŘÍVE)
Taky bych chtěla oznámit, že je možné, že se v průběhu celého příběhu budou možná měnit malé detaily v předchozích dílech (opravuju postupně nesrovnalosti), tak kdyby vám něco malinkého nepasovalo, zkuste to přehlédnout:D

*Tommy Joe Ratliff
Adam klečel a zapíral se o vlastní nohy, přímo nad mýma. Měl jsem volné skoro celé tělo a to mi umožnilo dostat Adama pod sebe. Sice neomaleně, protože jsem se v takové pozici nikdy nenaskytl, ale přece jenom - teď ležel on pode mnou. Spíš se opíral zády o čelo mojí postele. Pořád plně oblečený, mezi tím, co já jsem měl na sobě jenom boxerky a triko. Jeho jeansy mi trochu draly do stehen, když jsem se na něj posadil.
Na malou chvilku jsem zahlédl, jak se samolibě usmívá, než mi rukama stiskl tváře a znovu mě políbil.
Musel jsem se zapřít lokty vedle jeho hlavy, abych se na něj nesvalil.
Ani nevím, jestli jsem ho líbal správně, nebo alespoň dostatečně. Mohl jsem cítit, jak se moje vlastní tělo chvěje. Všichni motýli se rozhodli rozletět se v mém břiše a brněly mi snad i konečky prstů. Doufal jsem, že z něj dostanu taky nějakou reakci, tak jsem udělal první věc, co mě v mojí zmatené mysli napadla - kousl jsem ho do rtu. Neodhadl jsem ale, jak silně ho doopravdy koušu a zuby jsem si nepříjemně omlátil o jeho piercing.

"Au, sakra," sykl jsem, odtáhl se a dlaní si chytil pusu. Pěkně to bolelo a na tom se Adam dost bavil.
"Musíš si dávat pozor, blbečku," lehce se zasmál, mezi tím, co mi přejížděl dlaní po paži. Podíval jsem se na celý jeho obličej. Měl by se usmívat častěji, proletělo mi hlavou.
"Jsi okay?" zeptal se a odtáhl mi ruku od obličeje, aby ji mohl vyměnit za vlastní. Palcem mi přejel po rtu a nahnul se ke mně.
Zatlačil jsem ho zpátky a on se na mě nechápavě podíval.
"Zuby mám v pohodě, ale nejsem okay. Chtěl bych se tě na něco zeptat," promluvil jsem.
"Jestli si můžu vyndat piercing? Jasně-"
Přerušil jsem ho: "Ne, to není ono, myslím, že tvůj piercing přežiju. Chci vědět, jak to bereš."
"Jak beru co?" zeptal se.
S povzdechem jsem z něj slezl a sedl si vedle něj na postel. Cítil jsem na sobě Adamův pohled.
"Podívej," psychicky jsem se připravoval na jakoukoliv odpověď. Nechtěl jsem kazit moment, protože já a Adam jsme se prostě nikdy nelíbali doopravdy. Teď to bylo poprvé a zrovna jsem dostal nutkání se ho na něco ptát.
"Já tohle beru vážně a ty ses vlastně dočetl, že k tobě něco cítím, takže bych chtěl vědět, jestli tohle taky bereš vážně," vyhodil jsem ze sebe hromadu slov, jak nejrychleji to šlo. Koutky Adamových úst najednou klesly do typického pevného výrazu. Tichem se rozlehl těžký výdech.
"Nejsem stavěný na city," pronesl jednoduše, s pohledem upřeným do neznáma před sebe.

Otevřel jsem pusu a chystal se něco říct, ale nešlo to. Adam se mnou doslova zametal. Za pár hodin stihl zjistit, že k němu něco cítím, pohádat se se mnou, pak mi dát naději, že mě miluje taky a hned na to tu naději zase zničit.
V tu chvíli jsem nedokázal rozeznat, jestli se z Adama stal sadista, nebo se ztratil sám v sobě. Přikláněl bych se radši k druhé možnosti, protože by se mohl brzo najít. Na druhou stranu mi moje podvědomí připomínalo, že jsem nemohl čekat, že mi vyzná nehynoucí lásku. On byl prostě sám sebou a já jsem se cítil ublíženě.

"Takže nic…?" vydechl jsem po chvíli ticha. Adam se ani nepohnul, měl jsem pocit, že ani nemrkal. Seděl se založenýma rukama na hrudi a pohledem zabodnutým před sebe.
"Ne," odsekl.
***
"Takže," promluvil po půl hodině ticha. Po všem, co se za dnešní den stalo, jsem se nezmohl na víc, než předstírat, že už mě nic nezajímá. Jako bych byl na pokraji - nervů není správné slovo - sil. Tenhle celý den se dá přirovnat k velkému nepořádku. A tím myslím k většímu nepořádku, než mám v pokoji. V hlavě mi asi vybuchla atomová bomba. Všechno, co jsem požadoval, byl jeden rozhovor. Přátelský rozhovor o všem, co se stalo. Teď si možná myslí, že jsem z toho udělal moc velkou vědu, protože pro něj je líbání každodenní činnost. Sakra, jsem tak zmatený. No, asi jsem ho rozhodil, proto byl tak dlouho potichu. Pravděpodobně čekal, že něco řeknu, že se s ním budu bavit jako s kamarádem. To uhodl. Zvlášť po jeho výběru slov.

"Proč sis vlastně vybral mě?" vyrušil mě z přemýšlení. Nadechl jsem se, abych si získal víc času na odpověď. Dal mi chvíli, mezi tím, co se na mém notebooku přehrával jeden z nejnovějších hororů. Ani jeden z nás nevnímal, co se dělo na obrazovce. Seděli jsme zhruba metr a půl od sebe, každý na jiné straně postele. Šlo cítit napětí. Z mojí strany, Adam byl opět kompletně v pořádku.
"Já - nevybral jsem si tě," odpověděl jsem jednoduše. Všechno, co jsem v tu chvíli chtěl, bylo usnout. Pak se ráno probudit a zjistit, že jsme s Adamem kamarádi, jako do té doby, než našel můj deník.
"Prostě jsem se na tebe podíval a nemohl jsem se otočit zpátky," odhodlal jsem se na něj podívat.
"Okay, teď mi to řekni po pravdě a vyser se na tu romantiku okolo, yeah? Je okolo tebe tolik kluků, holek a ty si vybereš mě. Netušil jsem, že máš rád riskování." Adam se vrátil do starých kolejí.
"Právě jsem ti to řekl. Jak vysvětlíš to, když se do někoho zamiluješ? Nijak. A nechci se o tom bavit, jdu spát," nakrčil jsem obočí a sklesle si povzdechl.

"Tommy?" promluvil, tentokrát trochu jemněji. Věnoval jsem mu krátký pohled, než jsem si pod sebou začal upravovat deku.
"Jsem unavený, přišel jsem domů z nemocnice a všechno, co jsem chtěl, bylo si s tebou popovídat. Překročili jsme linii kamarádství a já do kamaráda s výhodama nejdu, to promiň. Nechtěl jsem, aby mezi náma začalo být trapné ticho. Už to nech být, když nic necítíš, tak nic necítíš, s tím nepohnu. S tebou nikdy nešlo pohnout."
Nastavil jsem si budík na dvě hodiny ráno a položil si mobil na noční stolek. Doktoři řekli, ať beru léky ještě v noci, prý by to mělo zpomalit průběh nemoci, ale nevěřil jsem jim.
"Whatever," vydal ze sebe otrávený povzdech. Tohle byl ten Adam, kterého potkávají lidi ve škole. Bezcitný bad boy.
"Kdyby něco, víš, kde mě najdeš," zatřásl s krabičkou cigaret a odešel z mého pokoje.

***
"Teda, to bych do něj neřekla, prý xx a ještě srdíčko," probudil mě ženský hlas.
Něco jsem si zamručel pro sebe a otevřel oči. Instinktivně jsem natáhl ruku na druhou stranu postele, kde jsem nahmatal jenom kus něčeho, co se pod mým dotykem okamžitě skrčilo.
"Co? Do koho bys - cože?" ptal jsem se zmateně. Prsty jsem stiskl papír a začal číst.
Odpočívej, uvidíme se jindy. xx, Adam <3
Na prsty se mi dostalo trochu černé barvy, protože celý vzkaz byl napsaný mojí tužkou na oči.
Spadl jsem hlavou zpátky do polštáře.
"Slyšela jsem ho odcházet asi o půl páté ráno, že by šel do školy dřív? To mu teda není podobné. Nebo už zmoudřel?" pokrčila rameny a začala uklízet. Frustrovaně jsem na ni začal mluvit: "Mami, je mi devatenáct, dokážu uklidit pokoj."
"A? Jsi pořád můj syn a pořád takový puberťák," odfrkla si nad mýma ponožkama a hodila je do koše na prádlo, který donesla s sebou a položila na zem.
"Mohlo by tě zajímat, že ani nespal ve tvojí posteli," dodala. To mě donutilo se na ni zmateně podívat, aby mi vysvětlila, o čem sakra mluví. "Spal na gauči - teda, pokud vůbec spal," neodpustila si rýpnutí do Adama, "neměl bys ho sem ani pouštět, promenáduje se tu, jakoby tu bydlel. Ještě nám něco šlohne."
Promnul jsem si rukou čelo a tónem hlasu okay, vzdávám to, jsem jí řekl: "Mami, on nám nemá ani CO ukrást. Myslíš, že si jenom tak odnese ledničku, když má barák o velikosti zámku?"
"No," zasekla se, když se uvědomila, "stejně ho nemám ráda."
"Nechápu, proč se vy dva nemůžete alespoň akceptovat. Přece by to nebylo tak těž-"
"Někdo ti píše," podívala se na můj blikající mobil na nočním stolku a podala mi ho, "Big D? Kdo to je?"

Okamžitě jsem se posadil, ohrnul si vlasy z čela a rozklikl zprávu.
Big D: Odkdy má Mt. Carmel, cituju: povinné lekce společenského tance pro účastníky plesu?
-DEBORAH co děláš na MtC?
Big D: Poslouchám, jaké téma vybrali senioři na tenhle ples. Samozřejmě, že já jsem volila Šťastní až do smrti, to je jako pohádkové téma, ale pochybuju, že se to chytilo. lol
-sakra, chci to slyšet, dej mi videohovor
Big D: tvůj #bf vypadá cute

"Tommy, vzal sis svoje prášky tak, jak ti doktoři říkali? Nezapomeň, je devět, za chvíli si je máš brát znova," připomněla mi starostlivě.
"Vím, jak se o sebe postarat. Díky za úklid a tak, mohla bys už jít?" pousmál jsem se. Zkusil jsem úsměv vypracovat do nejvíc realistické podoby, jakou umím, ale stejně vypadal dost nuceně.
"Jenom… si odpočiň," přikývla a odešla. Hned, jak zavřela dveře, odepsal jsem Debbie.

-BF jako boyfriend, nebo jako best friend? Adam totiž balancuje mezi tím. Napiš mi, co tam říkají.
Big D: Přede mnou sedí random kluk a vedle něj fotbalisti, pak jedno sedadlo od uličky sedí tvůj bf, vedle něj holka a něco si říkají #BOJUJRATLIFFE #KRADETIPŘÍTELE!!!! Mimochodem, odkdy Adam Lambert BALANCUJE mezi bf a BFF?
-Melanie Leavitt, ta Adamova holka, sakra. Nevím, jestli ti přeskočilo, ale nepamatuju se, že by lidi tvého věku používali hashtagy.
Big D: Odeslala fotku.

Na obrázku jsem viděl přesně to, co popisovala. Fotbalisti, Adam a Melanie. Před nimi jsem zahlédl pár našich učitelů. Všichni seděli v hale s pódiem, která sloužila snad na každou akci ve škole.
Big D: TEĎ MI ŘEKNI TVÉ TAJEMSTVÍ, BUDOUCÍ LAMBERTE <33 XX
-včera jsme se pohádali a pak došlo k nějakému líbání. A pak vlastně přiznal, že nic necítí, takže jsem zase sám.
Povzdechl jsem si, když mi opět do hlavy doplula myšlenka na včerejšek. Na chvilku jsem odložil mobil a promnul si obličej. Možná, kdybych se nechoval tak divně po tom, co se stalo, tak jsme mohli být ok. Zase jsem to posral.
Znova mi přišla zpráva.
Big D: hotová telenovela vy dva, mimochodem update: učitelka něco říká Adamovi
-DEBORAH MORELLO TY JSI STALKER.
Big D: učitelka stále mluví, do rozhovoru se zapojila jeho žena Melanie
Než jsem stihl cokoliv odepsat, pokračovala.
Big D: Adam se netváří nadšeně, jeho žena se směje a učitelka se tváří totálně vážně
-Víš, o čem se baví?
Přistoupil jsem na Debbiin stalking.
Big D: bf odmítá nabídku, přesněji říká ani náhodou, do takové sračky nejdu
-oprava, my oba jsme stalkeři
Big D: UPDATE, TÉMA PLESU JE TEMNOTA A MASKY. KTERÝ IDIOT CHCE MÍT PLES V TEMNOTĚ? BEZTAK TO NAVRHL KLUK. PRÝ "MYSTERIÓZNÍ"
víš, jak jsem ti slíbila ten ples a jak jsem ti řekla, že tam pak budu s Justinem? Justin má kamarádku, která je na ples volná, takže bychom se s ní mohly prohodit a ona by šla s tebou. Nezlob se, ale je to můj poslední ples, tak jestli by ti to nevadilo…
-Vyber si ty nejhezčí šaty a ukaž je Justinovi, jenom se snažte vyhnout Noahovi. Já se obejdu bez doprovodu, stejně bych tu holku nedokázal zabavit xx
Big D: LOVE U, ale nejsi naštvaný, ne?
-Nejsem. Myslel jsem, že bude trapné jít bez doprovodu, ale pak mi došlo, že je to stejně jedno. x
Big D: okay slyším, co si povídají, protože jsem si prohodila místo s nějakou holkou, sedím vedle Noaha
-jsi šílená.

*Adam (friendzoned) Lambert
"Paní profesorko, myslíte si, že je dobrý nápad nasadit quarterbacka na takové místo?" zastávala se mě Melanie. Už nějakou chvíli jsem se chytal za čelo a přemýšlel o tom, co udělat. Skočit z okna, možná?
"Podívej, drahá," lehce si odkašlala profesorka, "nabízím mu to, protože se mu tím zlepší prospěch. Pokud tohle nevezme, nebude mít žádné dobré známky nebo plusy, na konci roku propadne a já bych ho nerada měla na škole o rok víc. Mimo to, sám chce odmaturovat, jsem si tím jistá. Quarterback znamená popularitu a popularita láká lidi. Když naláká lidi a udělá ten zbytek, nenechám ho opakovat ročník."
Naklonil jsem se zpátky k profesorce.
"Viděla jste mě někdy tancovat?" zeptal jsem se slušně. Na svůj vkus jsem byl až moc slušný, poslední dobou.
"Viděla. Když bylo téma plesu Paříž pamatuješ? No, na tom plese jsi tancoval s jednou tvojí spolužačkou. Prodiskutovali jsme tvé nenápadné vystoupení ve sborovně a došli jsme k názoru, že to perfektní společenský tanec. Přesně ten potřebujeme. Jestli máš obě oči funkční, určitě viděls ta dřeva, co se motala okolo. Musí umět alespoň základ," vysvětlila mi. Potočil jsem očima a zády vrazil do opěradla židle. Znepokojeně jsem mlaskl.
"Fuck. Mám nějaký čas, abych si to rozmyslel?"
Profesorka se podívala na hodinky a oznámila: "Máš. Přesně šedesát minut, pak to místo nabídnu těm, co se k němu hlásí. Nabízím to tobě, tak si toho važ. Přijď se pak ukázat u mě v kabinetu, už rozhodnutý, samozřejmě."
Hned poté skončila celá akce v hale a všichni se začali zvedat a odcházet do svých hodin.

"No do prdele," vydechl jsem, když staré fosilie a ostatní učitelé odešli.
"Adame, měl bys to vzít," podívala se na mě Melanie. Slyšel jsem v jejích upřímnost, pro tentokrát.
"Měl bych učit půlku MC Alleyské a půlku Mt. Carmel tancovat? ? Seriózně, Melanie?" hodil jsem na ni nechápavý pohled. Sjela pohledem na svoje prozatím ploché břicho.
"Vezmi tohle, odmaturuj, kdyby cokoliv, ať jsme oba ze školy venku. Dítě bude potřebovat hodně peněz a moji rodiče mi s tvým děckem pomáhat nebudou."
"Kurva," zanadával jsem, "když budu tancovat, moji vlastní lidi se postaví proti mně. A co se týče tebe, jestli fakt budeš v tom, tak se nějak postarám, o to se nemusíš bát. Ale pochybuju, přece jsi to vynechala… jak dlouho, týden?"
"Jo, týden," povzdechla si, "nikdo se nepostaví proti tobě. Respektují tě. Prostě si zařídíš pár hodin volna, odtancuješ s něma pár tanečků a Brown tě nenechá na konci roku propadnout," protočila očima, "není to zas tak velký problém."
"Debbie, měli bychom jít," zaslechl jsem za sebou povědomý hlas. Noah-kid.
Otočil jsem se. Ve skoro prázdné hale, zrovna za mnou seděla Tommyho plesová holka a něco dělala na mobilu.
"Oh, ahoj, Adame," řekla nesměle a schovala si mobil do kapsy. Pak se s pomocí ruky toho kida vyhoupla ze židle na nohy a s malým úsměvem odešla.

Bez dalších slov jsem se zvedl a zároveň s Melanie šel zpátky do hodiny.
"Říkala jsem ti už, že máme plakáty na prom? Dokonce už visí po chodbách. Podplatila jsem pár mladších, aby si přivstali a nalepili je."
"Vypadám, že mě to zajímá? Ty jsi chtěla na ples, ne já, takže mě do toho moc netahej. Stačí mi to, že ze mě bude Lambert, taneční instruktor," poslední slova jsem procedil naštvaně mezi zuby. Nemohl jsem si ale nechat projet mezi prsty moji jedinou šanci na odmaturování. Jiná šance by byla, že bych se celý rok učil a opravil si známky - a to se nemohlo stát, nebyl jsem studijní typ.
Vždycky jsem těsně prolezl, ale odmaturovat mě asi těsně nenechají. Myslím, že se ze mě přece jenom bude muset stát taneční královna.

__
Děkuji vám všem, že trpělivě čekáte na další díly, ale já se fakt snažím myslet na kvalitu příběhu a nechci sama sebe nutit do psaní.
Pokud byste chtěli někam, kde průběžně házím nějaké věci a obecně to tam žije více, než na blogu, pak je to můj wattpad @GlambertCZ
!!!!
+chci se s vámi podělit o takzvaně Character Aestethics.
"Character aesthetic boards are made up of a group of pictures that speak to the aesthetic of a character, a story, a world, or a feeling. A Character Aesthetic post is when you select a certain number of pictures to put into a collage to represent the aesthetic you are trying to convey."
Takže vám jenom ukážu pár obrázků, na kterých pracuju, abych se inspirovala k rozvíjení osobností v povídce a víc se soustředila na jejich povahy + nechala i vás nahlédnout jim do hlavy a udělat si vlastní názor
BTW: LIDI, UDĚLEJTE PRO SVOJE BABIES CHARACTER AESTETHICS, POMŮŽE VÁM TO

Tommy Joe
BTW: LIDI, UDĚLEJTE PRO SVOJE BABIES CHARACTER AESTETHICS, POMŮŽE VÁM TOTommy Joe



Adam Mitchel
Adam Mitchel
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 13. srpna 2016 v 20:27 | Reagovat

Chudák můj malý Adam je zmetek a piš jak to půjde já ráda počkám. :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama