MATE x 10

24. dubna 2016 v 14:44 | Khaleesi |  MATE
"I thought we were friends"

Rozrazily ve dveře a do nich vtrhl samotný bůh zloby. Shodou okolností mi na pokoj čtvrt hodiny před koncem návštěv přišla další návštěva. Adam, který se na mě najednou rozhodl nevykašlat.
"Hej, vypadněte, jsem na řadě," prohlásil hned, co uviděl skupinku lidí v mém pokoji. Když procházel okolo Louise, vrazil ramenem do jejího. Stoupl si přímo naproti mojí postele a prohlédl si mě. Seděl jsem naproti němu a sledoval ho se stejným výrazem, jako měl on.
"Nemyslím si. Vyhodí tě zároveň s náma," obeznámila ho Louise a Adam se na ni otočil.
"Něčemu jsi ty nebo tvoje parta nerozuměla? Teď jsem tu já, mám právo na návštěvu."
"Kámo, měls na to několik hodin," připomněla. Cítil jsem divné napětí mezi nimi - ostatní se chystali odejít, jakmile ho viděli, jen Louise se nedala. Ta holka měla takový… hodně Adamův ráz.
"Já chci SVÝCH patnáct minut, co máš za problém, holka?!" rozhodil Adam rukama a stoupl si naproti Louise.
"No, já nemám problém. Ty budeš mít, jestli se nebudeš chovat podle nějakýho řádu," strčila do něj, aby ho od sebe dostala dál, "takže tady laskavě přestaň dělat zbytečné drama a neříkej mi, že mám vypadnout."
Adam zatnul ruce v pěst a zase je povolil. Podíval jsem se na zbytek party - nikdo z nich nevypadal, že by se odhodlal vstoupit mezi ně. Asi to zase zůstalo na mě.
"Jestli sis nevšimla, mám tu stejné právo, jako ty, tak fuck off. Mimochodem, tví přátelé odcházejí, tak se sbal a jdi s něma!"
Povzdechl jsem si a za malé asistence Debbie, která přiběhla hned, co si všimla, že se hýbu, jsem vstal z postele. Stoupl jsem si mezi ně a odtlačil je od sebe.
"To stačí," zachraptěl jsem. Pousmál jsem se na Louise, která mě překvapivě poslechla. Adam protočil oči. Otočil se k nám zády a přešel k oknu.
Za Louise přišel její bratr a promlouval jí do duše s tím, že tohle je Adam Lambert a ať udělá cokoliv, stejně ho nepoznamená.
"Nevím, jak ostatní, ale já toho týpka poslouchat nebudu, Justine. Beru, že jste z něj všichni hotoví, je to Lambert, ale c'mon! Chová se jako idiot!" protestovala Louise.
Zkontroloval jsem pohledem Adama, který dělal stále to samé. Díval se z okna.
"Tommy, vadilo by ti, kdybys se mnou vyšel tady na chodbu? Rád bych si s tebou totiž o něčem pokecal, mate," řekl bez toho, aby se na mě podíval. Setkal jsem se s pohledy plnými obav od ostatních. Naznačil jsem jim, že budu v pohodě.
"Tenhle pokoj je jako kurník. A stoprocentně vím, kdo je slepice," hodil škaredý pohled na Louise a zašel za dveře.
Následoval jsem ho.

Když se dveře za námi zavřely, nastala chvíle ticha. Adam po mně jezdil očima nahoru a dolů a kroutil u toho hlavou. Na to jsem byl zvyklý, dělával to celkem často.
"Myslel jsem, že jsme přátelé," založil si ruce na hrudi, když mě konečně přestal skenovat svým naštvaným pohledem.
Trhaně jsem se nadechl a odpověděl: "My jsme."
"Jo, fuck, samozřejmě," odsouhlasil. Z jeho tónu hlasu šlo poznat ironii.
"Takže mi nevěříš, ale jsme přátelé, yeah, to bude ono."
Zamračil jsem se a dodal: "Byli jsme, asi. Dokud jsi neřekl, že se mnou nechceš mít nic společného."
"Tvoje blbá matka, že? Je ti devatenáct, prober se!" zvýšil na mě hlas. Na to ze sesterny vylezla sestřička a napomenula ho, ať se ztiší.
"Nemluv o ní takhle, pořád je to silnější žena, než ty kdy budeš chlap," zabrblal jsem. Trochu jsem se bál jeho reakce.
"O čem to kurva mluvíš? Zasvětila tě k bohu? Co ještě ti nakecala, hm?! Řekla ti taky, jak mi dala zákaz chodit do nemocnice? Řekla ti, jak si všechny ty sračky okolo vymyslela? Řekla ti, kolikrát jsem se sem snažil dostat? Jaký jsem měl strach? - protože se vsadím, že všechno ví. Zkoušel jsem úplatky, domluvu, vyhrožování, NIC. Tři dny. Od doby, co tě sem přivezli, až do teď jsem neměl povolení sem jít. Musel jsem si ho získávat přes tři lidi. Jak si myslíš, že jsem se cítil?! Řekla ti to?!" držel si svou hlasitost a já sklopil pohled. Neměl jsem odvahu něco namítat, protože tentokrát měl pravdu on. Myslím, jeho verze zněla pravděpodobněji, než ta od mojí matky. Možná jsem Adamovi jenom chtěl věřit.
"Řekla ti, že jsem nejel za Melanie, protože miluju někoho jiného, co?!"
Použil slovo miluju a vypadalo to, že tentokrát jde o něco vážného. Šlo na něm totiž poznat, že ho to trochu rozhodilo a sám od sebe to nečekal. Měl jsem ho přečteného - nebo jsem v to alespoň doufal.
Taky jsem začínal mít pocit, že poslední dobou mluví o lásce a vztazích víc, než obvykle. Jestli teda neměl pořádný vztah s Melanie, tak koho chtěl dostat?
"Adame, tohle není o tom… já… omlouvám se, nevěděl jsem, že jsi měl zákaz sem jít. Kdybych to věděl, donutil bych mamku, aby ho zrušila, to… je mi to líto, omlouvám se," špitl jsem spíš pro sebe. Neměl jsem moc hlasu, ostatně, to poznali i ti, co se mnou trávili poslední hodinu. Většinu času jsem jenom přikyvoval, nebo mluvil hodně potichu.
"Jestli se tady nechceš dál zdržovat, nebudu tě nutit."
"Nezajímá mě tvoje "omlouvám se". Stále jsem tady, jestli ti to nedošlo!" procedil mezi zuby.
"Myslím, že teď už víš, že mám rakovinu. Věděla to tvoje mamka-"
"A moje sestra… a prakticky všichni okolo. Kdys to kurva hodlal oznámit mně?!" zařval přes celou chodbu.
"Nechtěl," odkašlal jsem si potichu, aby se mi líp mluvilo. Stejně můj hlas zněl, jako bych včera fandil na metalovém koncertě. "Nechtěl jsem zranit tvoje city."
"Kdybych nějaké měl," odsekl sarkasticky, "nevěřím tomu, žes mi to neřekl. Mohl jsem pomoct, mohl jsem ti zaplatit léčbu, větší péči, cokoliv!"
Měl jsem sto chutí mu podotknout, že na mě právě řve kvůli tomu, že jsem mu nic neřekl, táhne nějaký vztah s Melanie a přiznal se, že miluje někoho jiného. To byly city. Věc s Melanie možná ne, ale stejně…
Zkusil jsem zvýšit hlas, to se ale taky nepovedlo: "Nechci tvoje peníze…"
"A nechceš moji pomoc. Dělej si, co chceš. Je mi to u prdele," mávl rukou a chystal se k odchodu.
"Adame, počkej!" zavolal jsem ho. Rychlým krokem se vydal rovnou přes chodbu. Po tom, co mě slyšel, se otočil. Bohužel jenom proto, aby mi ukázal prostředníček a odpověděl mi slovy Fuck you.

Povzdechl jsem si a vrátil se do pokoje, kde na mě pořád čekali Noah, Debbie a Justin. Louise někam zmizela.
"Tady to máte s dramatem navíc," pousmál jsem se, "kde je Louise?"
"Šla si dát cigaretu. My budem muset taky jít, ostatně, už jsme tu přes čas," upozornil mě Justin a já přikývl. Debbie mi dala pusu na tvář a dodala: "Měj se, zlato."
Vyprovodil jsem je a vlezl zpátky do postele. Musel jsem přemýšlet. Nechtěl jsem se s Adamem dál hádat. Mrzelo mě, že jsem mu nic neřekl, ale opravdu jsem si myslel, že by ho to mohlo nějak zasáhnout. Řekl jsem to jeho mamce a poprosil ji, ať se to Adam nedozví. Ona souhlasila. Před půl rokem. Docela slušná doba. Teď se to ale dozvěděl a bylo to horší, než kdybych mu to řekl sám hned na začátku. Teda, myslím. Okolo něj všichni jenom myslí, nikdy si nikdo není jistý, dokonce ani já jsem nebyl.

*Adam IDon'tGiveAFuckAnymore
"No, jak jsem slyšela, máš nervy na pochodu," objevila se vedle mě ta brunetka, co si na mě vyskakovala u Tommyho v pokoji. V ruce držela cigaretu a potahovala z ní, stejně, jako já.
"Kurva moc mě nezajímá, co jsi slyšela," odsekl jsem a strčil si ruku víc do kapsy. Byla mi zima.
"Brácho, měl by ses uklidnit," poradila mi. Probodl jsem ji pohledem.
"Proč bych tě měl poslouchat? Mám takový pocit, že ani nevím tvoje jméno."
"Protože jsem žena. Automaticky mám pravdu, ne? Nebo tak se to alespoň všude na tumblr a twitteru a facebooku píše. A jsem Louise. Já tvoje jméno bohužel vím, Adame," odpověděla mi. Stáli jsme oba u nemocnice a občas někdo prošel okolo. Vždycky mě to nutilo zkontrolovat, kdo jde. Nějak mě ty zvuky jezdících dveří sem a tam vyrušovaly. Vlastně mě rušilo všechno a všichni. Hlavně ta borka vedle mě.
"Dokud nejsi já. Pokud jsi já, máš většinou pravdu. A když nemáš, ostatní se zařídí tak, abys měla. A vůbec, dej mi pokoj, jsi otravná."
Vůbec jsem neměl náladu se s ní bavit. Ta drzost z ní přímo vyzařovala. Byla mi nesympatická, i když v sobě měla… něco. Myslím, něco podobného, jako já.
Podívala se pryč a podotkla: "Woah, ty jsi fakt hrozný."
Nedostalo se jí žádné zpětné reakce. Ta holka a její kecy mě nezajímaly.
"Vždycky se takhle chováš? Myslím, na McAlleyské jsi legenda a pak se z tebe vyklube tohle?" položila mi další otázku. Zakroutil jsem hlavou.
"Chceš mi skládat debilní komplimenty? Nejsem žádná legenda a nejsem ani ten, koho si všichni vysnili. Jdu, na fanynky nemám čas." Cigaretu jsem pustil na zem a zadusil ji. Udělal jsem pár kroků pryč od ní, když začala zase mluvit.
"Vlastně nejsem tvoje fanynka, ani trochu. Jenom jsem se seznámila s Tommym a nějak jsme tam prohodili, že tě zná. Je milý, ne?" zastavila mě.
"Jasně, kurva moc milý. Upřímný, hlavně," potvrdil jsem jí ironicky a ohlédl se zpátky za ní. Vzala moji ruku, stáhla mě blíž k sobě a napsala mi na dlaň kombinaci čísel. Povzdechl jsem si a protočil oči.
"Asi ti mám zavolat, co? Sorry, teď preferuju víc klučičí části," přihodil jsem si.
"Dude, jsem lesba, dej si svoje sračky dohromady," řekla frustrovaně, "jednou by tě tvůj jazyk mohl dostat do problémů. Pak se ráda připojím. Volej."
"Ještě před chvílí jsi mě neměla a dokonce ses se mnou hádala, co ta změna názoru, girl?" podíval jsem se na číslo a strčil si ruku do kapsy.
"Dejme tomu že mám ráda problémy - ty jsi jeden velký problém," pokrčila rameny. Všiml jsem si, že má potetovaná zápěstí. Ta holka se mnou fakt měla něco společného.
"Beru to jako kompliment. Měj se," zamířil jsem ke své motorce.

***
Pár hodin jsem jezdil po městě a domů jsem se vrátil až za tmy.
Dveře od domu se otevřely a okamžitě se ode mě po celém domě ozvalo: "Jsem doma!"
I přes fakt, že jsem plnoletý mi mamka stejně řekla, ať zavolám, než přijedu domů. Vzhledem k tomu, že jsem ale zrovna měl vypnutý mobil, jsem jí zavolal až po svém příchodu. Zavolal… bez mobilu.
"Nemusíš tak křičet!" napomenul mě otec a já ho probodl pohledem. Ten mi bude něco tvrdit, ne?
V duchu jsem si přál, aby už odjel zpátky do Tramtárie a vrátil se zas za pár měsíců.
"Dali ti to povolení?" zajímala se mamka, která na mě nahlížela z kuchyně. Okolo pasu měla uvázanou zástěru. Pravděpodobně vařila večeři, nebo jídlo na další den.
"Jo, dali," přišel jsem za ní a hned dostal úkol, abych zamíchal tohle a tamto. Jako poslušný syn jsem její úkoly pro jednou splnil. "Hlavně díky tobě. Ani nevím, jaks to udělala," dodal jsem.
"Kontaktovala jsem pár vlivných lidí. Je výhodné mít občas starého kamaráda nebo spolužáka na dobrých místech," mrkla na mě hravě a otočila se ke mně zády, protože jí začala bublat jedna z částí toho díla, které vařila.

"Díky, mami," pousmál jsem se, "ale myslím, že bylo trochu lepší, když jsem tam nemohl."
Podivila se a hodila na mě ustaraný pohled. Brala Tommyho jako svého, takže jí to asi přišlo divné.
"Tommy je prý v pořádku, mají ho tam už jenom na pár testů a pozorování, ne? Tak co tě tak rozhodilo? Snažil ses tam dostat a najednou bys k němu ani nechtěl?" přešla zpátky ke mně a pod ruce mi vsunula zeleninu a nůž, abych krájel. S otráveným povzdechem jsem začal.
"Všechno, co jsem se dozvěděl, byloo to, že má novou kurva moc otravnou kamarádku, Louise. Jinak se mi vůbec nelíbí ten Noah, o něm už jsi určitě slyšela. Vím, že si spolu s Tommym občas dáte pokec, když nejsem okolo a on je tu," na chvilku jsem se přestal soustředit a omylem se řízl do prstu. Začala mi z něj pomalu vytékat krev. Tiše jsem zanadával a opláchl si ruku v umyvadle.
"Adame, ty nazýváš každého otravným. Zkus si taky najít kamarádku, pokud ti to tvoje holka teda dovolí," rýpla si do mě. Na to jsem jí hbitě odpověděl: "Já nemám holku."
"Já vím, já vím, promiň. Jenom jsem se tak trochu dívala na profil té tvojí Mette, co sis ji dal do vztahu a vypadá jako celkem milá holka."
Moje matka zná můj facebook.

"Děláme to pro publicitu, kolikrát ti to mám říkat? Já s ní nějak zvlášť být nechci. Dneska, uprostřed hádky s Tommym, jsem se přeřekl. Bylo to: Nejel jsem za Melanie, protože miluju někoho jiného," postěžoval jsem si, "to jsem tak nápadný? Fuck. Nechci, aby to někdo poznal!"
"Děláš z toho moc velkou věc. Víš, do čeho jdeš. S někým už jsi chodil, tak co je za problém? Tommy je člověk jako každý jiný," povzbudila mě mamka s úsměvem a vzala si ode mě nakrájenou zeleninu.
"Všichni chtěli moc a když jsem jim nedal, co chtěli, vysrali se na mě. Jestli je Tommy obyčejný člověk, udělal by to tak taky, kdybych s ním byl," usušil jsem si ruku do utěrky visící opodál, "a vůbec, je to jedno. Takhle já nefunguju, nebudeme spolu, nechci s ním být. Nechci být s nikým, ani s Melanie, ani s Tommym."

"Tak najednou s ním být nechceš? Mluvíš o tom, jak se ti líbí a pak se na to vykašleš? Co jsem to vychovala," nespokojeně mlaskla a zkontrolovala troubu. Sedl jsem si na jednu z vyšších židlí a položil svůj mobil před sebe. Schoval jsem si hlavu do dlaní a lokty se opřel o kuchyňský ostrůvek.
"Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna z tebe vytáhnu trochu citu a budu si povídat o vztazích zrovna s tebou, hm. Ale podívej, už jsem ti to říkala - je to na tobě. Ty jsi dospělý a rozumu máš až moc, jednou na to přijdeš," snažila se mě povzbudit. To se jí moc nedařilo. Akorát jsem se chystal jí odpovědět, když mobil přede mnou zablikal. Na něm stál jasný vzkaz, dokonce zrovna s událostí, která se mi hodila: Vnitřní pool party u Melanie Leavitt! Rodiče nejsou doma a bazén je horký! Vezmi si plavky, nahý můžeš být jen s někým v pokoji ;) xx

"Kašlu na to, jak to dopadne s ním. On si vybral mi lhát, takže my dva kurva dlouho nic neřeknem. Musím jít," sebral jsem se a utíkal do pokoje. Vytáhl jsem jedny ze svých plavek a zastrkal si je do kapsy. Už poněkolikáté za posledních pár dní jsem doslova vyběhl z domu. Měl jsem po krk celého Tommy-dramatu.
Ale vnitřní bazénová párty u mé holky s ostatními polonahými, opilými lidmi? To jsem si nemohl nechat ujít.
___
DO KOMENTŮ PIŠTE OTÁZKY NA CHARACTER ASK VE FORMĚ ADAM: -DOTAZ-
Můžete se ptát Adama, Tommyho, Deborah, Noaha, Melanie, Adamovy party (motocross/ ti agresoři z fotbalu), Diany Ratliff, Leily Lambert, Ashley Lambert, AUTORKY taky:D


byeh



Deborah Morello

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Haidy Haidy | 24. dubna 2016 v 20:37 | Reagovat

Zajímavé. Zajímalo by mě, o co té Louise jde...
že by fakt chtěla Adamovi pomoct?
Každopádně,  Tommymu přeju pevné nervy, ať to všechno ustojí! ;-)

2 Karin Karin | 25. dubna 2016 v 20:35 | Reagovat

také jsem zvědavá co ta holka chce Adam by si měl také srovnat v hlavě co chce. :D  ;-)

3 Ellie Ellie | 27. dubna 2016 v 1:04 | Reagovat

Naštěstí nejsem ani jeden z těch hledaných lidí.
1) Melanie, co máš s Adamem na té pool párty za lubem?
2) Adame, tohle asi není otázka, ale jsi vážně náladová "DIVA" :-D (*ale stejně tě mám ráda)
3) Takže samá otázka na Luise jako v minulých komentářích.
4) Tommy, cítíš k Adamovi něco víc než kamarádství?

Nic dalšího mě nenapadá, fantazie dochází :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama