MATE x 3

3. března 2016 v 15:00 | Khaleesi |  MATE
Adam Lambert giving 0 shits

*Tommy Joe Ratliff
"Takže mám jít pěšky?" zeptal jsem se. Adam znovu nabral trochu škodlivé látky do pusy a pak ji vyfoukl přímo na mě.
"Seru na tebe, dělej si, co chceš," na tváři se mu objevil přidrzlý úšklebek.
Z jeho úst vyšel obláček kouře a z mých povzdech. Přitiskl jsem si učebnice k hrudi pevněji.
"Nechceš pomoct s těmi rovnicemi, potom?" nabídl jsem.
Místo odpovědi mi mezi rty vložil cigaretu, držel ji tam. Já, chtě-nechtě, musel potáhnout.
"Takhle je to lepší. Teď zavři hubu, buď nastup do mého auta, nebo táhni hodně daleko."
"Omlouvám se za to, co jsem ti řekl ve škole," pohled mi sklouzl k zemi a pak se vrátil na jeho obličej, na kterém stále panoval drzý úsměv.
"Co přesně?"
Podivil jsem se: "Před chvílí jsi z toho byl špatný a teď-"
"Ne, jen jsem vypustil z hlavy polovinu sraček, cos dneska řekl," protočil otráveně očima.
"Yeah, to je ti podobné," utrousil jsem poznámku.

"No, za to něco přeslechnout nešlo. Jako třeba tvoje schůzka se školním záchodem, do kteréhos vyhodil snad oběd, co byl před týdnem," odbočil od tématu. Nechápavě jsem se na něj podíval.
"O čem to mluvíš?"
"Máš anorexii, vím to. Tohle se nestalo poprvé a já doma dělal malý průzkum na internetu. Dneska mi to konečně začalo zapadat do sebe."
"Nemám anorexii, Adame," popřel jsem.
"Prosím tě! Nejsem slepý, sluníčko," hodil cigaretu na zem a zašlapal ji. Pečlivě jsem ho sledoval.
"Samozřejmě, že nejsi, ale anorexie?"
"Jsi jako každá jiná holčička v pubertě. Chceš mít dobrou postavu, chceš se líbit klukům, holkám, nebo co ty vlastně šukáš, v tvém malém naivním mozečku se to šrotuje tak dlouho, dokud nevyjde nějaké debilní řešení - pojďme si strkat prsty do krku a zvracet, protože je to sranda!"
Stiskl moje tváře a znovu se usmál, tentokrát pěkně sarkasticky.
Chtěl jsem mu říct něco jako: To není tvoje věc, starej se o sebe! - nebo - Proč jsi tak zlý? Ale raději jsem to spolkl, než abychom se dál hádali.

"No, jestli nerušíme soukromé záležitosti, rádi bychom si půjčili tady toho chlapce," ozval se hlas za mnou.
"Cokoliv, vemte si ho, je váš," zakroutil hlavou Adam.
"Tak co, Tommy, jdeš s námi?" Někdo mě vzal kolem ramen. Než jsem si ho stihl pořádně všimnout, z druhé strany už stála další osoba.
"Díky bohu!" na tváři se mi automaticky objevil úsměv od ucha k uchu. Bleskově jsem se otočil, pustil své učebnice na zem a sevřel je oba tak, že se jejich tváře nalepily až na jejich oči. Debbie a Noah, moji dva - dá se říct - nejlepší přátelé. Bohužel, chodili na jinou školu, pár kilometrů za městem, takže mě sem přijíždělí navštívit jen, když měli alespoň pár hodin volného času. Jejich rozvrh byl nabitý mnohem víc, než ten můj.
Debbie Morello, její otec je Ital, její matka je z USA. Kdokoliv ji kdy viděl, tvrdil, že má nejhezčí vlasy. Taky měla - její vlasy obsahovaly snad všechny barvy, které si člověk dokáže představit. Když se usmála, nad horním rtem se jí zaleskl medusa piercing.
A pak tu byl Noah, Noah Ramey. Hnědé vlasy, modré oči. Nikdo nápadný, ale stejně jeden z nejzajímavějších lidí.
"Už bys nás mohl pustit," zamumlala Debz po chvíli a já s tichým promiň, povolil stisk.
Koutkem oka jsem kontroloval Adama. Nenápadně se sehnul a sesbíral moje učebnice. Neustále nás sledoval, dokonce i při tom, co je schovával do svého auta.
"To je v pohodě, taky tě rádi vidíme. Ale teď povídej, co je nového? Jak jsi na tom?" zajímal se Noah, když mě vedli směrem z parkoviště.
"No," pokusil jsem se rozmluvit, ovládla mě mírná nervozita a štěstí, že je zase vidím, "takže, já a mamka máme teď trochu problémy, ale není to nic, co bych nemohl zvl-"

"Ha, jestli mě nešálí zrak, tak je to ta buzna, co se rádoby kamarádí s naším quarterbackem!"
Okolo nás se shromáždila menší skupinka fotbalových hráčů z Adamova týmu. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem neměl strach. Ohlédl jsem se za Adamem, který pro změnu předstíral, že nic nevidí.
"A máš sebou dva poskoky, huh?! Ta štětka ujde, ale ten kluk. Ten se k tobě přesně hodí, Ratliffe!" promluvil ke mně jeden z nich. Jejich jména… William, Patrick, Shawn,… ty zbylé jsem si v té chvíli nedokázal vybavit. Nedalo se říct, že bych si je vůbec chtěl vybavit.
"Štětka, jo?! Vymyté mozky jako vy nemají právo cokoliv říct!" zamračil se Noah a hrdě k nim přistoupil o krok blíž. Vidět ho proti skoro dvoumetrovým, nabouchaným borcům mě málem porazilo.
"Cos to říkal, teplouši?! Neměl bys radši dobývat prdel svýho teplýho kamaráda, co?!" zvýšil hlas jeden z nich. Já a Debbie jsme se jen tiše tiskli k sobě, doufajíc, že se jeden z fotbalistů nenaštve a nesejme Noaha přímo tady.
"Vypadá to, že ty a tví kámoši jste měli rovnou hromadné orgie," vysmál se jim na oplátku.
"Kluci, naučíme toho buzíka, jak se mluví s chlapama!"
Jako na pokyn se dva z nich vrhli na mého kamaráda.
"Shawne, Wille! Vsadil bych se, že teď máte poklusávat tři kolečka přes hřiště. Řekl bych běhat, ale pochybuju, že svoje zadky vyplněné koblihami dokážete přenést z jednoho konce hřiště na druhý tak rychle. Myslím, že nechcete, aby se kouč dozvěděl, že promeškáváte tréninky kvůli šikaně hostů na naší škole, nebo ano?"
Můj pohled tikal mezi Adamem a fotbalisty, kteří sice pustili Noaha, ale stejně ho srazili na zem. Adam si klidně zapálil další cigaretu a sledoval situaci.
"Jestli to bonzneš, podáme si t-" než to Shawn stačil doříct, náš zachránce ho přerušil.
"Mě? Ne, to nechceš."
"T-tam toho!" ukázal na mě a se zbytkem fotbalového týmu se nemotorně odebrali pryč.
Adam přešel k Noahovi a natáhl k němu volnou ruku, aby mu pomohl se zvednout ze země.
"Ty jsi fotbalista, jak jsem se před chvílí dozvěděl, proč bych ti měl věřit?" zeptal se nejistě a Adam mu rázně odpověděl: "Chtěli ti nakopat prdel, kiddo. Jestli chceš, zařídím, aby ti ji příště nakopali tak, že si nesedneš, co ty na to?"

"Jo takhle to je! Takže jsme tě s Noahem vyrušili od debaty s tím tvým quarterbackem!" zašeptala mi Debbie potichu.
" Není můj, je to jen-"
"Adam," představil se oběma. Vyhýbal se očnímu kontaktu se mnou, jako bych tam nebyl.
"Tak… ještě jednou díky za záchranu, Adame. Já jsem Noah a tohle je Debbie. Chodíme na střední za město, takže jsi nás možná ještě neviděl."
"Jo, znám vás, slyšel jsem o vás, někdy," přiznal Adam, "každopádně, když už vás neohrožuje banda mých spoluhráčů, měl bych zase jít. Bylo hezké vás poznat, myslím."
"Počkej," zastavila ho Debz, "ty se znáš tady s Tommym, že?"
"Nesnažím se ho zmlátit, jako ostatní fotbalisti. Navíc, mluvil jsem s ním u svého auta, které lidi obchází obloukem, tak co myslíš, znám se s ním?" odpověděl a poprvé se mi za celou tu dobu podíval do očí. Věnoval mi pohled tak hluboký a upřímný, že mi bylo jasné, že mě jím posílá do háje. Adam je hrozný člověk - pamatuje si každou blbost, dokonce i ty, do kterých mu nic není.

"Takže jsi tak hezký, jak Tommy říkal," uculila se nevinně. Zabiju tě, Deborah!
"Pardon?" Adam jí dal druhou šanci na to, aby se opravila. Jakoby to popíral, samozřejmě, že je hezký. Nebo mu přišlo hloupé, že Debz zmínila moje jméno v souvislosti s ním… cokoliv to mělo být, nerozhodilo ho to. Vypadal stále sebevědomě, vyrovnaně a ještě si u toho stíhal potahovat ze své cigarety. Je to nechutné. Ani neví, co mu ty cigarety můžou udělat, a… je to nechutné!
"A sebevědomí máš na rozdávání, jak vidím," zamumlal Noah. Naštěstí ho Adam neslyšel.
Povrchně se uchechtl a vydechl kouř: "Líbí se mi, jak jsi odvážná, holka. Když to říkáš, tak to asi tak bude. A co se týče Thomase…"
"J-jsme kamarádi, Debbie. A já jen uznal, že nevypadá špatně," doplnil jsem ho. Nerad se dostávám do takových nepříjemných situací. Ne, že by se mi to stávalo často, ale i tak.
"Kdo se stará o to, co říkáš ty?" mrkl na mě Adam a zamířil do svého auta. Naprázdno jsem polkl.
"Ty bys měl!" ozvala se Debbie.
"Nech ho být," zastavil jsem ji, "pojďme."

***
"Řekni mi něco o něm," vyzvídala, když jsme seděli u stolu v nedaleké kavárně.
"O Adamovi?"
"No tak, viděl jsi jeho auto, jeho oblečení? Vypadá bohatě," mrkla na mě lišácky a já zakroutil hlavou.
"Až na to, že on tak jenom nevypadá, on je. A já nejsem zlatokop, to je holčičí záležitost. Jde mi spíš o povahu," přiznal jsem. Debb se zachichotala a chytila mě přes stůl za ruku.
"Aww, Tommy, to je romantické. On se ale nechoval moc příjemně, zvlášť ne k tobě," usoudila. Měla pravdu - Adam se ke mně nechoval tak, jak se možná chovají ostatní kamarádi, ale… byl to on. Tohle jsem měl, tohle je jeden z mých nejlepších přátel. Samozřejmě, je sobecký, soustředí se hlavně na sebe a je to blbec, občas, ale má mě rád. Věděl jsem, že ano, protože kdyby ne, moje kosti by už nedržely pohromadě. Jeho "kamarádi z týmu" i on sám by mi je lámali.

"Nedělejme si plané naděje, je až moc hezký na to, aby se zahazoval s někým, jako jsme my. Ale musím se zeptat - má ho velkého?"
Do konverzace vstoupil Noah s jeho nově připraveným kafém, které si položil na stůl.
"To jste si tak jistí, že je gay?" ztišil jsem se. Přehnaná pozornost nebyla třeba, zvlášť když zaznělo slovo gay.
"Prosím? Já jsem homosexuál a Dee je holka. Poznáme to."
"Za prvé, ona se stará o jeho peníze a ty se staráš o jeho… mužství, proč bych vám o něm měl vůbec něco říkat? Za druhé, je to kamarád, jak mám proboha vědět, jak velký je?!" na oba jsem se podíval s vážným výrazem. Hned mi ho oplatili.
"Jsme tvoji nejlepší přátelé, Tommy. Tenhle drsňák motorkář fotbalista Adam musí projít přes nás, jestli s tebou chce něco mít. Tak to v partách prostě bývá," usměje se do široka Debbie a Noah jen přikyvuje.
"Mohli bychom probírat jiné věci, než je Adam? Neznáte ho a on nezná vás, takhle je to nejlepší. Je populární, v posteli měl snad každou holku fotbalistů, motocrossářů, boxerů a všech ve školní posilovně. Není na kluky, myslím, na ty, co vypadají jako já," pousmál jsem se a napil se svého horkého nápoje, "neměli byste si s ním o čem povídat."
"Jako ty bys měl - neměl jsi ani jednu holku, ani kluka. Ve tvém věku už jsi jako jeptiška!" popichoval mě Noah. Sklopil jsem pohled a odkašlal si.
"No, ty bys byl určitě první, komu bych své sexuální zážitky hlásil," zamumlal jsem.
Nastalo ticho.

Chvíli ticha ukončila až Debbie: "Dobře, nebavme se o něm, ani o sexu. Co tvoje mamka, jak se má?"
"Jo, ona je v pořádku. Snaží se dostat druhou práci, stejně, jako já. Asi to bude náročné, jedna brigáda v kavárně a druhá kdoví kde, do toho škola a pak… ta věc."
"Zajímá mě ještě jedna věc - když je gay, proč měl v posteli holky?" zajímal se. Debbie ho s přísným pohledem napomenula.
"Vysmívá se mi za to, že tvrdím, že bisexualita taky existuje, přitom sám by vzal všechno, co má díru," pokrčil jsem nezaujatě rameny.
"Proboha, víme, že je super-atraktivní a asi taky pěkná děv-…společensky založená osoba, ale teď jsme tu my, Noah a Debb ve městě! Mohli bychom taky probrat něco, co se stalo nám. Například, někdo mě pozval na rande, pokud by to vás dva pitomce zajímalo," přerušila nám konverzaci.
Oba jsme zpozorněli, jako první se do toho pustil opět výřečný Noah: "Proč to ještě nevím, Deborah?!"
"Protože je to trochu trapné," odfrkla si a napila se, "je to holka. Jmenuje se Louise, vsadím se, že oba o ní víte."
"Takže se z tebe stává lesbička?" zeptal jsem se. Podívala se na mě pohledem jako vážně?
V kapse mi zavibroval mobil. Po prohrabání se celým obsahem kapsy se mi konečně dostal do ruky. Nová zpráva.
A-damn!: Tvoje knihy u mě doma, Twiggy.
Hah, dobrý pokus, Lamberte. Rychle jsem odpověděl:
-Přivez mi je ze samotného pekla, Satane.
A-damn!: Ani-kurva-náhodou. Buď si pro ně přijdeš, nebo je vyhazuju do drtičky.
Chtěl provokovat a měl to mít.
-Mám tu své NEJLEPŠÍ kamarády, prostě mi je zítra vezmi do školy.
A-damn!: Nezajímá mě to. Máš na to dvě hodiny. Rozluč se s kamarády, synku, doma tě čeká maminka.
-Mitchel nepřežije jednu blbou noc v jednom baráku s mýma učebnicema.
A-damn!: Taky tě miluju, JOE.

"Dobře, nechali jsme tě textovat a už jsme probrali celé moje lesbické rande, na které jsem ještě nepřikývla, ALE ani neodmítla. Tak zaprvé, kdo ti psal? A zadruhé, kdyby tě pozval na rande kluk, šel bys?"
Debb mě vyrušila z myšlenek.
"Umh… jo, asi. Kdyby mě na rande pozval kdokoliv, šel bych. Jo, a mrzí mě to, lidi, ale za dvě hoďky už musím být někde jinde."
__
Úplně mě těší to, jak vás zaujal děj téhle povídky :D Pro mě je to asi stejné, jako pro vás, něco nového.
DĚKUJU ZA ODEZVU, JSTE NEJLEPŠÍ <3


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Janimi Janimi | 3. března 2016 v 18:11 | Reagovat

Čo chudákovi Tommymu je????? :( Som zvedavá na pokračovanie ;-)  :-D

2 lenočka lenočka | 3. března 2016 v 18:57 | Reagovat

Zbožňujem Adama a Tommyho pri ich slovnych prestrelkách,sú úžasný :-D  :-)  :-P Dúfam,že Tommy nie je vážne chorý.Určite sa teším na ďalšie pokračko :-)

3 Karin Karin | 3. března 2016 v 21:03 | Reagovat

Ty jsou tak zlatý doufám že brzo bude další díl. :-D  :-P

4 Ellie Ellie | 5. března 2016 v 12:31 | Reagovat

Napínáš nás s tou Tommyho nemocí. :-D Jinak Adam se snaží chovat jako idiot, ale je vidět, že mu na Tommym záleží :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama