18. Children of Fate

2. srpna 2015 v 10:58 | Khaleesi |  Children of Fate


Pousměju se. "Adame, sakra, jsi tak mimo," položím si ruce na jeho stehna.
Na to se ale Adam zvedne do sedu a zapře se rukama za sebou.
"Já to neříkám, protože jsem opilý. Já tě miluju!" řekne. Mám chuť mu jednu natáhnout. Řekni mi tohle, až budeš při smyslech, pak ti budu věřit.
"Jo, jasně," přikývnu sklesle, "tak si zase lehni." Za ramena ho zatlačím zpátky.
Adam se na mě dívá těma jeho modrýma studánkama a já mám pocit, že roztaju. Fuck, teď není čas na moje puberťácké výlevy, musím se o něj postarat.
"T-tohle odnesu," vyhrknu a slezu z postele, na které jsem doteď seděl. Vezmu kbelík s nechutným obsahem a se znechuceným výrazem ho vyleju do záchodu. Z lékárničky vytáhnu nějakou mast a vrátím se k Adamovi.
Vlezu si zpátky na jeho postel a vymáčknu si trochu krému na prsty.
"Nemám ti zavolat záchranku?" zeptám se. Prsty přiložím na modřinu, a co nejjemněji mu ji natřu. Zatne zuby a zavře oči, ale vydrží to. Má je zavřené i po tom, co přestanu.
"Ne, novináři. A policie," naznačí. Zbytek si mám asi domyslet. Ano, novináři by se do toho pustili a policie by začala vyšetřovat, proč šel opilý za volant.
"Tak jo.. myslíš, že nemáš nic zlomeného? Můžu dostat doktora i sem, bude to diskrétní a.."
"Jsem v pořádku," přeruší mě potichu. Všimnu si, že jeho kalhoty jsou špinavé od krve. Otočím svou ruku tak, abych si viděl na dlaň. Mám na ní krev z Adamovy tváře.
"Musím ti svléknout kalhoty," oznámím mu nervózně.
"Do toho," povzbudí mě.
"Okay, to je v pohodě," zašeptám si potichu pro sebe. Rozepnu knoflík od jeho kalhot a stáhnu mu je, co nejvíc to jde.
"Potřebuju, aby ses trochu nadzvedl, jestli můžeš,.."
Poslechne mě a nějak se zavrtí, abych ho mohl svléknout. Ten zadek, ten zadek! Má nejlepší prdel, jakou jsem kdy viděl.
"To bychom měli," podotknu.
Poskládám jeho oblečení a s botami je úhledně položím na křeslo.

"Vyspi se, Adame, dobrou noc," popřeju mu a chystám se k odchodu.
"Počkej," uslyším hlas z postele. Otočím se na něj.
"Nechci, abys odešel. Mohl bys-" položí ruku na volnou stranu postele. Zatmí se mi před očima. Chce, abych tu zůstal.
"Chceš, abych tu byl s tebou?" nejistě dojdu zpátky k posteli.
"Prosím," poplácá na místo vedle sebe. Povzdechnu si a podívám se směrem ke dveřím.
"Neměl bych ti zavolat Morbida?" navrhnu mu. Špatná otázka, ale nějak se z toho vykroutit musím. Zakývá hlavou, jakože ne.
"Dobře, já.." ukážu směrem ven. Teď udělám, jakože se jdu převléknout a Adam mezi tím usne.
"Koupelna je hned za tebou, nechoď pryč."
Sakra, doteď byl jak mrtvý a najednou mu to mluví!
"Umh, já bych radši-"
Když uvidím prosebný pohled v jeho očích, rozmyslím se. Nemůžu mu odporovat.Ale jakmile mě tu zítra najde, okamžitě mě vyhodí, tím jsem si jistý. Jakmile vystřízliví, budu zase tam, kde jsem byl. Jen hloupý, naivní Tommy, který udělá všechno, co si Adam zamane.
Bože, jsem takový blb. Měl bych se sebou něco dělat. Vůbec nevím, proč to dělám. Budu z toho mít jenom problémy.

Zalezu do jeho koupelny a shodím ze sebe oblečení. Zůstanu v triku a v boxerkách, kdybych byl polonahý, nemuselo by to pro mě být … výhodné.
Vždycky Adama poslechnu. Vždycky dostane, co chce. A jestli chce mě, má mě mít.
Začnu si čistit zuby. Má tu jeden zabalený kartáček, prostě má vždycky něco pro návštěvy. Celou dobu se dívám na svůj odraz v zrcadle. Co na mně Daniel vidí? Co na mně viděl Adam?
Skloním se k umyvadlu, abych si opláchl obličej. Když svůj pohled zvednu zpátky k zrcadlu, stojí za mnou Adam. Nadskočím leknutím.
Chvíli na sebe jenom tak zíráme v zrcadle. Na jeho tváři panuje vážný výraz. Vždyť se skoro nemohl zvednout, co to sakra…
"Tvoje tvář pořád krvácí, něco ti s tím udělám," prolomím ticho, které mezi námi nastalo.
Otevřu lékárničku a vytáhnu z ní náplast a desinfekci s papír na vyčistění.
Chytím Adama za paži a přitáhnu si ho k sobě.
"Bude to štípat," upozorním ho a nastříkám trochu desinfekce na papírek. Ucítím, jak se rukou opře o umyvadlo za mnou. Přiložím papírek na jeho krvácející ránu a otřu z ní krev.
"Au," přivře oči a místo umyvadla se opře o můj bok. Respektive, stiskne ho.
Zhluboka se nadechnu.
"Mám to," vezmu si náplast a nalepím mu ji na tvář. Přejedu po ní prstem, abych se ujistil, že drží.
Adam mě vezme za ruku, kterou mu sahám na obličej, a podívá se mi do očí.
Uhnu pohledem a odstoupím od něj.
"Vyčisti si zuby, nebo se odlič, nebo co já vím a.. pak přijď, asi, teda," řeknu nejistě. Při odchodu ještě narazím do dveří, načež moje tvář zrudne jako rajče. Trapas.

Zavřu Adama v koupelně a projdu se po jeho ložnici. Asi bych se tu bál, můj pokoj tady je mnohem menší. Nebojím se tmy, jenom… Vlastně, bojím se tmy. Prostě z ní mám takový špatný pocit.
Přejdu k obrovské televizi a podívám se na ni. Jak často se na ni vůbec dívá?
Nějakou chvíli chodím okolo a prohlížím si každou prkotinu, co najdu.
Rozhlédnu se. Můj pohled se zastaví u dveří z jeho pokoje. Teď mám šanci odejít.
Ale já nechci odejít.
S povzdechem zakroutím hlavou a lehnu si na Adamovu postel. Jednu noc bych s ním přežít měl, doufám. Pokud mi nehodlá poblinkat záda.

Ležím v posteli a dívám se do zdi. Prostě jen tak. Moje myšlenky nesměřují nikam, ostatně, proč by taky měly. Točím se jen okolo hrstky věcí. Adam, Daniel, Morbid. A když k tomu připojíme čarodějku Liz, o které jsem, mimochodem, dlouho neslyšel, máme to kompletní.
Žárlení, nežárlení, vztahy, láska, podvody, bla, bla, bla. Ostatní třiatřicetiletí chlapi mají ženu a děti. Nebo alespoň jasno v tom, že budou mít. A já mám dva chlapi. Jednoho bezhlavě miluju a s druhým randím, protože toho prvního miluju. Wow, poslední dobou mám tyhle hluboké chvíle, kdy prostě přemýšlím, celkem často. Měl bych se sebou něco dělat. Když si pořád budu něco připomínat, nebo vyčítat, tak..
/Tommyho deep vsuvka, jako každý díl, protože, chlapec nemá do čeho píchnout :D/

Prudký náraz na postel hned vedle mě probírá z myšlenek.
Odsunu se víc na kraj postele a otočím se k Adamovi zády. Když už tu musím být, ať mě netýrá tím pohledem na něj, jak je zmlácený. A jak je při tom pořád hezký.
"To pořád smrdím chlastem?" ozve se po chvíli.
Nakrčím obočí. "Ne, proč?"
"Že jsi tak daleko. Já vím, že chceš utéct, ale já si kvůli tobě čistil zuby snad třikrát za sebou," obejme mě jeho velkou silnou rukou okolo pasu a já jsem nedobrovolně přitáhnutý k němu.
"Vždycky mi utečeš. Jsi tak blízko a pak jsi tak hrozně daleko," mluví mi do mých rozcuchaných vlasů. Má ruku položenou na mém břiše a já se stahuju co nejvíc. Komu by se nelíbily svaly?
"Jdi spát," pobídnu ho a snažím se ho odstrčit. Jeho stisk na mně poleví a já si oddechnu. Zase se chci odtáhnout, ale než se stihnu jakkoliv pohnout, sklání se nade mnou.
"Proč mi to děláš?" zeptá se. Pohledem tiká mezi mými rty a mýma očima. Pořád tam a zpátky.
"Chtěl jsi to, tak tu ležím. Tak sorry, že se k tobě zrovna nelísám," pokrčím rameny.
"Ty víš, co myslím," nahne se ke mně.
Neměl teď být tuhý a chrápat vedle mě, jako pořádný opilec? Když už chlastám a pak lezu za volant, tak alespoň pořádně, ne?
"Udělej pro mě ještě něco," promluví. Cítím na svých rtech, jak se ty jeho hýbají. Je tak blízko ke mně, že cítím jeho dech. Až moc voní po zubní pastě.
"Chceš toho nějak moc, nemyslíš?"
Na konci věty mě umlčí polibkem, který mi věnuje. Překvapeně vydechnu.
Nasaje můj spodní ret a na chvíli se do něj zakousne, než se znovu pustí do líbání mojí pusy. Teď už je to Tequila, žádná zubní pasta.

"Ne," odporuju mu při pauze na nadechnutí. Adam na mě nebere ohled a dělá si, co se mu zlíbí. Okusuje moje rty, olizuje je.. na to, ať rovnou zapomene!
"Nech mě bejt!" zavrčím. Zatlačím mu rukama do ramen tak, aby spadl zpátky na postel. Adam se ale nevzdává a znovu se nějak dostane nade mě.
"Kurva, Adame, jsi opilý, nech mě na pokoji!" udělám to znovu. Tentokrát se ale posadím, takže mám větší sílu, než on, když leží.
"Ale já tě chci," oznámí mi naštvaně.
"A já chci hodinky s vodotryskem," přidržím ho na posteli do té doby, než se kompletně vzdá.
Lehnu si zpátky vedle něj a natáhnu se na vypínač, abych zhasnul světla.
Jakmile je tma, Adam to zkusí znovu. Chytí mě za bok a zašeptá mi zezadu do ucha:
"Když ti je koupím, vyspíš se se mnou? A pak se mnou zůstaneš?"
"Popovídáme si, až budeš při smyslech. Teď za tebe přemýšlí tvůj penis," odpovím rázně.
Dostanu letmý polibek na lopatku. Moje triko je odhrnuté až tak, že mě škrtí.
"Jsi fakt neodbytný," zamračím se. Poslepu nahmatám jeho ústa a vtisknu mu na ně polibek.
"Dobrou noc, pretty kitty," neodpustí si mou přezdívku. Sakra, jak já ho nesnáším. Hlavně ten jeho spokojený hlas, když dosáhne toho, co chce. Nepřímo mi říká: "Haha, zase jsme vyhrál." Už jen tím tónem, jakým mluví.
"Dobrou," odseknu.
Když tak přemýšlím, přesně tuhle "pusu po tmě" jsem mu dával už před několika lety. Jestli tímhle začalo opakování toho, co jsme měli, pak nechci vědět, co přijde.

***
*Adam
Probouzím se s rukou okolo něčího pasu. Rychle se posadím a otevřu oči.
"Tohle není Matty," usoudím. Svou ruku stáhnu k sobě a porozhlédnu se. Alespoň, že tohle je moje ložnice.
Najednou mi hlavou vstřelí prudká bolest.
"Au," syknu. Co se stalo včera? Proč na druhé půlce mojí postele spí Tommy? A ještě, proč jsem ho celou noc objímal?
"Tommy?" zeptám se opatrně. Je vzhůru. Taky se posadí a odpoví: "No?"
"My dva jsme spolu…to?" naznačím. Jeho výraz se změní na něco, co jsem u něj dlouho neviděl. Je to něco mezi naštváním a zklamáním.
"Věděl jsem to!" zaprská a vyhrabe se z mojí postele.
"Počkej, co se stalo, nerozumím tomu!" rozpřáhnu ruce, jako bych čekal, že mi v nich přistane nějaká odpověď, nebo přinejlepším rovnou celý Tommy.
Silné bouchnutí dveřmi mojí bolesti hlavy moc nepřidá. Zapadnu zpátky do polštářů.
__
↓ Omluvte mojí třídenní neaktivitu, měla jsem trochu výpadek:D
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 2. srpna 2015 v 17:02 | Reagovat

Ach jo, já tušila, že to tak dopadne :-( Adam by si měl velmi rychle rozpomenout.

2 zimka zimka | 2. srpna 2015 v 21:31 | Reagovat

TED BY MAL DOBEHNUT MATTY S KUŘETEM
EEEE KUFR SOM MYSLELA
ALE
MUSIS
VEDET
ZE
SOM
STALE
NA ADAMOVO STRANE
CMUK

3 Karin Karin | 2. srpna 2015 v 21:47 | Reagovat

To sem si mohla myslet že ráno Adam nic nebude vědět. :-?

4 Steeeva Steeeva | Web | 5. srpna 2015 v 20:28 | Reagovat

tak to bola teda ale poriadne dlhá časť veľmi sa mi to páčilo
ja som to vedela, že si to nebude pamätať ale je to obrovská lebo to bolo po dlhom čase konečne pekné :-(  :-(  :-( tak nech sa rýchlo spamätá debil :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama