14. Children of Fate

22. července 2015 v 2:07 | Khaleesi |  Children of Fate

Přijedeme do restaurace a usadíme se ke stolu. Daniel mě samozřejmě celou dobu drží buď za ruku, nebo dokonce za pas. Jídlo je skvělé, ale jakmile se podívám na Daniela, okamžitě přestanu vnímat, co jím. Prostě se na něj dívám a kochám se, protože.. proč by ne? Je hezký.

"Takže, Tommy," řekne smyslně, "řekni mi něco o sobě."
"Já nejsem zajímavý. Jsem jenom chlápek, co vlastně neví, co chce," pokrčím laxně rameny.
"Takže se mám začít ptát?" zkusí to znova a já odpovím lehkým pousmáním se.
"Víš, o mně se dá pořád dočíst na google, ale o tobě toho moc nevím," postěžuju si naoko. Daniel se doširoka usměje a napije se.
"No tak, já se ptal první," jemně vyšpulí spodní ret a mnou projede vlna něčeho, jako potěšení.
"Tak se ptej. Odpovím na všechny tvé otázky, pokud na ně odpovíš i ty," navrhnu a on přikývne.
"Hmm," zamyslí se, "vybral jsem pro tebe dobrou restauraci? Myslím, líbí se ti tu?"
"Ano, je to tu skvělé, vážně," odsouhlasím nadšeně a nenápadně se porozhlédnu okolo. Bere mě na jednoduchý oběd do tak luxusní restaurace. Takový luxus jsem neměl ani s Adamem - a to je prachatý zpěvák! Proč pořád myslím na Adama? Jsem tady s Danielem a musím se soustředit jenom na něj. Pořád se k němu vracím. Se mnou je to jako na houpačce - jednou jsem nadšený z Danielovy přítomnosti a hned na to
"Líbí se mi tu. Chodíš sem často?" vrátím mu otázku.
"Chodím sem se speciálními lidmi," uzná.
"Speciálními? Je jich víc?" zatvářím se ublíženě a hned na to se oba zasmějeme.
"V rozpětí půl roku dozadu a půl roku po dnešním obědě se mi zamlouváš stoprocentně jen ty," znovu začne jeho oblíbený styl konverzace, "hodíš se na to."
Lichotky, lichotky..
"Podívej se na sebe," pokyne ke mně rukou, "přímo zapadáš do luxusního prostředí."
"Já, samozřejmě," zakroutím s úsměvem hlavou, "jen mi lichotíš. Malé, sladké lži."
"Neříkej, že se ti nelíbí lichotky!" spíš mi to nakáže, než by se zeptal, ale stejně je u toho roztomilý. On prostě nedokáže být nějak vážný, pořád se musí tak sladce usmívat, mrkat na mě.. ugh!
"Samozřejmě, že líbí, ale-"
Chci mluvit, ale on si přiloží prst na rty, čímž mě utiší. Místo toho položí vlastní dotaz: "Tak proč si myslíš, že lžu?"
"Protože když se snažíš získat chlapa, nebo i ženu, prostě lichotíš. I když to zrovna není nejpravdivější," vysvětlím, "je to pro potěšení toho druhého. A pak to všechno časem vyprchá, jako bublinky v šampaňském."
"Vypadám na to, že bych si vybíral muže, kterým bych musel lhát?" nasadí autoritativní tón hlasu. Spletl jsem se. Teď je jako druhý Grey, nebo jak se ten strejda jmenoval. Akorát, že hezčí. A gay.
"Jak mám vědět, jaké muže si vybíráš? Chceš mě snad seznámit se svými objevy?" trochu ho poškádlím. To nikdy neuškodí. Doufejme.
"Můžeš soudit podle sebe. Já si myslím, že jsem si vybral víc, než dobře. Výborně, excelentně," pochválí se.
"Pokud si vybíráš chlapy jako já, pak se nedivím, že jsi sám," zabrblám potichu a uhnu pohledem.
"Slyšel jsem to," zamračí se na mě, "a abys věděl, nejsem sám."
"Nemrač se, budeš mít vrásky," pokárám ho, "nejsi sám? Tak proč mě zveš na rande?"
"Nejsem sám, jsem s tebou. Je milé, že tomu oba říkáme rande," mrkne na mě.
Na to neodpovídám, jen se usměju. Nějak nevím, co na to říct.

"Jak ses dostal k Adamovi?" zeptá se mě.
"No, šel jsem na konkurs, dá se říct,.."
"Ne, já myslím, jak ses k němu dostal teď?" položí otázku trochu jinak. Zhluboka se nadechnu a vydechnu.
"Promiň, nevhodná otázka," omluví se po chvíli ticha.
"V pořádku, já jen.. přemýšlím, proč jsem k němu vlastně šel. Byla to náhoda, alespoň doufám. Vyhodil mě. Pak přišel s tím, jestli jsem v pohodě. A hned na to mě vyhodila moje bývalá přítelkyně.
Na schodech, po kterých jsem šel, mi vlezlo moje štěně pod nohy a já si udělal něco s kotníkem. Tak mě vzal do nemocnice a pak k sobě," vysvětlím. Daniel se na mě zaujatě dívá a přikyvuje.
"Ty máš psa?"
"Fenku," opravím ho, "Etta."
"Zajímavé jméno, já mám maximálně papouška. A jmenuje se Papoušek, protože jsem prostě kreativní," začervená se. Aww!

Naši konverzaci v restauraci táhneme ještě pár hodin a já mezi tím zjistím, že jeho matka pocházela ze Španělska a otec je z Itálie. Že má ještě mladší sestru jménem Francesca, které tak ale nikdo neřekl už od jejich dětství, protože jí všichni říkají Frankie. A bratra Eliase, stejně starého, jako je on. Daniel je z dvojčat. D,E,F - Daniel, Elias, Francesca.
Nevím proč, ale stejně jako jemu říkám Daniel, mám tendenci jeho sestře říkat Francesca. Líbí se mi celá jména, žádné zkratky.
Je mu dvacet pět. Tak mladý a zahazuje se se mnou. Rád poslouchá Beyoncé, snaží se dostat na každý její koncert. V hudebním vkusu se asi neshodneme, každopádně v televizních seriálech a názoru na sociální sítě ano. Má rád horory.
Jeho životní cíl je procestovat svět a najít si toho pravého někde za hranicemi. Kdekoliv, prý kromě Itálie a Španělska. Bydleli střídavě v těchto dvou státech, až se Daniel rozhodl jet natrvalo do Španělska a pak do Ameriky, Los Angeles, do Hollywoodu. Prý - do města hvězd, hledat tu svou. Romantické.
Jako malý chtěl být fotbalista, nebo módní návrhář. Prý je doteď hodně sporná povaha.
Pak ho to přešlo, chtěl být model, ale prý se na to dost styděl.

Říkal mi strašně moc zajímavých historek a já poslouchal jako malé dítě, když mu někdo předčítá pohádku. Samozřejmě, že jediný, kdo byl posilněný alkoholem, jsem byl já, takže jsem měl co dělat, abych se nemotal. A nemyslím z opilosti, ale z pocitů. Cítil jsem se divně.
Mix všech pocitů z našeho rande (?), alkohol a moje stydlivost před tolika lidmi, co tam byli, mi nedělaly moc dobře.
K večeru mě odvezl domů. Čekal jsem, že k němu domů, ale on to vzal rovnou k Adamovi. Nepřišlo mi to tak, že by mě nechtěl, jen je decentní. Gentleman.

"Díky," pokusím se o nejsladší úsměv, co umím, "bylo to pěkné."
"Připrav se na opakování," svůdně na mně mrkne, "je s tebou sranda,
"Budu se těšit," dodám, než znovu ucítím jeho rty na svých. Líbáme se. Ani jeden z nás to nějak nechce utnout, nechceme přestat.
Až se vrátím do tvrdé reality, zjistím, že jsme bohužel před Adamovým domem.
"Hezký zbytek večera, Tommy," zašeptá blízko mých rtů a než se stihnu vzpamatovat, zmizí ve svém autě a odjede. S povzdechem jdu dovnitř domu.

Tentokrát v předsíni nikdo není, stejně jako v kuchyni, obýváku a koupelně.
"Je tu někdo?" zeptám se do prázdna. To není možné, že bych tu snad byl sám?
"No tak, spolubydlící, kde jste?" zkusím to znovu. Nic. Domem se rozléhá ozvěna.
"Jo! Jo!" párkrát si poskočím z radosti, že jsem tu konečně sám. Budu se moct podívat na televizi, udělat twitterparty.
"Etto!" zavolám. Za pár sekund se z horního patra ozve dunivé narážení čtyř tlapek na podlahu a funění. Mám pocit, že se přerazí, až půjde po schodech.
Těsně před kuchyní se zasekne a rozhlédne se, odkud jsem volal.
"Tady jsem?" udělám na ni nechápavý výraz a ona nadšeně přiběhne za mnou. Pustím ji na Adamovu zahradu, dvůr, venkovní prostranství, nebo jak tomu chce říkat. Etta to zvládne a co oči nevidí, srdce nebolí. Nějaký ten bobek mu tam neuškodí.
"Pojď, jdeme," pobídnu ji a otevřu obrovské dveře, kterými se prochází do oplocené zahrady, nebo cokoliv to je. Jen ať se holka proběhne.
Jen co uhnu od průchodu, Etta vyběhne ven jako střela a začne nahánět nejbližšího motýla, co letí okolo.

Zalezu zpátky do domu a zamířím do svého pokoje. Při cestě mě ale zarazí skutečnost, že až tak moc sám nejsem. Skutečnost, v podobě zpoceného Adama, jen v boxerkách, který vypadá, že před chvílí zápasil s medvědem.
Chvíli na něj jen tak hledím, bez jakéhokoliv slova. Vlastně nevím, na co bych se měl zeptat. Možná na to, jestli můžu projít.
Probudím se z transu a kolébavě se rozejdu proti němu. Zase ten stav! Co to je?! To jsem si jako zaskákal a už je mi zase blbě?
Snažíme se vyhnout tomu druhému. Vždycky přestoupíme na stejnou stranu, dokud mě Adam svými velkými dlaněmi nechytí za paže a neotočí se zároveň se mnou, abychom si vyměnili strany.
"Ehm, taky tě zdravím," utrousí. Než se ale stačím odkolébat pryč, jsem zase nedobrovolně přitáhnutý Adamem k jeho tělu s nespokojenými slovy: "Počkat, počkat!"
Zamrkám řasami, abych na něj pořádně zaostřil. Nějak blbě se mi dýchá, jako bych měl z něčeho strach, byl nervózní, nebo něco. Mlží se mi zrak a podlamují se mi kolena. Mám pocit, že vypadám jako tučňák. Buď se mnou tohle dělá ten alkohol, co mi Daniel dal, nebo polonahý Adam, co právě stojí přede mnou.
"Tommy Joe, jsi v pohodě?" zeptá se mě. Jeho hlas je jiný. Nebo ho tak alespoň slyším.
"V naprostém pořádku," přikývnu.
"Nepřipadáš mi," nakloní se ke mně, asi, aby mi viděl líp do očí.
Po chvilce prohlížení si mého obličeje zkonstatuje: "Jsi zhulený."
"A ty jsi těhotný," zakroutím hlavou. Už ho vidím líp.
"Já to myslím vážně, dal ti trávu? LSD? Něco do pití?" začne na mě valit otázky.
"Nedal mi nic, nebral jsem drogy, blbče!" vzchopím se a odtáhnu se od něj.
"A vůbec, starej se o sebe!" dodám, než zmizím ve své ložnici.

Hned na to se rozrazí dveře od mého pokoje. Dovnitř vlétne Morbid s tím, že se budu stěhovat.
"A to proč?" zeptám se nevzrušeně. Lord Satan osobně, vítej.
"Protože Adam čeká návštěvu z Finska," oznámí mi s falešným úsměvem a zase odejde.
Mám pocit, že to se mnou vážně brzo šlehne. FIN BUDE TADY?
Vysvětlete mi to někdo. Adamův přítel si nechá v baráku, ve kterém bydlí Adamův bývalý bývalý přítel, ubytovat bývalého přítele?
Zítra ráno odcházím.
__
:'DD Zabte mě, whatever.
Sauli prostě musí příjet! Sauli je.. Sauli!
(A nebojte, Tommy sice ochází, ale ONI BUDOU SPOLU, ADOMMY ADOMMY ADOMMY)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 22. července 2015 v 9:03 | Reagovat

Sauli NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!! O_O Ale třeba by to mohl dát dohromady s Morbidem a byl by klid. :-D Tommy je vážně nějakej nafetlej, Daniel se mi nelíbí. :-?

2 ZIMKA ZIMKA | 22. července 2015 v 9:26 | Reagovat

TO S TIM PAPOUŠEKEM BYLO NDJSMSJSHSHWHWHEHWHEJEJEJJEJDNJJDDUJEJDJD
SAULI EEEEEEEEE
AT
JIM TAM DOVEZE VODKU NEJAKU ALESPON
AJ LIZA BY MOHLA NECO POKUKU
CMUK SASMAT ČUK:******

3 Janimi Janimi | 22. července 2015 v 15:16 | Reagovat

Tommy je dobre oblbnutý Danielom..a či aj niečím iným???...:-) no do toho blázninca ešte Sauli ;-)  :-D ,ale inak hej, mohol by to dať do kopy s Morbidom ako navrhla Ellie ;-)  :-D  :D

4 Katka Katka | E-mail | 22. července 2015 v 19:41 | Reagovat

Jo. Jsem pro. Sauli ať si veme Morbida. Tommy zase Adama :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

5 Karin Karin | 22. července 2015 v 21:09 | Reagovat

Zabiju zabiju ten zmetek je opět u Adama. :-D

6 Steeeva Steeeva | Web | 5. srpna 2015 v 19:31 | Reagovat

tak ty to tu ale poriadne zamiešavaš :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama