12. Children of Fate

17. července 2015 v 0:34 | Khaleesi |  Children of Fate


*Adam
Tak tohle bylo něco. Vypadalo to, že Tommy se nechá lehce oblbnout. A taky se nechal, ze začátku. Nechápu, co ho to najednou popadlo. Prý "přestaň". Jakoby sám nevěděl, že to chce. On to chce. Chce mě. Vím to, jsem si tím skoro jistý. Pojebaný Daniel, kdyby tu nebyl, mohl bych si tím být naprosto jistý. Ne - skoro jistý.
Moje nejlepší kamarádka pro dalších pár hodin bude lahev alkoholu, jak to tak vidím. Po dnešku se vážně potřebuju opít.

Zhluboka se nadechnu a vyjdu ze dveří své ložnice. Nenápadně zkontroluju, jestli je v Tommyho pokoji ticho. Nenápadně.. prostě přilepím ucho ke dveřím a čekám. Z pokoje se ozývá jen hlasité chrápání a následné pokřikování: "Etto, přestaň!"
Hned na to nastane hrobové ticho.
Pokrčím rameny a vydám se dolů po schodech, zpátky pro svou nedopitou skleničku. Když přijdu do kuchyně, podívám se na hodiny. Čtvrt na jednu ráno, hezký.
Vezmu skleničku mezi prsty a vypiju ji. Víno je sice alkohol, ale slabý. Chtělo by to něco silnějšího.
Skleničku uklidím do dřezu a začnu prohledávat skříňky. Někde jsem si schovával lahev Jacka, na kterou jsem si teď vzpomněl. Otevřu horní skříňku a prohrabu ji. Když moje ruka zavadí o sklo, vnitřně se zaraduju, jako kdybych našel poklad. Opatrně lahev vytáhnu a hrdě se na ni podívám.
Tohle je to, co potřebuju.
Otevřu ji a napiju se rovnou z ní, kdo by se špinil se skleničkou. Udělám pár loků. Cítím, jak moje hrdlo plní tekutina v barvě medu a mám z toho dobrý pocit. Mám dobrý pocit z pití? Začínám s alkoholismem?
V mém krku to začne nepříjemně pálit, takže lahev nechám lahví a zakašlu. Asi bych to neměl tak přehánět.
Nadechnu se, vydechnu a chystám se k další várce, když v tom se ve dveřích objeví můj občasný přítel. Ani se nemusím dívat ke dveřím, abych věděl, že to je on. Protože.. kdo jiný by to byl?
Bez pozdravu, nebo jakékoliv jiné známky zájmu se snaží proklouznout okolo mě.
"Kde jsi byl?" zeptám se klidně, s upřeným pohledem na něj. Otočí se na mě s nechápavým pohledem.
"Venku, mami," odsekne a protočí oči.
"To tě ta hádka vážně tak vzala?" zeptám se nevěřícně.
"Jak, tak?" odpoví mi otázkou.
"Natolik, že sis musel nechat obarvit hlavu na zeleno a zašpinit kalhoty," ukážu na skvrnu na jeho bílých kalhotách, "co jsi dělal, proboha?"
"Barvil jsem si vlasy," odvětí, "a trochu se mi to vymklo z rukou, takže jsem od toho celý."
"Výborně. Snad víš, jak se zapíná pračka," mrknu na něj. Neodpoví, jen se odebere do koupelny.
" A Matty?" zavolám za ním.
"No?"
"Víš, na čem jsme se domlouvali, že?" Přesvědčím se, jestli pořád ví o naší nepsané smlouvě.
"Na čem?" vrátí se zpátky za mnou, tentokrát polonahý.
"Žádná láska," připomenu mu a on se zatváří ublíženě.
"Říkal jsi, že mě miluješ," založí si ruce na prsou. Jasně, věta každé ženské "tvrdil jsi, že mě miluješ, tak se čiň, chlape!"
"Ale já tě nemiluju. Vlastně jsi mě donutil ti to říct, jinak bys odešel."
"Ale já tě miluju, Adame! Jde ti jenom o to, abys se mnou mohl spát? Abych neodešel a nenechal tě tu s tvým vlastním hostem?!" zdůrazní slovo - hostem. Předhazuje mi to, co jsem řekl já jemu.
"Zlato," s povzdechem přijdu k němu a dám mu pusu na čelo, "neber si to tak. Už se nerozčiluj, netrap se tím a.. přijď za mnou do postele, to bude lepší, ano?"
"Dobře," odsouhlasí tiše a hned na to se ztrácí v koupelně.
Já se ještě jednou napiju a dnes už po milionté se odeberu do ložnice. Vlastně do koupelny, která k ní patří. Jsem naprosto vyčerpaný. Víc psychicky, než fyzicky.
Stoupnu si k umyvadlu a podívám se na sebe. Mám červené oči. Wow, asi jsem to chytil od Tommyho. Pustím vodu a opláchnu si obličej, pak si vyčistím zuby. Je mi líto si čistit zuby, když jsem pil, ale nesmím Mattymu smrdět alkoholem.
Při cestě k posteli ze sebe skopu oblečení a nechám ho pohozené na zemi. Uklidím to, ale až pak.
Lehnu si do postele a dívám se do tmy. Samozřejmě, že mám naproti postele obrovskou televizi, ale nějak se mi nechce zase vidět zprávy a poslouchat drby. Kdybych se objevil já, určitě mi o tom někdo dá vědět. Chvíli po mně se dostaví i Matty. Lehne si vedle mě, opět beze slova.

"Adame?" zeptá se mě po chvíli ticha. "Proč to vůbec děláš?"
"Co dělám?" nakrčím obočí.
"Tohle všechno. Tyhle věci okolo zamilování se, lásky, vztahů," vysvětlí mi.
"Pořád ti nerozumím."
"Proč se bojíš, že by ses mohl zamilovat? Z čeho máš strach? Proč mi musíš předhazovat, že jsem jen občasný přítel?" vyvalí na mě haldu otázek.
"Nebojím se toho, láska je normální, přirozená věc. Říkám ti to, abys to věděl, nic víc, nic míň," řeknu nevzrušeně, načež se od Mattyho ozve povzdech.
"Mám pocit, že se bojíš. Bojíš se toho, abys nedopadl jako ten vedle," vede si dál svou.
"Ten vedle?" zopakuju.
"Tommy," dodá, "víš, když jsi mi jednou říkal o tom, jak to mezi váma bylo.. udělal jsi mu hroznou sviňárnu, Adame. Hroznou. Nechal jsi ho tak a šel sis užívat jinam."
"Před pár hodinama jsi mu nemohl přijít na jméno a najednou se ho zastáváš?" přeruším jeho monolog.
"Neskač mi do řeči, není to slušné," napomene mě, "ale ty se strašně bojíš, abys tak nedopadl. Máš strach z toho, že tě může někdo odmítnout, podvést, nějak zradit a nedej bože, opustit tě."
"Nemám strach, Matty. Jen se mi to momentálně nehodí do života. Mám kariéru, potřebuju být sám a.."
Tentokrát jsem přerušený já.
"Nelži mi. Tohle není kariérou, tohle není tím, že se ti to nehodí. Adame, já se dokážu vypořádat s tím, že mě nemiluješ. Ale jsou tu lidi, kteří se s tím nevypořádají nikdy," zase nahodí Tommyho.
Je zdrogovaný? Někdo mi ho vyměnil? Někdo mu vymyl mozek? Kde je Matty, který neměl plnou hubu keců a prostě se mnou spal? Kde je Matty, co útočil na Tommyho?
"On mě nepotřebuje. Má Daniela," odfrknu si.
"Neštvi mě!"
Po tomto pokynu mi v oblasti srdce přistane rána se slovy: "Ty máš srdce."
"Každý má srdce," ohradím se.
"Ale ty víš, jak to myslím, blbečku," zaprská na mě Matty, "ty máš srdce, dokonce plné citů. Jenže jsi ho zmrazil, nějakou vlastní vůlí. Stačí, abys touhle vůlí zase pustil topení."
Nerozumím. Co se s ním stalo? Radši mlčím.
"Zase nechápeš.. jak já ti to mám vysvětlit?" zabrblá. "Přestaň se tomu bránit."
"Tímhle mě navádíš k tomu, abych se zamiloval do Tommyho?" zeptám se.
"Ani za nic! Pořád vyžaduju, abys ho vyhodil, akorát beru zpátky to, kdy jsem ti řekl, ať si mezi námi vybereš. Ale stejně, nesnáším ho!" oznámí mi důležitě.
"Tohle je můj Matty," řeknu si potichu.
"Já to slyšel. A jenom tě chci probudit k citům, chápeš? Třeba by ses mohl někdy zamilovat do mě," položí si hlavu na moji hruď.
Wow. Právě jsem od Mattyho, úhlavního nepřítele všech mých "hostů" dostal přednášku o tom, jak se s tím Tommy nedokáže vyrovnat. Vážně jsem z koupelny vylezl na správné straně vesmíru?

__
Díl vcelku o ničem, spíš povídací, ale muselo to být. Prostě nemůžeme pořád jenom šoustat, že ano? C:
Poprvé a naposled, co se Matty chová normálně. Pak už to zase bude satan
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 17. července 2015 v 8:31 | Reagovat

Morbidovi spadlo něco těžkého na hlavu?! :-D Ale aspoň víme, proč se Adam chová jako debil.

2 ZIMA ZIMA | 18. července 2015 v 10:35 | Reagovat

STEJNE SU NA ADAMOVO STRANE
BO
MORBO
EEEE
DAJAKY
DIVNY

3 Katka Katka | E-mail | 18. července 2015 v 18:36 | Reagovat

Wow, že by se v Mattym hnulo svědomí?. Co se to děje? :-D  :-D  :-D

4 Karin Karin | 20. července 2015 v 22:17 | Reagovat

To je jen zoufalství a ne svědomí. :-)

5 Steeeva Steeeva | Web | 5. srpna 2015 v 19:05 | Reagovat

ho tak to je teda poriadna zmena od Mattyho alebo to len na Adama hraje ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama