8. Children of Fate

25. června 2015 v 18:01 | Khaleesi |  Children of Fate



Vyhodil jsem ho, to si klidně přiznám, občas se chovám jako blbec, ale záleží mi na něm. Možná i trochu lituju toho všeho, co jsem mu udělal. Je zvláštní, že je tu pro mě, vždycky když to potřebuju. Po tolika podrazech, co jsem mu udělal - buď mě vážně miluje, nebo nikoho jiného nemá.
Nebo prostě nechce přijít o slavnou známost.
Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. Vykašli se na něj, Lamberte!
Měli jsme spolu něco, nezapírám to. Nezapírám ani to, že to bylo celkem hezké. Ale to, že si to s sebou táhne až doteď je nemoc. Zasekl se v minulosti.


Vlezu do koupelny a vyčistím si zuby. Fuj, už žádné sušenky. Nikdy. Dieta je dieta.

*Tommy

"Naser si, vážně si naser," zabouchnu dveře a položím se na postel. Debilní kotník. Kdyby mi Etta nevlezla pod nohy, nemusel jsem tu vůbec tvrdnout s těma dvěma hrdličkama. Tím myslím, jeden namyšlený blbec Morbid, který by si ze mě nadělal do kalhot, kdyby mu za zadkem nestál jeho přítel s vymytým mozkem, Adam.
Já vyvolávám konflikty. Jasně, já. Jsou mi oba totálně ukradení, nenávidím je.
A hlavně, že vždycky, když mi nadává, začnu bulet jak malá holka. To se mám čím chlubit.
Proč tu vůbec jsem, když mě tak hrozně moc chtějí dostat pryč?


Možná proto, že nemůžeš odejít, připomenu si.

To nevadí. Nový mobil si jít koupit můžu, nějaké peníze mi ještě zbyly z práce u September Mourning. Ty, které jsem stihl schovat před Liz.
Alespoň odtud vypadnu, nechám prostor dutohlavovi a Adamovi na jejich.. věci a sám si pročistím hlavu.

*Adam

"Ady," přikrade se za mnou i Matty a všemožně se dožaduje mojí pozornosti.
Líbá mě, osahává mě po celém těle a šeptá mi slova, která ani pořádně neposlouchám.
Moji mysl momentálně zaplavují myšlenky na to, co jsem před chvílí řekl. Myslel jsem to všechno vážně? Proč si přestávám být jistý svými rozhodnutími? No tak, samozřejmě, že jsem to myslel vážně. Měl bych se začít soustředit.
"Posloucháš mě vůbec?" zavrčí Matty naštvaně.
"Cože? Promiň, já.." snažím se ze své nepozornosti nějak vymluvit, ale nic mě nenapadá.
"Co je tak důležitého, že mě ani nevnímáš, jak moc o tom přemýšlíš?!" založí si ruce na prsou.
Tommy je jenom o pokoj dál. Kdybych teď chtěl, můžu za ním jít a omluvit se mu. Ale neudělám to, na takovou úroveň se neponížím. Vlastně, nic jsem neudělal, za co bych se měl omlouvat? Hrabe mi, nebo co?
"Je to ten vedle, Thomas, Tommy, nebo jak se vlastně jmenuje, že? Je důležitější než já?" už nedrží moje boky, ale žduchne mě tak, že zavrávorám a musím se opřít o umyvadlo, abych nespadl.
"Není!" odpovím mu rázně, ale on mě neposlouchá. Vede si svou za každou cenu.
"Ten tvůj Tommy mě pěkně sere! Když tu nebyl, bylo všechno v pohodě!"
"Přestaň na něj nadávat," řeknu klidně.
"Ať táhne zase do prdele, za svou holkou, nebo pod most, je mi to jedno! Nemá tu co dělat! Tohle je tvůj dům a jeho tu nikdo nechtěl!" zaprská.
"Zadrž," jeden prst mu dám na rty a tím ho utiším, hned ho zase sundám, aby zopakoval, co říkal, "zopakuj to."
"Ať jde za svou holkou," nechápavě se na mě podívá.
"Dál," poručím.
"Nemá tu co dělat," opakuje větu, kterou řekl.
"Pokračuj."
"Je to tvůj dům a on,.."
Zadržím ho se slovy: "Správně, zlato, je to můj dům. On je tu host a nemůžu jen tak vyhodit hosta."
"Takže já jsem taky host?!" ožene se po mojí ruce. Tváří se jako posel z pekla, má tak naštvaný výraz.
"Stejný host jako on," odsouhlasím.
"Srovnáváš mě," ukáže směrem k Tommyho pokoji, "s ním?! Nesahá mi ani po kotníky, nějaký pobuda, ať jde, odkud přišel!"
"Ano, srovnávám tě s ním. Je tu stejně jako ty, jste oba moji hosté a stejně jako ty, Tommy může zůstat, jak dlouho bude chtít," odpovím mu klidně, mezi tím, co on se rozčiluje. Aby za chvíli nevybuchl jako sopka..
"Chtěl jsi říct, že ho nějak šetrně pošleš do prdele, že ano?" opraví mě. Vsadím se, že si je jistý tím, že ho poslechnu.
"Ne," zakroutím hlavou, "řekl jsem, že může zůstat, jak dlouho bude chtít."
"Víš co? Když nechceš být se mnou, tak si třeba šukej s ním! Je hnusný, protivný, nezdvořilý a.."
Chytím Mattyho za paži a vyměním si s ním místa. Tentokrát se opírá zády o umyvadlo on, ale nedobrovolně. Tisknu mu paži a mluvím blízko jeho obličeje: "Už nikdy tohle neříkej. Tommy není hnusný, ani protivný a pokud se k němu chováš stejně jako ke mně, pak se nedivím, že je nezdvořilý. Je tu pár hodin a ty jsi ho stihl začít nenávidět, protože na něj žárlíš? Udivuješ mě, Matty."
"Naser si," odsekne a trhne paží, aby se dostal ode mě, "dávám ti na výběr, buď já, nebo on!"
"Nehodlám si mezi vámi vybírat!"
Než se naděju, jeho ruka vystřelí proti mojí tváři. Naštěstí mám dobré reflexy a stačím ji chytit, než mě jeho dlaň udeří.
"Nepřeháněj," pokárám ho.
"Miluješ mě?" přivře oči. Vypadá dost vytočený. Asi jsem to přehnal, jako vždycky.
"Matty, ale-" naše nepsaná smlouva vychází z toho, že se do sebe nezamilujeme!
"Pak si vybereš. Skončil jsem," odstrčí mě a zmizí ve dveřích jako pára nad hrncem.
"Co jsi za chlapa, když mi dáváš na výběr mezi tebou a dlouholetým kamarádem?!" rozhodím rukama a následuju ho.
"Jsem tvůj přítel a ty mě budeš respektovat, jak se sluší a patří, Adame. Dávám mu měsíc, protože jsem velkorysý. Jestli tu bude dýl jak měsíc, postarám se o to, aby odešel dobrovolně."
Pak mi dramaticky zavře dveře před nosem.

*Tommy

Poslední věc, co si zastrkám do kapsy na kalhotách, je peněženka. Zbytek mám v mikině.
"Co tu zase děláš?!" vyjekne na mě a opráší si triko. Copak jsem špinavý, abych to přenášel i na něj?
"To samé, co ty. Bydlím," protočím očima. Vypadá, že za chvíli něco rozbije, nebo že mu za chvíli praskne hlava. Kéž by.
"Dlouho nebudeš, takže si to užívej, dokud můžeš, ty," prohlédne si mě od hlavy až k patě a zpátky, "člověče."
"Važ slova, Matty. Adam se tě jednou přestane zastávat a sám dobře víš, že bez něj by sis moc nedovolil," mrknu na něj. Teď si dovoluju já a asi bych měl přestat. Z minuty na minutu se ze mě totiž může stát bezdomovec.
"Co si to dovoluješ, kdo si myslíš, že jsi?!"
"Tommy, těší mě," natáhnu k němu ruku a arogantně se usměju. Hned si ji dám zpátky podél těla. Ještě by mi ji zlomil.
"Modli se, aby ses dožil rána," odběhne rychle jako střela. Tohle ode mě asi nečekal.

Odejdu hned po něm, až na to, že on se šel zavřít do jiné části domu a já si jdu koupit mobil, abych se mohl socializovat alespoň s Ashley nebo Sutanem, když se oběma mými spolubydlícími není důstojná řeč. Když si vzpomenu, jak dlouho jsem jim nevolal, je mi až trapně.

Vyjdu ven z vchodových dveří a nadýchám se čerstvého vzduchu. Snad to s tou nohou nějak ujdu, cetrum města přece není tak daleko. Možná se porozhlédnu po nějaké společnosti. Po nějakém společníkovi.
__
Pojďme se všichni hádat, protože.. proč ne, že? :D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | E-mail | 25. června 2015 v 19:04 | Reagovat

No hezky se všichni štěkaj. Jsem zvědavá komu nejdřív dojde trpělivost. :-D  :-D  :-D

2 Zuzu Zuzu | Web | 25. června 2015 v 19:26 | Reagovat

Jsem ráda, že se Adam alespoň postavil i Morbidovi, když už se jinak chová jako hajzl...:)

3 Karin Karin | 25. června 2015 v 20:52 | Reagovat

Jsem zvědava kdo z nich první vypění doufám že ten kretén Matty. :D  :-D

4 Ellie Ellie | 27. června 2015 v 12:28 | Reagovat

Bezdomovec by měl být z Mattyho. Nemá do toho Adamovi co kecat . snad se Adam někde praští do hlavy a přestane se chovat jako vůl.  :-D

5 ZIMA ZIMA | 27. června 2015 v 14:27 | Reagovat

HELE TY STAROUŠKU MUJ
JAKO ALE BY BOLA VCELKU AJ SRANDA POSLAT TOMMAŠA POD MOST NEMYSLIŠ?

6 Steeeva Steeeva | Web | 5. srpna 2015 v 12:27 | Reagovat

je to poriadna mela ale je to na jedne strane zábavné ale na druhej by som si z toho vytrhala všetky vlasy ako ma toto sere [:tired:]  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama