5. Children of Fate

6. června 2015 v 12:37 | Khaleesi |  Children of Fate


Zabrání mi v tom noha, kterou strčí do dveří. Kéž bych ti ji ucvakl.
"Co ještě chceš?!" rozhodím rukama a znovu otevřu dveře.
"Kolik jsi toho vypil, Tommy Joe?" zeptá se starostlivě. Vyhnul se odpovědi a ještě dělá, že se teď velice stará. Najednou, doteď to bylo: "Byl jsi JENOM můj přítel, JENOM jsem tě podváděl, JENOM jsi se mnou byl půlku mého života, Tommy, na tom nezáleží, už tě nepotřebuju.."
"Neměj péči," odpovím mu sarkasticky, "doteď jsi ji neměl, neměj dál."
"Chtěl jsem vědět, jestli jsi v pořádku," podívá se na mě. Pohledem mě přejede od hlavy až k patě a zase zpátky. Hned na to se zamračí, asi se mu moc líbí můj styl - rozcuchané vlasy, kruhy pod očima, červené bělmo očí, všemožně opuchlý obličej, triko a černé kalhoty. Nic extra, jako vždy.
Kdysi mu to nevadilo.

"Každopádně," přiblíží se ke mně a za ramena mě žduchne směrem do chodby bytu, "je tu Liz?"
"Chceš mě znásilnit, nebo co?" nechápavě se na něj podívám a vystrkám ho zpátky ven. Nechci ho mít v baráku.
"Jasně,-" zasekne se Liz uprostřed věty a vynese přede mě dva kufry, "že jsem tady, Adame."
"Zdravím," Adam najednou obrátí a stane se z něj gentleman.
"A to znamená zase co? Přeskočilo ti? Co je v těch kufrech?"
"Znamená to, že si bereš svého psa a stěhuješ se. V těch kufrech jsou tvoje věci. Nehodlám žit v bytě s alkoholikem a chlapem, co řve na ženskou," nevinně na mě mrkne, vezme moje boty a vyhodí mi je za dveře. Adam jen potichu přihlíží.
"A kam mám podle tebe jít?"
"To je mi jedno," zaraduje se nad mým nacházejícím odchodem.
"Tenhle byt jsme kupovali jako pár, spolu!" ohradím se.
"Nezapomeň, co jsem ti říkala o Adamovi a o tom, jak tě tu nechal, kvůli odmlouvání, hm?" letmo se podívá na Adama.
"Fajn, Liz, když chceš, klidně! Nepotřebuju tě," pokrčím rameny a vezmu si kufry.
"Pojď, Etto," pobídnu ji a ona se za mnou nadšeně rozběhne.
Bez dalších slov vyjdu za dveře a obuju si boty. Liz za mnou zabouchne dveře a já se s Adamem v patách vydám po schodech dolů.
"Nechceš pomoct?"
Zase. Zase se o mě stará. Jako by mu nestačilo, že už jsem ho poslal do prdele jednou.
Mlčím.
"Kam teď půjdeš?" zkusí to znovu. Povzdechnu si.
"Asi k mamce, jak mám asi vědět, kam půjdu?" odpovím otázkou. Na druhou stranu, ani on nemůže vědět, kam půjdu. Kam vůbec půjdu?
Letmý dotek na mé ruce a zbavení se jedné zátěže mě vytrhne z myšlenek.
"Nech moje věci být!" zavrčím a chci si vzít svůj kufr zpátky. Adam je jako skála a odmítá povolit.
"Mám teď volný celý dům, možná bych tě mohl vzít k sobě, co ty na to?" nabídne.
Poslouchá mě vůbec? Snažím se ho tu odbývat už dobrých pár minut. Tady chlápek se nevzdá.
"Jak milé, Adame. Nech si to pro svého nudistu, jo?" snažím se mu vytrhnout své věci z jeho pevně svírající dlaně, ale nakonec to vzdám. Kdo potřebuje dva kufry, když může mít jenom jeden.
"Koho myslíš?" dotčeně si sáhne někam k srdci, jakoby říkal: "To myslíš vážně? Já? Já jsem anděl!"
"Jak mám asi vědět, jak se jmenuje? Blonďák, všude se promenáduje bez trika, někdy i bez kalhot, třeba u tebe doma.."
"To sis mohl odpustit, Matty je celkem slušný kluk," pokárá mě.
"Naser si. Vezmi si svého slušného kluka a táhněte spolu třeba do prdele, ani na jednom z vás mi nezáleží."
Snažím se dávat pozor na schody, kufr je dost velký na to, aby mi zakrýval výhled na to, kam jdu.
"Už to chápu, ty žárlíš!" zasměje se Adam a já mám chuť po něm hodit nějakou cihlu.
"Dobrý vtip, já a žár-" zaseknu se uprostřed věty. Pod nohy mi vejde Etta a já o ni zakopnu tak nešikovně, že spadnu ze schodů. V noze mi nepříjemně křupne a já mám chuť rozbíjet. Au!
"Tommy Joe!" Adam okamžitě seběhne za mnou. Já se válím na zemi a skučím bolestí. Fakt super, takhle mě vidět nemusel.
"Jsi v pořádku?"
"Nesahej na mě!" odeženu ho. Snaží se mě zvednout. Marně.
"Co mám dělat?" zeptá se mě opatrně.
"Jsem v pohodě!" štěknu. Přitáhnu se za zábradlí a zvednu se na nohy. Hned na to se ale skácím na kolena.
Teda, málem. Adam mě zachytí.
"Je to jenom noha, Adame! Pusť mě!" zasupím.
"Jo, jasně, tak jdeme," poručí mi klidně a i přes můj odpor mě táhne k sobě do auta.
"Etto!" zavolám na ni. Potřebuju se ujistit, že je v pohodě, když jsem o ni tak hnusně zakopl.
Poslušně běží za námi. Dobrý, tak jsem to odnesl jenom já.
"Počkej tady, vrátím se pro tvoje věci," posadí mě na zadní sedadlo svého auta, nechá Ettu, aby si vlezla někam vedle mě a zavře mě tam.
Ohlédnu se za Adamem, který znova mizí. Otočím se zpátky a jemně si sáhnu na nohu.
"Au! Sakra," vyjeknu. Ucítím na sobě něčí pohled. Podívám se do zpětného zrcátka, ve kterém se na mě upírá pár tmavě hnědých, čokoládových očí.
"Co tady děláš?" zeptá se mě. Jako by ho zajímala odpověď, ať už řeknu cokoliv, skončím stejně. Pokud se s Adamem alespoň jednou opil, určitě už zná historku o Ratliffovi. A pokud spolu oni dva chodí, tak se mě bude snažit vší silou dostat pryč.
"Taky tě zdravím, nějak jsem přeslechl tvoje jméno?" opětuju mu zákeřný pohled, stejný, jakým se na mě dívá on.
"Matty Morbid," otočí se na mě z předního sedadla, "Adamův přítel."
"Tommy Joe Ratliff," představím se, "dobře pro tebe."
"Znám tě, nemysli si, že ne," hodí na mě pohrdavý pohled, "nejsi nějak zvlášť hezký, nevím, co na tobě Adam viděl."
"To samé bych mohl říct já o tobě," zamručím si pro sebe.
"Tak hele, abychom si to ujasnili. Já za tebou nechtěl jít, Adam chtěl, takže přestaň držkovat. A pořád jsi mi neřekl, proč jsi tady? Nemluvilo se o tom, že bys měl jít někam s námi," nasadí si sluneční brýle a zadívá se ven z okna.
"Protože jsem si pravděpodobně zlomil nohu," odpovím. On si prohrábne vlasy a povzdechne si. Buď je mu horko, nebo ze mě není nějak dvakrát nadšený. Nebo obojí.
"A proč do toho taháš Adama?" To bych taky rád věděl.
"Veze mě do nemocnice, sám tam asi nedojdu, ne?" poklepu si na čelo.
"To mi došlo. Proč má Adam kufry?" víc se natočí do okna.
"Stěhuju se," pochlubím se hrdě. Ve skutečnosti vůbec nejsem hrdý na to, že někam jedu. Ne s Adamem a už vůbec ne s tady.. Morbidem, nebo jak to říkal.
"To je sice hezké, ale zase, proč do toho taháš Adama?" zase se ptá na stejnou otázku.
"Protože se stěhuju k němu," usměju se na Adama, který právě poskládal moje kufry do auta. Proboha, do čeho se to namáčím..
"Děláš si prdel?" nudista Morbid se na mě opět otočí. Točí se tu jako káča v čepici a zase je bez trika, toho jsem si všiml až teď.
"Myslím to tak vážně, jako myslíš ty to, že jsi Adamův přítel," řeknu s klidem.
"Připrav se, že tohle nepřežiješ," pohrozí mi.
Adam nastoupí do auta, takže panu polonahému už nestihnu odpovědět a ani mě to nějak netrápí.
Přitáhne si Adama a začne se s ním líbat, načež já se s nechutí odkloním. Jestli mi chce tímhle ukazovat, jak moc je Adam jeho, je to chabý pokus. Mě stejně nezajímá. Já k němu nechtěl.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cholet Cholet | 6. června 2015 v 15:07 | Reagovat

Jo tak takhle :/  Dobrý způsob :D

2 Ellie Ellie | 6. června 2015 v 17:21 | Reagovat

Takže Tommýk má zase konkurenci :-D Hlavně, že naprosto "nežárlí" :-P

3 Karin Karin | 7. června 2015 v 22:38 | Reagovat

Proč leze za Tommym když mu tak ublížil a ještě toho blbce vzal sebou. [:tired:]

4 Steeeva Steeeva | Web | 8. června 2015 v 17:30 | Reagovat

juuu tak to je ale zaujímavé Tommy bude bývať u Adama hmmmm to je ako za trest a ešte tm bude aj Matty to mu nezávidím ale vytrel mu s tým poriadne zrak :D  :D  :D

5 ZIMA ZIMA | 8. června 2015 v 21:58 | Reagovat

MOJO PŘANI JEST ABY MU ROZBIL DOMA VAZU
DIKY DIKY

6 Khaleesi Khaleesi | Web | 9. června 2015 v 20:29 | Reagovat

[2]: "Nežárlí" :DD Právěže vůbec.

[3]: Taky bych ráda věděla.

[4]: Matty, druhý Mrazík.

[5]: SPLNÍM!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama