32. Dirty Secret

8. dubna 2015 v 22:23 | Khaleesi |  Dirty Secret
Vynahrazuju vám ty hektické chvíle tím, jak jsou tady ti dva zamilovaní



S Adamem po boku vejdu velkými prosklenými dveřmi do hotelu.
Stoupnu si k recepci.
"Vy jste pan Lambert a.."
"Ratliff," řeknu mu své jméno. Podle informací, co jsem dostal, by tu měl být pokoj. Nebo dva, co já vím.
"Pokoj 402 a 513," usměje se na mě recepční a podá mi dvě kreditky, z čehož jednu si vezme Adam, "pokoj 402 je ve čtvrtém patře, pokoj 513 v pátém. Vaše zavazadlo je na místě. Přeji příjemný pobyt."

"Jsme o patro od sebe," zaprotestuje si Adam, "a to ses ani nezeptal, jestli nemají společný volný pokoj."
"Tím líp, ne? Alespoň se večer vyspíš a nebudeš se se mnou muset mačkat na miniaturní posteli," přijdu k výtahu a stisknu tlačítko na přivolání.
"Nestěžoval jsem si," sklopí pohled.
"Babe," pohladím ho po tváři a stoupnu si na špičky, abych mu mohl dát pusu. Tentokrát nemám creepers, ale lesklé, vyšší boty s nízkým podpatkem, něco jako kovbojské, takže jsem malý.
Najednou před námi cinkne výtah, který právě přijel. Na poslední chvíli se stihnu odtáhnout.
Vystoupí z něj asi pět, řekl bych goril s oholenými hlavami. Všichni mě probodají pohledem. Letmo se podívám na Adama, který se na ně tváří stejně škaredě, jako oni na mě.
"Nečum, buzno." Poznámku na naši adresu si prostě nedokážou odpustit. Mám pocit, že jsem tyhle dutohlavy už někde viděl. Jenže kde..
"Hleď si svého," odsekne Adam. Obdivuju ho, troufne si i na gorily, jako jsou tihle. Já jsem potichu a živý.
"Cos to říkal, ty homokládo?!" otočí se jeden z nich a nasupeně vyrazí proti Adamovi.
Adam mě stáhne za sebe a i když se snažím si stoupnout před něj, vždycky končím za jeho zády. Jdou po něm, ale musí ochránit mě, za každou cenu.
"Hej, hej, nech ho!" vrátí se pro něj žena s kapucí na hlavě. Chytí holohlavce za paži a odtáhne si ho s sebou.
Vím, kdo to byl. Poznal jsem ji podle hlasu. Je tady. Je tady a bude dělat problémy.
"Ehm, jdeme," upravím si triko a vejdu do výtahu. Nebudu se tou ženskou teď zabývat.

"Kde máš pokoj- kolikáté patro? Čtvrté?" snaží se navázat konverzaci.
"Jo. A ty páté, abys nezapomněl," připomenu.
"Promiň, neměl jsem nic začínat," omluví se mi. Za poslední hodinu snad po padesáté. "Nesnáším nadávky, zvlášť ne na orientaci."
"Jasně, chápu. Nikdy mě nenecháš tě chránit, že? Vždycky se musíš postavit za mě. Nikdy se nemůžu zastat já tebe."
Zmáčkne příslušné tlačítko k číslu čtyři, pak pět a výtah se rozjede.
"Nemusíš mě chránit. Zatím všechno zvládám," namítne Adam vážně, "nehodlám podstupovat riziko toho, že by se ti mohlo něco stát kvůli mým problémům."
Povzdechnu si a začnu si pohrávat s lemem svého trika. Různě si ho namotávám na prsty a zase ho pouštím, jen abych se vyhnul očnímu kontaktu.
Výtah se s cinknutím, na oznámení našeho patra otevře a já zamířím hledat svůj pokoj.
"Vidím, jak to zvládáš. Každou chvílí hůř, Adame," stihnu mu dopovědět větu. Hned na to se výtah zavře i s Adamem v něm.
"402, 402," opakuju si šeptem a procházím okolo pokojů.
348? Kam jsem se to dostal?
Otočím se a zamířím na druhou stranu dlouhé chodby. Všude po stranách, na stěnách jsou tlumená světla.
"402!" zaraduju se, když přijdu na konec chodby. Pomocí kreditky otevřu tmavé dřevěné dveře. Zatlačím na zlatou kliku a vstoupím do svého pokoje. Okamžitě mě ozáří paprsky slunce, prosvěcující jedním ze dvou velkých oken. Jedno z nich je hned naproti dveřím. Instinktivně si dám ruku před oči a zamířím zatáhnout hebké, sněhově bílé závěsy.
Pokoj vypadá jednoduše. Postel pro jednoho, skříň, televize a dveře do koupelny.
Všechno sladěné- tmavé dřevo a bílá. Hodně bílé. Bílé povlečení, bílé závěsy, dokonce i bílá skříň. Jednoduché a útulné. Na pár nocí se to dá. Po dnešním koncertu máme totiž volno.

Přejdu ke svojí tašce, ke které vyndám pár věcí. Hned po tom, co se tu trochu zabydlím, půjdu na oběd. Od rána jsem nic nejedl a..
Z přemýšlení mě vytrhne klepání na dveře. Zvednu pohled a chvíli se jen dívám, jestli to klepání nepřestane. Jestli to jsou nějací fanoušci, tak to opravdu ne.
Ani po chvíli ale zvuk neustává, naopak, člověk za dveřmi ještě přidává na důležitosti toho, co mi chce.
Přejdu ke dveřím a otevřu je.
"Jsem o patro výš a jsem bez tebe jen pár minut, ale kruci," vyhrkne Adam zároveň s sebou mě zatáhne zpátky do pokoje. Nohou zavře dveře.
"Co tu zas děláš, neměl bys být ve své-" nenechá mě doříct větu a přitiskne se na mé rty.
Vezme mě okolo boků a objímá mě, snad nejsilněji, jak to umí.
"Chci se mazlit," oznámí mi něžně.
"Teď ne, mám hlad, jdu na oběd," odmítnu a začnu ze sebe odtahovat jeho ruce.
"Slíbil jsi to!"
I když se sebevíc snažím vyvléknout z jeho náruče, odmítá mě pustit.
"Adame, jsi tak neodbytný," postesknu si a on se tiše zasměje. "Miluješ mě."
"Až moc," potvrdím mu. Ucítím jeho ruce, jak putují od mých boků, po mém zadku až pod moje stehna.
Adam mě zvedne a vysadí mě na sebe, jako kdybych byl lehký jak pírko.
"Pusť mě, ty magore!"
"Mlč."
"Jsi blázen!" vyjeknu a on se se mnou nakloní tak, že skoro spadnu. Pevně se mu chytím kolem krku a přitisknu se k němu.
"Vidíš, ani to nebolelo," dá mi pusu na tvář a přejde se mnou až k posteli, "na oběd si zajdeš pak."
Hned po mém dopadu na postel si vyleze nade mě a kolenem mi roztáhne nohy.
"Co chceš zas dělat?" zasměju se a rukou mu projedu jeho tmavé vlasy, ze kterých ještě padají třpytky.
"Možná trochu víc, než mazlení," natáhne se k mým rtům, které párkrát něžně pohladí těmi svými.
"Teď ne," políbím ho.
"Ale ano, konečně jsme sami."
"Jsme sami každou noc," zakloním hlavu, když ucítím polibky na svém krku. Vypadá to, jako by mi rty kontroloval tep.
"Je tam řidič, v buse se musíme krotit, slyšel by nás," namítne, odhrne mi triko dolů z klíčních kostí a přidrží si ho. Začne mi okusovat kůži na jedné klíční kosti. Je to divný pocit, ale zároveň dobrý.
"Bude to znásilnění," snažím se ho odstrčit, ale on se nenechá.
"Chceš to," ujistí mě o mých vlastních pocitech.
"Budu křičet," zkusím to znovu.
"Moje jméno, až tě budu šukat," odsekne.
"Jsi závislý," nakrčím obočí.
"Na tobě, Thomasi," odtáhne se ode mě a posune se až k úrovni mých očí. Hluboce se mi do nich podívá a olízne si rty.
"Neříkej mi Thomas."
"Promiň, Thomasi."
"Nejmenuju se tak."
"Jsi můj pretty kitty-Tommy," pohladí mě po tváři.

"Není to teprve půl hodiny, co sis pořádně pobrečel?" zeptám se.
"Potřebuju přijít na jiné myšlenky," odpoví mi rázně. Sakra. Má na všechno odpověď.
"Proto bys měl jít na oběd, stejně jako já. Jídlo tě přivede na jiné myšlenky," mrknu na něj povrchně.
"Mám na něco chuť," nevinně se usměje a já si oddechnu, "na tebe."
"Bože, Adame," zasměju se, "tak moc tě miluju."
"To já tebe taky.
Mimochodem, znamená to souhlas?" rozzáří se mu oči.
"Nenasytný Adam.." protočím oči. On se zamračí a odtáhne.
"Co?" taky se posadím. Zase jsem něco zkazil?
"Nic," sladce se usměje, "jen jsem ti chtěl sundat triko, tak ses musel posadit."
Zavřu oči a jednou rukou si chytím čelo. S kým já to chodím? Co je tohle za individuum?
"Dej tu ruku pryč a zvedni ruce," poručí a odtáhne mi ruku. Chytí mě za lem trika a přetáhne mi ho přes hlavu. Moje triko hodí vedle postele.
Polštářky prstů mi přejede po hrudi. Jizvy. Sklopím pohled.
"Je to v pořádku, jsi krásný," zvedne mi bradu a políbí mě. Postupně nás polibek prohloubí v drsné líbání.
"Tommy, Tommy, musíš jít s ná-
Ah, asi nemělo být viděno," uslyším hlas. Okamžitě Adama odstrčím a rychle na sebe navleču svoje triko. Při shýbání se pro něj málem spadnu z postele, načež se nechtěná návštěva začne nekontrolovatelně smát.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 cholet cholet | 8. dubna 2015 v 22:41 | Reagovat

Všichni to začínaj zabijet, jak v OD tak DS :"D

2 Ellie Ellie | 9. dubna 2015 v 3:55 | Reagovat

Taky mám radši ty zamilované díly. Krásný :-P ta věta, že je Adam individum je fakt dobra ;-) :-D

3 Khaleesi Khaleesi | Web | 9. dubna 2015 v 14:57 | Reagovat

[1]: Ono to vypadá, že kopíruju OD, ale věř mi, já si to četla až později :DD

[2]: Díky.

4 Steeeva Steeeva | Web | 9. dubna 2015 v 20:47 | Reagovat

Tommy by sa už mohol prestať brániť :D  :D  :D  :D a som zvedavá kto všetko ich tam videl :D

5 Karin Karin | 9. dubna 2015 v 21:07 | Reagovat

Ty jsou tak zlaty. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama