1. Feel It All

27. března 2015 v 23:56 | Khaleesi |  Feel It All

FLASHBACK
Podívám se na Billa, který právě přijímá objednávku od party teenagerek. Pár z nich se rozplývá nad tím, kolik má piercingů a mezi sebou si něco šeptají. Najednou se začnou přiblble hihňat a on se na mě otočí s takovým úsměvem jako "ups, asi se do mě zamilovaly další holky."

Pracovat jako obsluha u MC Donalds, kde je zdravější sežrat hračku a pohrát si s jídlem, není až taková sranda, jak se zdá. Zvlášť, když nemáme kam jít a tahle práce nás, jako jediná, drží eventuelně nad vodou.

"Děkuju dámy, hned to bude," řekne jim zdvořile Bill a všech šest nebo sedm holek se začervená.
I když nechci, moje koutky úst se samy od sebe zvednou. Vždycky mě překvapuje to, jak na něj reaguju. Cokoliv, co dělá, dělá tak zvláštním způsobem..
"RATLIFF!" uslyším hlas mého šéfa.
Já i Bill najednou zpozorníme a podíváme se na sebe.
"Jeremy, vezmi to za mě!" zavolá, pořád se na mě dívajíc. Jeremy se líně vyhrabe ze židle, ale je to nejrychleji, jak to zvládne. Přece jen, je trochu pevnější.
"Tommy?" nakloní se blíž ke mně, protože okolo pobíhají děti a přes hluk nákupního centra není moc slyšet.
"Vyhodí mě, tohle je jasný," postesknu si.
"Mám jít s tebou?"
"Zůstaň tady, aby nevyhodil i tebe, Bille" mírně se na něj usměju a on mě přátelsky poplácá po rameni.
"Tohle zvládneš!" …Budu muset.

Pomalým krokem se dostanu až do šéfovy mini-kanceláře a s pohledem sklopeným do podlahy si stoupnu před jeho stůl.
"Ratliffe, postáváte tam jako tvrdý Y!" vybalí na mě hned šéf a já začnu zkoumat pásky na svých pantoflích. I tohle mi teď přijde uklidňující. Potí se mi ruce, třesu se a bolí mě břicho. Takhle nervózní jsem byl naposled u maturity.
"P-promiňte, ale já jen-"
"Díval jste se na Kaulitze, že? Ten alespoň maká jako šroub, ještě nám sem svým vzhledem přitahuje zákazníky, ale vy?! Vy jste jen zmalovaný a zženštělý podprůměrný pracovník!"
Zmalovaný a zženštělý. Tyhle nadávky neslyším poprvé. Proč Billa všude všichni milují, jen já jsem ten špatný? Vím, je hezčí, méně se před lidmi stydí, ale já.. snažím se, dělám, co můžu.
"Omlouvám se," vyhrknu do země. Nemám odvahu se svému šéfovi dívat do očí. Ne teď, když mi na povrch prosakují slzy.
"Podívejte, lidí tu mám dost. A pokud přijdu o neschopného prodavače, jako jste vy, vůbec, ale vůbec nic se nestane. Máte padáka, Ratliffe. Na hodinu," oznámí mi nekompromisně. Nezmůžu se na nic jiného, než na slabé přikývnutí.
"Teď vypadněte," hned po tom, co tohle dořekne se seberu a přes kuchyň jdu až k pokladně. Hledám Billa, ale nikde tu není. Jasně jsem mu říkal, aby tu zůstal!

* Bill
"Kaulitz. Co tu pohledáváte?" obrátí se na mě šéf a já ze sebe strhnu zástěru, kterou tu musíme povinně nosit.
"Vyhodil jste Tommyho, jdu taky!" hodím se zástěrou o zem, čímž odhalím své černo-bílé květované triko.
"To nemůžete."
"Že ne?" procedím mezi zuby. S mým německým přízvukem to zní ještě hrozivěji, než jsem čekal. Otočím se na patě a stejně rychle, jako jsem se objevil, mizím.
"Vraťte se!" pokřikuje na mě šéf a já po cestě odhazuju ještě přihlouplé pantofle, co jsme tu museli mít na nohou. "Kaulitzi!"
Zabouchnu za sebou dveře od jeho kanceláře a vypravím se rovnou do šatny, ve které uvidím zdrceného Tommyho.
Povzdechnu si a sednu si vedle něj na zem.
"Vrať se do práce," fňukne, "mě už vyhodili."
"Tebe vyhodili a já jsem šel dobrovolně," obejmu ho okolo ramen a kousnu se do svého piercingu ve rtu.
"Cože jsi?!" vytřeští na mě oči Tommy.
"Uklidni se. Jednou jsme si řekli něco jako, že budem pořád spolu, ne?! Jsme kámoši, Tommy. Jedem v tom spolu. Bez tebe tu pracovat nebudu."
"Ale jak se teď uživíme? Čím zaplatíme Martinové za nájem? Bille, cos to udělal, sakra!" schová si hlavu zpátky ke kolenům.
"Nějaké peníze nám ještě zbyly," oznámím mu a vytáhnu si z kapsy peněženku. Mám v ní asi tři sta dollarů /asi 7 600 korun/. Pochybovačně se podívám do peněženky, na Tommyho a zase do peněženky.
"Něco máme," kývnu hlavou a Tommy se ke mně přitulí.
"Kámo, tohle bude dobrý, vážně," utěšuju ho. On jen tiše vzlyká a neodpovídá.

"Vstávej, Tommy, jdeme domů, hm?" vstanu a pomůžu mu na nohy.
"Řekl mi, že jsem zmalovaný, zženštělý a podprůměrný," postěžuje si konečně. Snad po pěti minutách, kdy neřekl ani hlásku.
"Nejsi," zamítnu, "vždycky jsi byl a budeš dobrý."
"Tak mi řekni, proč zrovna já? Proč si vždycky a všude vybrali mě, jako oběť?! Proč tebe všichni milují, Bille?! Proč musíš být vždycky ty ten dokonalý a já jen -ten líný, ten hnusný, ten divný nebo ta transka?!" začne na mě křičet a já na něj jen třeštím oči.
"Nikdy jsem nebyl dokonalý, co tě to napadlo?" zasměju se, mezi tím co on si pořád drží stejný ubrečený výraz.
Nesnáším bezmoc. Když nemůžu Tommymu nijak pomoct. Známe se už od základky a v tomhle má bohužel pravdu. Lidi mě vždy považovali za něco lepšího, než je on. Ale já jsem se vlastně nikdy tak necítil. Vidím Tommyho jako lepšího člověka, v našem věku i rozumnějšího, než jsem já.
"Nebreč, notak. Je nám pětadvacet, ještě toho máme hodně před sebou a nebudem si kazit chvíle tím, že nás prostě vyhodili z práce, fajn?" napomenu ho, když uvidím, jak se mu zase rozmazávají oční linky po tvářích.
Vždycky jsem si myslel, že to, jak se maluje, jak se obléká a jak celkově vypadá je dokonalé. Jen lidi ho odsuzují za to, že má i nějakou ženskou stránku. Mně to nevadí, sám mám piercingy všude po těle, nespočet kroužkových náušnic a tetování.
Jen se to lidem asi líbí víc, protože.. prezentuju se. Ukazuju svoje tělo a kdybych mohl, chodím všude v síťkovaném triku. Tommy je naprostý opak mě. Introvert, občas si žije svoji vlastní pohádku, schoval by se kamkoliv, kam by to šlo a nejradši by se s nikým nebavil. Je citlivý, stydí se a zahaluje se co nejvíc to jde. Je schopný v létě nosit dlouhé kalhoty, mezi tím co já chodím do půl těla.
"Jdeme," pobídne mě, když si z tváří setře makeup a obuje si creepers. Musím uznat, vkus má skvělý.
"Jo, jdeme," odsouhlasím a taky si obuju svoje civilní boty.
To, v čem jsme museli chodit tady bylo příšerné.

Ze šatny vycházím jako první a s Tommym za zády to rychlým krokem vezmu přes chodbu pro personál až mezi stoly. Kousek od nich jsou eskalátory a ven z nákupního centra se dostaneme lehce.
"Měj se, Jeremy," rozloučím se s prodavačem, který stojí jako opařený a pro jistotu si čistí brýle, jestli nevidí špatně.
"Jo, odcházíme, ani se neptej."
"A-aha, ahoj Bille a Tommy," odpoví.
Vezmu Tommyho okolo ramen a hrdě projdu okolo puberťaček, které jsem obsluhoval.
"Aha, buzna," podotkne jedna z nich a ostatní se zase rozchechtají.
Pošlu jí vzdušnou pusu a ona se jen znechuceně zašklebí.

"Bille, myslí si, že jsi na kluky," podívá se na mě soucitně Tommy.
"No a?" řeknu povrchně a jemně ho dostrkám na eskalátory. Stoupnu si hned za něj.
"Tohle zvládnem i bez blbý práce v mekáči."

KONEC FLASHBACKU

A takhle to bylo, přesně si pamatuju ten den. Takhle jsme s Tommym spadli do sraček, ve kterých teď jedem.
Je nás šest. Já, Tommy, Trish, Sarah, Chris, Rebecca.
A bývalo nás deset. Kyle, Jenna, Tom a Adam.
Od jistý doby jsme o nich neslyšeli. Údajně se vyléčili, nebo se předávkovali. Jedno z toho platí pro každého z nás. Život ve stresu nebo smrt s klidem v duši. Potřeba, kterou si tu vypěstuješ, nebo jen malý úlet, který se ale v potřebu zvrtne.
Každý den tady si vybírá svou daň. Buďto na tvém těle, nebo na tvý duši. Každý den tu bojuješ o holý život, protože bez dávky to prostě nedáš.

"Bille, sežeň mi jehlu, prosím.."

__
OBJEVUJÍ SE NÁM TU TOKIÁČI!
Kdo už viděl Feel It All, ví, o co se jedná :D
Slavnostně vám tu přísahám, že Adommy se objeví, ale ne tak hned.
Názory zanechte dole ↓
A pokud budou pozitivní ohlasy, tak se na to možná i nevykašlu. (Lel)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zima Zima | 28. března 2015 v 7:59 | Reagovat

Děda ti sa na to vykaslat bo su z toho fetiše ivana adamoviče napnutá jak pero od tej postele co tu lezim. Kuku.

2 Khaleesi Khaleesi | Web | 28. března 2015 v 8:40 | Reagovat

[1]: FIA. Fetiše Ivana Adamoviče? Dobrý pokus. Feel It All :DD
"Vypadl ti proud" takže jsi nemohla komentovat v noci a to tě omlouvá. Tvůj koment má totiž ranní kvalitu.

3 cholet cholet | 28. března 2015 v 8:42 | Reagovat

Mě se to moc líbí, sem se do toho zažrala a on konec^^
Na začátku jsem si myslela,že by jim nějakou nahodou dal práci Adam ale když sem četla dál.... :"D moc se mi líbí zapojení Billa :3
POKRAČUJ!!! a žádnej mrazík ;D

4 Ellie Ellie | 28. března 2015 v 14:39 | Reagovat

Originální povídka, začíná to vážně dobře. Tokio Hotel moc neznám, tak se nechám překvapit, co se z toho vyklube. :-D Jsem zvědavá, jakou roli bude mít Adam.

5 Karin Karin | 3. dubna 2015 v 20:43 | Reagovat

Povídka je zajímavá. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama