Stairs

10. ledna 2015 v 11:12 | Khaleesi |  Short Stories | Adommy
Stairs (Adommy CZ Short Story)
"Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme." -François de La Rochefoucauld

(Povídka původně rozdělena na tři části, na blog jsem ji scukla do jedné, dlouhé)

"Vy dva?" podíval se zděšeně vysoký muž do svojí postele, ve které si to právě rozdával jeho přítel s jeho maskérem. "Adame, není to tak, jak si myslíš, já ti to vysvětlím" vyhrkl blonďák a omotával si deku okolo svého přirození. Adam cítil, jak se mu začínají potit ruce vztekem. "Vypadněte, oba, hned" ukázal směrem ke dveřím, s pohledem upřeným do podlahy. Na to, co se právě před chvílí odehrávalo na jeho posteli, v jeho bytě, na ty dva lidi se nechtěl ani podívat. "Nechtěl jsem, to.." Tommy se ho pokoušel uklidnit a jemně se dotknul jeho paže. "Nesahej na mě, děvko" vysmeknul se mu Adam, přičemž už se do dveří cpal Sutan, který se snažil co nejrychleji utéct. "Jdi, ty špíno, táhni" "Prosím, zlato.." polonahý blonďák se pokoušel komunikovat. "Drž hubu, vezmi si svoje hadry a vypadni!" strčil do něj Adam, takže Tommy měl co dělat, aby udržel rovnováhu. "Ale.." obraňoval se. "Neřekl jsem to dost jasně? Nezajímá mě, co mi chceš říct, cokoliv, nikdy" řekl hnědovlásek poměrně klidně. Drobnější muž pochopil a pomalu si začal sbírat svoje oblečení z podlahy. Po chvíli čekání se Adam trochu posbíral. "Adame, já tě opravdu miluju" dodal blondýn a odpovědí mu byl vztyčený prostředníček. Když odcházel, ještě se otočil na svého přítele, opírajícího se o stěnu zády k němu.
Po zvuku bouchnutí dveří Adam pomalu sjel zády dolů po stěně, se slzami v očích. "Proč jsi to udělal, Thomasi Ratliffe?!" zařval a pěstí bouchnul do zdi vedle sebe. Nechápal, proč to jeho druh udělal. Nebyl snad dost dobrý? Po chvíli se zvedl, otřel si slzy, které se mu valily z očí a zamířil k ledničce, ze které si okamžitě vybral lahev whiskey. Otevřel ji a vypil nejvíce, co mohl. S lahví, ve které byla ještě víc než polovina, hodil o zeď.
Mezi tím už byl Tommy na cestě do květinářství. Květiny- to byla první věc, která ho napadla. Jako omluva by to pro začátek mohlo trochu pomoct. Cestou autem měl dost času na přemýšlení. Proč podvedl Adama? Tohle všechno byl Sutanův nápad, sám od sebe by to nikdy neudělal. Vlastně se tím neustále uklidňoval. Zaparkoval před květinářstvím a vešel do dveří, od kterých se ozvalo zacinkání. "Ehm.. dobrý den" porozhlédl se trochu nejistě Tommy po haldách nádherně naaranžovaných květin. Došlo mu, že vůbec neumí vybírat květiny. "Dobrý den" pousmála se starší paní, prodavačka, která právě přišla za pult. "Potřeboval bych.." začal Tommy a po chvilce se zarazil. "Pro partnerku?" zeptala se prodavačka a pomalým krokem se odebrala k váze s rudými růžemi. "Ano, jistě, pro partnerku," pousmál se blondýn a v zadní kapse si nahmatal peněženku "potřebuju něco.. hodně velkého a drahého." "V tom případě mám opravdu skvělé květiny, určitě se jí.." trochu se zarazila při vytahování asi třiceti růží "budou líbit." Po chvilce stará dáma odešla i s růžemi do skladu. Tommy zatím netrpělivě čekal. Hlavou mu pořád běhala myšlenka na jeho, teď už asi bývalého přítele. Co asi teď dělá.. neudělal nějakou blbost?.. Nebo už na blonďáka dokázal zapomenout, vyměnit ho za lahev alkoholu? "Tady to máte" z myšlenek ho vyrušil až hlas starší dámy. "Eh, ano, děkuji" řekl trochu rozhozeně. "Bude to přesně 25$, máte tam 31 růží" položila květiny na pult, přičemž jí blonďák už dal peníze a co nejrychleji zmizel z obchodu. Teď nastoupit do auta a co nejrychleji se dostat zpět k Adamovi.. "Tommy, promiň" řekl hlas člověka, který do něj právě narazil. "Co, kdo?" zvedl zrak směrem k tváři osoby. "Ashley, já.." zrak mu sklouzl na kytici růží, aby zkontroloval, jestli se nějak nepoškodila. "To je.. pro Adama?" usmála se. "Jo, to je pro něj" blondýn se taky pokusil usmát. "Tak jo, užijte si to, já teď musím jít, vidíme se v pondělí na zkoušce" rozloučila se a odešla. Tommy nasedl do auta a odjel směrem k bytu, ve kterém bydlel Adam.
Mezi tím, co se Tommy blížil k jeho bytu, se Adam už stihl trochu opít. Dost na to, aby byl připravený říct svému "příteli", co si o něm po tomhle doopravdy myslí, pokud se vrátí. Pár lahví alkoholu se válelo po bytě, pár skvrn od těch, co letěly na stěnu se taky našlo a celý byt byl cítit cigaretovým kouřem. Vyšší muž sedící v křesle si zapálil další cigaretu. Teď už to, co ho ovládalo nebyl smutek, ale vztek. Hrozný vztek, na toho malého blonďáka, který si to se Sutanem rozdal přímo v jeho bytě. Při myšlence, která mu zase proběhla hlavou, se mu zvedl žaludek. Z přemýšlení ho vyrušil až zvuk zvonku, takže se musel sebrat, zadusit asi desátou cigaretu a jít otevřít. Při otevření dveří se mu udělalo ještě víc špatně. Přede dveřmi stál jeho bývalý přítel, Tommy. S velkou kyticí růží. "Co tu děláš?" byla první otázka, která Adamovi přišla vhodná. "Chci se ti omluvit, za všechno, za ty sračky, co jsem ti udělal-" chtěl dokončit svou řeč, ale hnědovlásek ho přerušil. "A tohle?" ukázal na kytici, kterou Tommy pořád nervózně svíral v náručí. Byla pomalu větší, než on sám. "To je pro tebe.." "Tak tohle, si zlato, strč do prdele, stejně jako jeho ptáka a kurva vypadni" Adam chytil kytici a hodil s ní o zem. Všechny růže se rozsypaly po chodbě a blonďák mohl jen sklopit pohled k zemi. "Omlouvám se, dobře? Já vím, udělal jsem chybu, ale pořád tě miluju, tohle bylo jenom.." "Jenom bokovka, že.." ke slovu "jenom" udělal Adam ve vzduchu pomyslné uvozovky. "Tak víš co, Tommy?! Naser si. Já ti taky nebyl celou dobu věrný, víš? Myslíš, že když jsem jezdil po tour s Queen, že se tam na mě v těch klubech, kde jsem byl, nelepili? Lepili, až moc. Chtěli mě, svlékali mě pohledem, říkali si o to, abych jim to udělal, pěkně tvrdě. Skoro každou noc jsem šukal někoho jinýho, protože ty jsi v posteli stál stejně za hovno a ve vztahu jsi byl ještě horší," Adam lhal. Věděl, že tímhle Tommyho dostane, ale chtěl, aby zažil stejnou bolest, jakou teď zažívá on. " A ještě něco. Ty polibky na Glam Nation tour. Myslíš, že jsem to dělal kvůli tobě? Hah, ne. Nikdy jsem k tobě vlastně skoro nic necítil, tohle bylo jenom "chvilkové pobláznění". Omrzel jsi mě, zlato, stejně jsem se s tebou plánoval rozejít" řeč už dával z posledního dechu a ještě při tom vystřízlivěl. "Ale.. Adame.. Jak? Proč?.." vyděšený, nervózní a zlomený blonďák se ze sebe snažil vytlačit souvislou větu. "Protože já můžu, ty ne" odvětil vyšší muž, arogantně se pousmál a zabouchnul dveře. V tenhle moment se Tommyho svět zhroutil. Jeho srdce, vlastně jeho celý hrudní koš se rozpadl na milion kousků, jeho mozek ho odmítal poslouchat a všechno, se mohl udělat je, sednout si na schody a z tohohle všeho se vybrečet. Z toho stavu, ve kterém právě byl, pomalu přestával dýchat, takže se musel několikrát nadechnout, aby se na místě neudusil. Nevěděl, jestli má vlastně plakat, jít a rozbít Adamovi hubu za to, že mu lhal, celou tu dobu, co ho Tommy miloval a nebo odejít s tím, že dostal, co si zasloužil. Vyšší muž za dveřmi poslouchal blondýnovu reakci. Jeho vzlykaní nešlo přeslechnout ani přes dřevěné dveře. Cítil se dobře, že ten, který mu způsobil tolik bolesti, teď zažívá něco, ještě o mnohem horšího. To, že teď trpí, mu dodávalo sebevědomí. Až natolik, že mu dokonce probleskl hlavou nápad, že by se tam vrátil a ještě ke svojí řeči něco dodal. To okamžitě zavrhl, protože si uvědomil, co vlastně právě udělal. Lhal mu. Lhal mu o celém jejich vztahu, o všem, co kdy řekl… "Kurva, Tommy, cos mě to donutil udělat" řekl a přilepil svoje ucho víc ke dveřím. Rozhodoval se mezi dvěma možnostmi. Buď se teď zvedne, sebere všechnu svoji aroganci, egoismus, sobectví a řekne mu, že si tohle všechno vymyslel a omluví se. Nebo bude jen poslouchat, čekat, až se zblázní a nechá ho v tom pořádně vykoupat.
Ještě chvíli postával, čekal, jestli se blonďák nezvedne a něco neudělá. Jestli neodejde, znovu nezazvoní, cokoliv. Zhluboka se nadechl a chytil za kliku. Naposled zaváhal, jestli přece jenom Tommy nedostal to, co si zasloužil a že mu Adam vůbec nedluží omluvu. Než si to ale stihl pořádně promyslet, dveře už byly otevřené a jemu se naskytl pohled na blonďáka, skrývajícího svoji tvář v dlaních. "Tommy?" "Nemluv na mě, tys mi celou tu dobu lhal! Každý koncert jsem čekal na tu proklatou písničku, abych se tě mohl zase dotknout, políbit tě a ty.. jsi to dělal jenom pro zábavu? To nemůžeš myslet vážně, Adame! Pokud jsi ke mně nikdy nic necítil, proč jsi mi říkal, že mě miluješ, že jsem tvoje pretty kitty, glitterbaby a ostatní píčoviny! Víš, jak to teď bolí?! Ani na veřejnosti jsem se tě nesměl dotknout, musel jsem přežít i Sauliho, kvůli zasraným manažerům, nebo co to bylo, ale vydržel jsem to, kvůli tobě. A ty mi teď řekneš tohle?!" zařval blonďák a po tvářích mu tekly snad vodopády slz. Jeho křik se rozlehl po celém paneláku, takže kdyby někdo chtěl, mohl si to nahrát a média by měla o zábavu postaráno. Vysoký muž vlastně nevěděl, co říct. Tommy měl v tomhle všem pravdu. Přenesl se i přes to, že Adam měl nastrčeného přítele, nedotýkal se ho na veřejnosti, mlčel o jejich vztahu. Problém byl, že Adam by svého přítele nikdy nepodvedl. Nedokázal by to, i když se o něj snažilo mnoho mužů. Což neplatí o opaku…
"Nenávidím tě!" vyrušil ho z myšlenek blonďák, který už se trochu posbíral a vstal ze svého původního místa. Teď pro změnu lhal on. Sex se Sutanem sice měl, ale Adama pořád miloval víc, než cokoliv. Hnědovlasému muži stojícímu ve dveřích opět došla slova. Když se blondýn vzpamatoval a podíval se na Adama, kterému právě řekl největší lež svého života, neměl z toho ten pocit, který chtěl mít. "Promiň, je to moje chyba.." přistoupil o pár kroků blíž k Adamovi, který se pořád nezmohl ani na slovo. Adam se přisunul blíž k němu a odstrčil ho od sebe. Tím blonďáka posadil zpátky na schody a zase udělal pár kroků k němu. Byl odhodlaný mu dát facku.
Oba vyrušila rána. Zabouchly se dveře. "Kurva" zanadával Adam. "Máš klíče?" zeptal se opatrně Tommy. "Ne" odvětil. "Tady máš můj mobil, zavolej si na to někoho" řekl blondýn a hrabal si v kapse, vytáhl mobil a podal ho muži, který se nad ním skláněl, jako by ho chtěl do těch schodů zamáčknout. "Díky," Adam začal vyťukávat číslo. Bylo mu oznámeno, že zámečník tu bude asi za půl hodiny. Do té doby musí počkat. "Děkuju, nashle" řekl otráveně Adam, típl a sedl si ke stěně, naproti Tommymu. Hodil mobil po blonďákovi, který ho málem nechytil. Seděli takhle asi deset minut. "Proč nejdeš domů?" zeptal se hnědovlásek, opírající se o stěnu. "Protože k místu, kde bydlím, se právě zabouchly dveře a s člověkem, který k němu patři tedy teď sedím na chodbě paneláku," odpověděl Tommy a prohrábl si vlasy. "Adame?" "Hm?" "Omlouvám se, všechno je to moje chyba, nechtěl jsem ti tohle říct," blonďák zvedl zrak a Adamovi, který pořád bez zájmu seděl u stěny a prohlížel si svoje nehty na rukou. "Posloucháš mě? Po tomhle všem tě miluju, pořád" otočil se víc k němu, aby navodil pocit, že chce vést vážný rozhovor. Tohle už Adama zaujalo víc, vzhledem k tomu, že on by to už tak necítil, kdyby mu Tommy řekl, že mu byl pořád nevěrný. "Protiřečíš si," vydechl Adam a podíval se na Tommyho "nejprve tvrdíš, že mě nenávidíš a najednou mě miluješ?" "Lhal jsem" dodal blondýn. "Já taky" přiznal se muž, pořád opřený o stěnu. "Cože?" "Lhal jsem ti, nepodvedl jsem tě," zase se podíval na svoje nehty "nedokázal bych to. Na to, abych ti byl nevěrný, k tobě chovám až moc velké city" "Ale říkal jsi, že stojím za nic" dodal Tommy. "Chtěl jsem, abys taky trpěl, jako já, když jsem tě našel s ním u sebe v bytě" hnědovlásek se kousnul do vnitřní strany tváře. Tommy už v tomhle měl jasno. Sednul si co nejblíž k Adamovi a políbil ho, načež Adam přesunul svoje ruce na blonďákovy drobné boky. "Pořád mě nenávidíš?" zašeptal Adam. "Miluju tě, moc dobře to víš" odpověděl Tommy a kousnul hnědovláska do rtu. Protože oba potřebovali trochu vzduchu, Adam se odtrhl a opřel si hlavu o blonďákovo čelo. "Bolelo to, hrozně, uvědomuješ si to?" "Omlouvám se.."
"Jede výtah" oznámil Adam Tommymu. "Nejede sem, doufám. Nechci se přesouvat, takhle poloha se mi líbí" "Budeš muset, zlato" vyšší muž vstal a chytil blondýnovu ruku, aby mu taky pomohl na nohy. V ten moment po schodech přiběhla parta novinářů, které následovali ti, co vyběhli z výtahu. Adam a Tommy si stoupli vedle sebe a dělali, jakoby nic. Takže si ty novináře někdo zavolal, fajn.. "Pane Lamberte, řekl byste nám něco o vašem vztahu s panem Ratliffem?" zeptal se jeden novinář. Adam cítil, jak ho Tommy za zády drží za ruku. "Máme spolu velmi dobrý vztah. Až moc dobrý." odpověděl Adam trochu odstoupil, aby jejich spojené ruce vynikly. Tommy z toho trochu znervózněl, ale to Adam ignoroval. Novináři si vyfotili ještě pár fotek, zeptali se na něco ohledně jejich vztahu. Adam jim o jejich lásce všechno ochotně pověděl.
Za pár dní se jejich fotky ocitly snad ve všech novinách a Adam musel vyměnit manažery. Jejich twitter a instagram byly plné komentářů, jak jim to lidi přejí.
Adommy is real now.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 24. března 2015 v 22:37 | Reagovat

Krásna povídka. :-D

2 momo momo | 5. května 2015 v 22:43 | Reagovat

Tento par opravdu miluju. Skvela povidka c:

3 Khaleesi Khaleesi | Web | 2. června 2015 v 9:58 | Reagovat

[1]: Děkuji :D

[2]: To jsme dvě! Děkuju:D

4 Katka Katka | E-mail | 3. července 2015 v 17:35 | Reagovat

Nádherná povídka. Dobrý nápad s dveřma. :-D  :-D  :-D Mám hrozně ráda Adama a Tommyho spolu. :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama